Spalovací motory jsou v té podobě, jaké je dnes známe, v Evropě odsouzeny k záhubě. Mračna se nad nimi ale stahují ale i jinde ve světě. Proto společnost MAHLE Powertrain vyvíjí spalovací motor na čpavek. Jeho škodlivé emise by totiž měly být ve srovnání s těmi z klasických fosilních paliv prakticky mizivé.
Čpavek je chemikálie, která se pro pohon automobilů nepoužívá, zpravidla jde o přísadu do hnojiv. Jenže testy používání amoniaku namísto fosilních paliv pro spalovací motory je velmi starý. Vždyť čpavek (nebo-li amoniak) poháněl při druhé světové válce autobusy v Belgii a v 60. letech minulého století se takovým způsobem pohonu zaobírala i americká armáda.
Chemický vzorec čpavku je NH3, což znamená, že je bohatý na vodík. Na rozdíl od vodíku, který se dnes používá jako palivo, je ovšem skladování čpavku o poznání jednodušší a bezpečnější. Nepotřebuje vysokotlaké nádrže a i jeho distribuce je jednodušší. A navíc čpavku chybí uhlík, který naopak vzniká při spalování fosilních paliv. Má to ale samozřejmě i své nevýhody. Těmi je zejména fakt, že čpavek nemá tolik energie jako benzin nebo nafta, jeho zapálení je také těžší a hoření pomalejší. I proto se nakonec jako pohon dopravních prostředků neujal.
Společnost MAHLE Powertrain se rozhodla vyvinout spalovací motor, který by měl umět spalovat samotný amoniak. Přišla i s řešením, kdy by se měly dát na spalování čpavku přestavět i některé dnešní naftové motory, zejména ty velké pro nákladní auta. Jde o systém s názvem MAHLE Jet Ignition.
„Terénní průmyslová odvětví jako je těžba či stavebnictví zůstávají významnou výzvou při přechodu k udržitelnějšímu odvětví dopravy,“ vysvětluje Jonathan Hall, vedoucí výzkumu a projektů pokročilého inženýrství MAHLE Powertrain a dodává: „Tato odvětví mají náročné požadavky na energii a využití a často se nacházejí v nebezpečných prostředích daleko od připojení k elektrické síti, což ztěžuje jejich elektrifikaci. Zkoumání dalších zdrojů energie, jako je čpavek, má značný potenciál, zejména proto, že existuje příležitost dekarbonizovat velké množství vozidel a zařízení, která jsou již v provozu a používají naftu.“
Motor vybavený systémem MAHLE Jet Ignition má u každé spalovací komory malou předkomůrku s otvory. Právě zapalovací svíčka i vstřikovač paliva by měly být v této předkomůrce, kam by se vstříkla malá náplň čpavku, zatímco ta hlavní by šla klasicky do válce. Palivo by se nejprve zapálilo právě v předkomůrce, odkud by se následně dostalo do spalovací komory, kde by zapálila hlavní směs. Podle MAHLE Powertrain by díky tomu měla směs zapálit rychle a rovnoměrně, čímž by se měla eliminovat právě horší výhřevnost a hořlavost čpavku. Toto řešení tak zajišťuje čisté a účinné spalování v celé komoře s malým nebo žádným množstvím škodlivin jako jsou oxidy dusíku.
Jestli, případně kdy vůbec se amoniak do motorů místo nafty dostane, je otázka. Jisté ovšem je, že jde o zajímavý nápad.