Radost – to byla hlavní myšlenka designové studie JOYSTER, kterou ukázala ŠKODA AUTO na autosalonu v Paříži v roce 2006. Dnes ji můžete vidět v depozitáři ŠKODA MUZEA v Mladé Boleslavi. „Joy“ je totiž anglicky „radost“.
Auto pro život a pro radosti, které život nabízí. Takové bylo heslo spojené se studií JOYSTER, kterou přivezla značka ŠKODA na podzimní autosalon do Paříže v roce 2006. „Tehdejší šéfdesignér Jens Manske chtěl navrhnout auto speciálně pro Paříž. Měla z něj být cítit láska, krása, emoce,“ vzpomíná Jiří Hadaščok, designér, který měl na starost třeba exteriér modernizovaného modelu FABIA z roku 2018.
JOYSTER byl zlomový vůz v jeho kariéře. „Do té doby jsem pracoval jako modelář, například na konceptu ŠKODA YETI z roku 2005. K dalšímu konceptu, kterým byl JOYSTER, jsem přinesl Jensi Manskemu svoje návrhy a on mě hned zařadil do jednoho ze tří týmů, které připravovaly návrh, jak bude auto pro Paříž vypadat. Můj návrh sice neprošel, vyhrála podoba navržená kolegou Janem Tučkem, ale to vůbec nevadilo, dostal jsem díky tomu práci exteriérového designéra, což byl můj splněný sen,“ dodává Jiří Hadaščok, exteriérový designér ŠKODA AUTO.
ŠKODA AUTO návrhem třídveřového kompaktního hatchbacku ukázala nejen svou představu o tom, jak by mohl vypadat malý vůz budoucnosti, ale naznačila také možný směr vývoje řady prvků či řešení typických pro vozy ŠKODA. Už citronově žlutý lak karoserie dával tušit, že tohle nebude žádné auto pro usedlé manažery, ale vůz pro dynamické mladé lidi.
Díky svým proporcím působí JOYSTER širší než ve skutečnosti je. Sportovní nádech mu dodávají krátké převisy karoserie, dopředu posunutá boční linie kabiny, robustní rozšířené blatníky a také velká kola z lehkých slitin, která se svými rozměry vymykala tehdejšímu standardu této kategorie.
Stejně jako předchozí studie ROOMSTER a YETI má i JOYSTER velkorysé prosklení, které umocňuje zatmavení A sloupků karoserie. Na výraznou masku chladiče navazují nízké světlomety s LED technologií.
Pod panoramatickou prosklenou střechou se v interiéru skrývají čtyři samostatná anatomicky tvarovaná sedadla. Pasažéři mají kolem sebe spoustu bohatě dimenzovaných odkládacích prostor, které pojmou laptop nebo digitální kameru. Boxy instalované na zadní straně předních sedadel jdou dokonce i vyjmout z úchytů a díky integrovaným popruhům použít jako batohy.
Uprostřed palubní desky je na místě audiosoustavy schránka pro zasunutí tenkého notebooku. Počítač slouží řidiči i mimo vozidlo jako záznamové médium pro video, hudbu nebo jako digitální diář. Návrh počítal s tím, že po zasunutí do palubní desky by se přes počítač ovládala i řada funkcí v autě, jako třeba audiosoustava nebo ambientní osvětlení.
Ze studie YETI bylo částečně převzato originální řešení zadních dveří, které jsou rozdělené na dvě části. Spodní díl se vyklápí ve dvou polohách. První část vodorovně navazuje na podlahu zavazadlového prostoru. Z vnitřní strany víka pak jde jednou rukou vyklopit druhý stupeň, který se upevní v mírně dozadu skloněné pozici. Tím se zadní dveře promění v lavici s nosností až 150 kg, určenou pro dvě osoby. Sedáky a opěrky pro záda jsou čalouněné.
„Se sériovou výrobou se už od počátku nepočítalo,“ vzpomíná Jiří Hadaščok. „Chtěli jsme ale ukázat, jak by mohl vypadat tzv. A-entry model, tedy první auto, které by si pořídili mladí lidé nebo mladá rodina. I když nešlo o předobraz nějakého sériového vozu, řada prvků se později na vozech ŠKODA objevila. Do výroby se například dostal design kol, která byla použita pro modely ROOMSTER SCOUT a FABIA SCOUT. Velká prosklená plocha, která na zádi přechází od střechy přes zadní okno až po víko kufru, pak byla použita v modelu RAPID SPACEBACK. I hranatější maska chladiče se později prosadila v dalších modelech ŠKODA.“
A jaký vlastně má smysl dělat studie vozů, s jejichž výrobou se nepočítá? Všechno má svůj smysl. Lidé ve vývoji i ve vedení firmy mají nějaké představy, vize, kam by se měly modely ŠKODA vyvíjet. Můžeme o tom diskutovat, ale dokud nějaké řešení reálně neexistuje, neposouvá to firmu dál. Je potřeba zkoušet různé nápady. Design je navíc i taková laboratoř nových technologií. Bez něj by nevzniklo mnoho věcí. Příkladem jsou třeba světla. Kdyby designéři nenavrhovali úzká světla, nebyl by tlak na vývoj nových technologií, aby se světla mohla zmenšovat. Bez designu bychom tak třeba dnes neměli moderní diodová světla.
