Co je to submarining, proč si v autě dávat pěst nad hlavu a kdy se raději nepotkávat s airbagem? A jak správně sedět za volantem? Přečtěte si rady, jak se usadit pohodlně i bezpečně.
I když si většina řidičů myslí, že na správné poloze v autě přece nic není, opak bývá až příliš často pravdou.
„Abychom mohli vůz dobře ovládat, je správné usazení těla zásadní. Je nutné na všechny ovládací prvky – tedy především volant a pedály – dobře dosáhnout, aniž by se tělo muselo jakkoli složitě hýbat,“ říká Robert Šťastný, jeden ze členů týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto.
Důležité je co nejvzpřímenější sezení. „Někdy uslyšíte o pravém úhlu opěradla – myslí se nikoliv s podlahou, ale se sedákem,“ vysvětluje Šťastný první důležitou zásadu.
Ani blízko, ani daleko
To, že při řízení nemáme „ležet“, je podstatné ze tří důvodů. Kromě bezpečného výhledu a zmiňovaného ovládání vozu, také proto, že když máme mezi tělem a bezpečnostním pásem mezeru, pás nás při případném nárazu nezachytí a tělo má tendenci podklouzávat pod ním. „Existuje pro to dokonce odborný termín submarining – tělo podjede a člověk se za pás chytí pod krkem a může se škrtit,“ doplňuje expert.
Základní pravidlo má i pro podélné nastavení sedačky: nohy se nikdy nesmí plně propnout, a to ani při plném sešlápnutí pedálu až na podlahu. Vždy musí zůstat aspoň trochu pokrčené – jinak při nárazu do sebe kosti v kloubech zajedou jako madlo deštníku.
Podobně je třeba uvažovat ohledně držení volantu. Opět nedovolte rukám propnout se v kloubech. Správně budete volant držet v místech, kam ukazují hodinové ručičky ve 14:45. Díky tomuto úchopu mají ruce mnohem větší manévrovací rozsah. Dnešní volanty to usnadňují tvarováním – v těch správných místech jsou vybrané a naopak rozšířené tam, kde dlaň najde oporu. Je to i kvůli bezpečí při aktivaci airbagu: vak ruce odhodí do volného prostoru po stranách a neublíží jim.
Stejně tak je ovšem třeba nebýt u volantu – a tedy airbagu – příliš blízko. Ideální poloha totiž souvisí s časováním vzduchových pytlů; ty tělo nesmějí zachytit, když se naplňují, ani ve chvíli své maximální tvrdosti, nýbrž přesně v momentu, kdy se začnou vyfukovat.
Recept na ideální vzdálenost sedadla od volantu nabízí Robert Šťastný: záda se oběma lopatkami pohodlně opírají o opěradlo, vy natáhnete propnutou paži před sebe a vaše zápěstí by mělo spočinout na horní straně věnce volantu. Když pak uchopíte volant ve zmiňované poloze „tři čtvrtě na tři“, jsou paže v loktech pokrčené. „Zároveň je nutné pamatovat na dostatečně pokrčené nohy – vždy je to kompromis, každý má proporce těla a končetin jiné,“ dodává Šťastný s tím, že dobrým vodítkem je podívat se, jak jsou usazeny zkušební figuríny při nárazových testech.
Alespoň po uši
Důležité je i nastavení opěrky hlavy. „Umožňuje-li to její rozsah a výška člověka, ideální je, aby horní okraj opěrky byl stejně vysoko jako vršek hlavy. U vysokých postav nevadí, když je opěrka trochu níž, nikdy by ale její horní hrana neměla být níž než vrchol ušního boltce,“ radí odborník.
Poslední směr nastavení sedačky je výškový – pomůcka tu zní tak, že mezi hlavu a strop by se na výšku měla vejít zaťatá pěst. Důvodem je to, aby si člověk při případném převrácení vozu nepoškodil krční páteř.
