Rallye Dakar 2018: Big Shock Racing bojuje na všech frontách a stále drží skvělé pozice

Do jedenácté etapy Rallye Dakar startoval tým Big Shock Racing po předchozím extrémně náročném závodním dnu a hodně perné noci. Mechanici od večera až do brzkého rána pracovali na Frantovi, kamionu Martina Macíka. Vyměnil se chladič, namontovala se nová vrtule, brzdy… A péči si vyžádala i Husqvarna Jana Brabce, které předchozí den praskla zadní nádrž. Závodní speciály bylo nutné umýt a kompletně překontrolovat, takže vše bylo hotovo až kolem sedmé hodiny ranní a mechanici tak mohli na spánek rovnou zapomenout. Pár minut po dokončení servisu už závodníci vyráželi do dalších bojů s nástrahami osudu, techniky i zrádné fiambalské oblasti. Martinovi Macíkovi pořadatelé z jeho času odečetli hodinu strávenou předchozí den při pomoci hořícímu motorkáři. Proto vyjížděl do etapy z 5. pozice, a i po středečním absolvování trasy se mu podařilo v celkovém pořadí vybojovat krásnou 6. pozici, když etapu dokončil na 11. místě. Ani tentokrát však nebylo nic zadarmo a pánové Macík, Mrkva a Tomášek opět podali neuvěřitelné výkony. „Už z nás jsou profesionální mechanici. Opravujeme cokoliv, jako na běžícím pásu. Začátek etapy byl super, letěli jsme jako blesk, ale asi na 180. km nám praskla vrtule. Takže jsme ji museli vyměnit a odnesl to i chladič. Stopovali jsme ostatní posádky a sháněli vodu, abychom ji mohli do chladiče doplnit a pokračovat dál. To se nakonec podařilo a následoval další sprint do cíle,“ líčí galeje aktuálního dakarského závodu pilot týmu Big Shock Racing, Martin Macík. A dobře si tentokrát vedl i kolega motorkář Jan Brabec, který dojel 48. a v průběžném pořadí se opět posunul na 40 pozici. Stal se tak aktuálně nejlepším českým jezdcem na motocyklu. „Ráno mě posadí na motorku a já jedu. Peru to k cíli, jak se dá. Teď už jde do tuhého a bojujeme ze všech sil,“ neztrácí optimismus Brabec. [gallery columns="5" ids="268056,268055,268054,268053,268057"] LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO Být mechanikem na Dakaru není žádný med, obzvlášť v etapách vedoucích kolem Belénu, Lavor o tom ví své… "V neplánovaném dni volna od rána makáme, myslím, že mluvím za každého z mechaniků, opravdu chceme, by Franta fungoval na 100 %. Jdeme spát až v 1 hodinu v noci. Snídaně, dobalit Toyotu, vodu, Big Shocky a vyrážíme směr Belén. Top krajina, cesta mezi horami, 25° C, přes vinařské vesničky. Celý přejezd jedeme za klukama. Po startu se k nám přidává i bydlík s Manem. Čekáme na CP1. Bohužel, kluci přijeli pozdě, měli problém s řízením. Pak čekáme o kousek dál a znova všechno špatně. Vrtule na kaši... Bude to masakr. A byl. Přes noc se zase nespalo."

Diskuze Zruš odpověď