Ve středu se pro změnu nezávodilo vůbec, protože dakarská karavana se opět potýkala s nečekanými událostmi, o které v závodu rozhodně není nouze. „Mrzí mě to, přišli jsme tak o další příležitost stáhnout náskok těch, kteří jsou před námi. Měla to být nejtěžší etapa, kde jsme mohli hodně ztratit, ale také hodně získat. Nedá se nic dělat, jedeme dál a doufáme, že si ještě zazávodíme,“ říká Martin Macík. A co přesně se na Dakaru stalo? Poté, co posádka týmu Big Shock Racing dokončila úterní osmou etapu na výborném 8. místě, vydala se na přejezd do bivaku v Saltě. Měl měřit 433 km, ty se ale pěkně protáhly. Co čert nechtěl, kamení zavalilo jedinou příjezdovou silnici a během chvíle bylo vše jinak…
„Nějak se nám to tu komplikuje,“ hlásil v úterý v noci Martin Macík. Asi 150 km před Saltou voda proudící z hor smetla vesnici, spoustu kamení a jediná silnice na Saltu zůstala neprůjezdná. Došlo k neštěstí, proto část techniky a také zdravotníci organizátorů pomáhali se záchranou. Závodníci i jejich asistence zůstali před neprůjezdným úsekem, kam dojeli asi v 18 hodin. Organizátoři zastavili soutěž a čekalo se, co bude dál.
„My jsme během čekání udělali základní úpravy na autě a pak nám organizátoři dali plán náhradní trasy, která měřila 330 km a vedla přes hory. Mohly ji s námi absolvovat i asistence, ale jen 4×4 nebo 6×6. Ostatní museli čekat, až se zprovozní původní cesta,“ popisuje Michal Mrkva, mechanik týmu Big Shock Racing. Protože velké asistenční vozy, včetně bydlíku, by horský úsek zdolávaly 10 hodin, rozhodly se vyčkat a přenocovat před závalem.
„My jsme s klukama v doprovodu 2 novinářských aut večer vyrazili do horské objížďky. Cesta nám trvala 5 hodin. Z auta jsme vylezli po druhé hodině noční místního času, totálně zničení,“ popisuje další peripetie závodníků František Tomášek, navigátor týmu Big Shock Racing.
„V Saltě jsme si po tom dlouhém harcování dali večeři a postavili stan, ve kterém jsme strávili noc. Nic moc. Praskla mi karimatka a také se těším na svůj kartáček, který zůstal v bydlíku,“ směje se Martin Macík. Všichni doufali, že silnice bude co nejdříve průjezdná a tým se brzy sejde. Během středy závodníci se svým doprovodem absolvovaly 670 km dlouhý přejezd do Chilecita a závodit by se mělo opět ve čtvrtek.
Lavorovo dakarské okénko
Lavor je mechanik týmu Big Shock Racing, který letos na Dakar vyrazil úplně poprvé. Jeho atmosféru nasává o to intenzivněji. V noci pracuje na technice a přes den jede závod v asistenčním vozidle a dohlíží na Marťase (Macíka). Bude nám ve svých krátkých komentářích zprostředkovávat detaily všedních dní na Dakaru i zákulisní dění, o kterém se fanoušci slavného závodu jinak jen těžko dozvědí.
Hlavně, aby Franta držel jako žula!
„Tentokrát jsme kamčák museli servisovat na silnici. Pak cesta v novinářské Toyotě přes horu a spánek mimo milovaný bydlík. Leželi jsme v teleportech, co vypadají jako rozkládací lehátko se stříškou. Ráno jsme s Míšou Mrkvou vzali našeho Frantu opláchnout do myčky. My kartáčky nemáme. Jsou v bydlíku. Nevadí. Teď už letíme kolem Chile, je zase 30 stupňů, probíráme ženský, závodění, čumíme na přírodu a nemůžeme se dočkat bivaku, sprchy a jídla. Dneska jsem přišel na to, jak si připadám. Jako když točíme Top Gear speciál. Jsme malinko kožený, ale nálada dobrá. Spánek nepotřebujeme, jsme tvrďáci. Hlavně, aby Franta držel jako žula!“