Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva v kamionu Liaz se vyspali z extrémních zážitků, které jim přinesl předchozí 11. den na Dakaru. Načerpali nové síly a v předposlední páteční etapě už zase předjížděli jeden kamion za druhým. Pomalu ale jistě se tak znovu začali propracovávat pořadím kupředu. Nakonec dojeli 18. a celkově se vyhoupli na slušné 20. místo.
Předchozí jedenáctá etapa dala nejmladší posádce mezi kamiony pořádně zabrat. Na 160. kilometru došlo k technické závadě (roztrhla se kardanová hřídel) a Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva, jedoucí v barvách týmu KM Racing, se ve čtyřicetistupňovém vedru pustili do opravy trvající tři a půl hodiny. Poté co se jim podařilo závadu odstranit, je čekalo ještě dlouhých 300 km do cíle etapy. Rozbitý a náročný terén kluci poslední dvě hodiny absolvovali ve tmě a na cestu si svítili dálkovými světly. Etapu tak ujeli za 10,5 hodiny, přičemž pořadatelem stanovený limit je 11 hodin. „Chvátali jsme, abychom stihli limit. Já mám diagnózu „řadící loket“, kluci zase krky rozřezané od pásů, ale zvládli jsme to,“ směje se Martin Macík. Nakonec pánové dorazili včas, i když zcela vyčerpaní. A byli spokojení, že se jim díky maximálnímu sebezapření a nezdolné energii podařilo překonat všechny nástrahy tratě i osudu. Mechanici se okamžitě vrhli na servis, aby do 12. etapy byla Líza připravena v co nejlepší kondici.
Do předposlední dvanácté etapy, jejíž měřená speciálka měla 267 kilometrů, pak Martin Macík startoval z 34. místa. Posádky měly před sebou i s přejezdy přes 900 km hornatého terénu. Liazka s číslem 525 hned po startu předjížděla jedno auto za druhým. Do cíle etapy se Macík se svými kumpány Tomáškem a Mrkvou přihnali na 18. místě a celkově vybojovali 20. pozici. „Dneska jsme si krásně zazávodili a etapu jsme si parádně užili. Trať byla hodně úzká a kamenitá, takže jsme museli opatrně, ale já to topil, co to šlo. Dobré to bylo, jen škoda, že tak krátké,“ komentoval etapu po dojetí Martin, kterému už zcela otrnulo.