Řádili jsme se se čtyřkolkami Polaris na motokrosové trati. Byla to vážně zábava!

V rámci testování se pohybujeme v drtivé většině po silnici, ale tohle bylo trochu jiné. Vyrazili jsme na motokrosovou trať nedaleko Prahy, abychom se svezli s terénními modely americké značky Polaris. Posadili jsme se nejen na klasické ATV čtyřkolky, ale řídili jsme i side-by-side čtyřkolky. https://www.facebook.com/automaniacz/photos/a.503615053080979/2108214045954397/?type=3 Začínáme s volantem: Polaris General 1000 EPS Americká společnost Polaris vyrábí off-roadové stroje. V nabídce má nejen klasické čtyřkolky ATV s řidítkami, ale i bugyny s rámem, pedály a volantem, tedy tzv. side-by-side. Pro předváděcí jízdy jsme na motokrosové trati měli připraveno hned pět takových strojů. Dvě čtyřkolky: Polaris Sportsman 570 a Sportsman 1000; a tři stroje SxS: General 1000 EPS, Ranger XP 1000 EPS a elektrický Ranger EV. A protože máme zkušenosti spíše s volantem než se řídítky, první volba padla na stroje s volantem. Úplně první jízdu jsme absolvovali rovnou v tom nejlepším. Posadili jsme se za volant Polarisu General 1000 EPS. S tím jsme se sice poprvé seznámili už v zimě, kdy jsme s ním jezdili ve sněhu. Místo kol na sobě tenkrát měl sněžné pásy a šlo tedy o úplně jiný stroj. Tehdy byla řídící jednotka omezena na maximálně 45 km/h, tentokrát byla "odemčená", ale na motokrosové dráze toho stejně příliš nešlo využít. https://auto-mania.cz/posadili-jsme-se-za-volant-ctyrkolky-polaris-general-se-sneznymi-pasy-byla-to-zabava/ Jde o stroj, který pohání dvouválcový motor s objemem jednoho litru a výkonem 100 koní. Pohánět vpřed ho může zadní náprava, případně lze přiřadit pohon na všechna čtyři kola. Převodovka je automatická, variátorová. Výrobce udává teoretickou suchou hmotnost 676 kg, což předpovídá zajímavé jízdní zážitky. Nasazuji helmu, oblékám rukavice a jdu ke stroji. Otevírám maličká dvířka a usedám na sedačku. Ta už je od bahna a interiér je zaprášený, protože původně suchou a prášící trať zkropili dobrovolní hasiči. Ale to nevadí, protože s tím výrobce počítal a exteriér i interiér lze bez problémů ostříkat tlakovou myčkou. Všechny přístroje jsou vodotěsné a pro odtok vody stačí odjistit špunty v podlaze. [adrotate banner="22"] Otáčím klíčkem a startuji motor. Startér s ním párkrát otočí a pak vyštěkne a ozývá se příjemně sytým zvukem. Pákou řadím "H" pro rychlejší převod, musím zabrat, protože to není auto "pro slečinky" a z brzdy přešlapuju na plyn. A zase to nejde jen tak citlivě jako v autě, ale na plyn musím šlápnout razantněji. General se dává do pohybu, už samotný odjezd prozrazuje, že to bude zábava. A taky ano. První kolo ale jedu hodně opatrně, protože neznám trať, ale ani svůj stroj. Jakékoliv přidání plynu mi pumpuje do žil více a více adrenalinu, je to zábava! Díky terénním gumám a celkovému naladění a sladění funguje tenhle Polaris naprosto báječně. Z jeho chování mi nepřijde, že je pod koly nerovný povrch plný kamení, protože na jakýkoliv pohyb volantem se dostaví náležitá reakce. Ještě překvapivější jsou brzdy, protože tohle se při ostrém brzdění staví na předek. Na prachu! Jedu na pohon zadních kol, takže si už v dalších kolech začnu s plynovým pedálem hrát a většinu zatáček na trati se snažím projet bokem. Nejde to ve všech, protože dvě vyhazují ven a dvě jsou opravdu zavřené a není v nich moc místa. V těch ostatních si ale plynem jde hrát tak, aby se General stáčel lépe a hlavně zábavněji. Na bahně se sice nelze do přední nápravy na vjezdu opřít, ale sklouznu se alespoň na výjezdu. Tohle je opravdu legrace! Jízdu navíc doprovází poměrně hlučný zvuk motoru, který na sešlápnutí plynu reaguje prakticky hned. Řízení je hodně ostré a při plném plynu je potřeba směr neustále korigovat, protože zadní náprava nechce jet rovně. Jakýkoliv její pohyb ale cítím ve svém zadku. Jsem ještě opatrný, takže nemám odvahu příliš skákat, ale přesto jsou tu tři místa, která opravdu vyhazují. Snažím se před zlomem brzdit, ale stejně mi to nedá a pokusím se zjistit, co to udělá, když skočím. Tlumiče jsou naladěny skvěle, protože po dopadu čtyřkolka dopadne, ale dál se nijak nehoupe a jede dál. [gallery type="rectangular" td_gallery_title_input="polaris-general-1000" ids="316566,316567,316568,316569,316570,316571,316572,316573,316574,316575,316576,316577,316578,316579"] Polaris Ranger XP 1000 EPS I v tomto případě se o pohon stará litrový čtyřtaktní dvouválec. Výkon je ale jen 82 koní. Motor je opět spojen s variátorovou převodovkou a pohání ho buď zadní náprava nebo přiřaditelný pohon všech kol. Vyšší je i výrobcem udáváná teoretická suchá hmotnost, která činí 709 kg. Na rozdíl od Generala je Ranger spíše pracovním strojem, ale to vůbec nevadí, což zjistím během prvních metrů. To, že to není stroj pro slečinky, platí i v tomto případě. Na rozdíl od Generala má navíc korbu a i příplatkovou "karoserii" se střechou a dveřmi se skly. Dvoučlenná posádka je tak do jisté míry chráněna i před rozmary počasí, prach se ale dovnitř stejně dostane jednoduše. [adrotate banner="23"] Během chviličky je jasné, že tento stroj je naladěný opravdu jinak, než General. Má tišší projev motoru a není tak rychlý. Zábavný je ale i tak velmi, protože pohon zadních kol a motor rychle reagující na pokyny plynového pedálu dovolí opravdu rychlou jízdu s občasným rozevlátým zadkem. Je ale vyšší a užší, takže je potřeba dávat o něco větší pozor. Odvahy už mám víc, takže se rozhodnu i pro občasné skoky. Čtyřkolka se odlehčí, zvedne se do vzduchu a pak dopadne. Tlumiče to i tentokrát absolvují na jeden zdvih a Ranger pokračuje dál. S přibývajícími koly zrychluji, osahávám si trať a dovoluju si ke svému side-by-sidu víc a víc. Jenže jeho mechaničnost a bezprostřednost mi dává najevo, že s tím nemá sebemenší problém. Tahle čtyřkolka je omezená na 45 km/h a na trati na dvou místech dosahuju do omezovače. Nejsem tu ale sám, takže musím zajet zpátky a nechat se svézt zase dalšího. [gallery type="rectangular" td_gallery_title_input="polaris-ranger-xp-1000" ids="316580,316581,316582,316583,316584,316585,316586,316587,316588,316589"] Elektrický Polaris Ranger EV A pak je tu ještě elektrická čtyřkolka. Ještě, než nás do strojů pustili, nám o nich pár slov řekli. Tady jsme se dozvěděli, že to není žádný golfový vozík. O.K., zkusím to, ale po zkušenostech z předchozích benzinových od toho nic nečekám. A bylo to dobře. Výkonu to příliš nemá, ale na druhé straně to úplně v klidu a bez problémů zvládá i tento těžký terén. Zábavnost? Prakticky nulová, ale pracovní schopnosti dobré. Vždyť to má korbu, na kterou lze naložit až 226,8 kg a i tažné zařízení! A teď za řidítka: Polaris Sportsman 570 a Sportsman 1000 A byla by škoda nevyzkoušet i další stroje. K těm už mám ale o poznání větší respekt, protože tady chybí volant a s řidítky to vlastně neumím. Jako první beru menší a slabší Polaris Sportsman 570, kde číslo udává objem motoru. I tak jde ale o 318 kg vážící čtyřkolku, která má výkon 44 koní. Mých 80 kilogramů pro ní vlastně nic neznamená a po přidání plynu (palcem pravé ruky pod pravým madlem řidítka) přichází hodně rychlý odpich. Pod zadkem se mi čtyřkolka smýká na prachu sem a tam. Na rozdíl od side-by-sidů jsou tady dvě brzdy, jedna přední a druhá zadní. Snažím se používat spíše tu přední. Skákat s touhle čtyřkolkou je ještě jednodušší než s Generalem a Rangerem, ale zároveň i mnohem složitější, protože tady mě nedrží bezpečnostní pás, takže při nešikovném manévru bych ze čtyřkolky mohl vypadnout. Neumím to s tím, cítím se na tom nekomfortně, ale zábava to je. [adrotate banner="22"] Po pár kolech měním "malou" 570 za větší a výkonnější 1000. Ta je o 56 kg těžší, ale zase má 88 koní. A to je po přidání plynu opravdu znát. Smýká se mi totiž pod zadkem ještě více než 570 a zároveň mnohem víc zrychluje. Jenže jak je větší a těžší, tak je s touhle čtyřkolkou pro mě těžší jezdit. Dám si několik kol, vyzkouším i pár skoků, ale respekt je příliš velký na to, abych na ní dělal takové psí kusy jako s Generalem, nebo spíše s Rangerem. Asi nakonec zůstanu u toho volantu... [gallery type="rectangular" td_gallery_title_input="ATV-polaris-sportsman-570" ids="316592,316593,316594,316595,316596,316597,316598"] Závěr I když jsem byl celý od bahna a od prachu, bylo mi to úplně jedno. Za volantem i za řidítky Polarisů jsem si to totiž opravdu užil. Byla to moje první taková zkušenost, ale už teď vím, že si ji potřebuju zopakovat. To, jak zejména oba benzinové side-by-side na tomto povrchu fungovaly, jak zatáčely, brzdily a jak se s nimi dalo hrát s plynem, bylo vážně zábavné. A přitom relativně bezpečné, protože nešlo o žádné závratné rychlosti.

Diskuze Zruš odpověď