BMW před časem představilo novou generaci svého nejmenšího modelu. My jsme se v rámci prvních jízd posadili krátce za jeho volant a vyzkoušeli jsme rovnou dvě verze: benzinové BMW M135 xDrive a naftové BMW 120d.
Základ stejný, ale výrazně upravený
Novinka stojí na podvozkové platformě původní verze, přesto si obě auta rozhodně nespletete. Auto je teď delší, širší a vyšší, přesto i díky níže umístěným předním světlometům a masce chladiče (její obrys bude moci být podobně jako u větších modelů značky BMW osvětlený) působí nižším dojmem. Rozvor náprav ale i objem kufru (380 litrů) zůstaly nezměněny.
V kabině jednička následovala aktuální trend nejnovějších bavoráků, takže má interiér „uklizený“. Zmizela odtud totiž skoro všechna tlačítka a drtivá většina funkcí (i topení a klimatizace) se teď ovládá před displej infotainmentu. BMW v kabině schovalo i výdechy klimatizace/topení, nejsou přiznané a prozrazují je jen otvory v palubní desce.
Infotainment je tu ten vůbec nejnovější, který v BMW najdeme. Jde samozřejmě o iDrive, ale už 9. generace. Ta si ale zachovává design předchozí generace, kdy jsou na displeji v Menu prakticky skoro všechny funkce, které auto nabízí a zpočátku (ono vlastně i později…) je složité se v nich vyznat. Zejména při jízdě, kdy se musíte na displej zaměřit, abyste tu či onu ikonku našli. Rozvržení si ale můžete nastavit podle sebe a ikonky si můžete skládat i do celků podobně jako na svém telefonu.
Ovládat infotainment jinak nejde, protože u nás bohužel nefunguje české hlasové ovládání. Hlasové ovládání přesto i BMW řady 1 má, ovšem abyste jej mohli využívat, musíte si jazyk v autě přepnout do některého ze světových jazyků a v něm pak s autem komunikovat. A protože je BMW řady 1 malý model, nenajdeme tady tedy ani ovládací kolečko systému iDrive, to mají až modely od BMW řady 5 výš, kde, jak BMW před časem vysvětlilo, „posádka nedosáhne tak dobře na displej“.
Kromě toho je nová jednička zase chytřejší, dostala nové asistenty. A v rámci prvního seznámení jsme zjistili, že některé z nich jsou naladěny velmi dobře, dokonce tak, že vás nic nenutí je vypínat. Mluvím zejména o hlídání jízdních pruhů, které s vámi nehraje ping-pong od čáry k čáře, ale zasahuje opravdu až ve chvíli, kdy přejíždíte čáru. Do pruhu vás decentně vrátí, ale „nepřehodí“ vás o druhé čáry. Naopak vypnout jsme chtěli upozornění na překročení maximální rychlosti. Přestože je tu opravdu poměrně decentní, pořád je to otravné. Stačí k tomu jen chviličku podržet tlačítko „SET“ na volantu.
Upravený podvozek i změna označení
Nová jednička má nejen jiný design vnějšku i vnitřku, ale má i upravenou techniku. V BMW se poměrně dost zaměřili na podvozek, takže jsou tu nové přední i zadní stabilizátory, ale také nová rozpěra u přední nápravy nebo nová křížová rozpěra na zadní nápravě. Díky tomu je auto nyní ještě pevnější. Vrcholné BMW M135 xDrive má výztuhy větší a pevnější a dostaly navíc i některé další. BMW M135 xDrive má ale i rychlejší převod řízení a o osm milimetrů sníženým podvozkem.
Všechny modely i motorizace nového BMW řady 1 mají standardně adaptivní podvozek, ovšem pozor nikoliv elektronický, jehož naladění a tuhost změníte stiskem tlačítka, nýbrž mechanický. Tlumiče totiž reagují na to, po jaké silnici auto jede a podle množství pohybů se mění jejich tuhost. Jde o tzv. frekvenční tlumení (FSD).
Pod kapotou mohou být naftové nebo benzinové tříválce a čtyřválce (všechny jsou pouze mild-hybridní), ale jednička není plug-in hybrid ani elektromobil. Novinkou je, že z označení benzinových motorů zmizelo písmenko „i“, takže benzinové motory už mají v označení pouze číslo: BMW 116, BMW 120, BMW 123 nebo BMW M135. U naftových motorizací písmenko „d“ v označení modelů zůstává (118 d a 120d).
První jízda
V rámci prvního seznámení jsme mohli vyzkoušet nejvýkonnější benzinovou i naftovou motorizaci.
BMW M135 xDrive
První volba padla na BMW M135 xDrive. Jde o vrcholné M Performance provedení, které má pod kapotou dvoulitrový benzinový čtyřválec, který je naladěn na 221 kW/300 koní a 400 Nm. Standardně má pohon všech čtyř kol xDrive a automatickou (dvouspojkovou) převodovku. Ona už ostatně manuální převodovka není k dispozici pro žádné BMW řady 1.
Dynamika na papíře nepůsobí vůbec špatně. BMW udává, že nejrychlejší jednička zrychlí z místa na stovku za 4,9 sekundy a jede až 250 km/h. A i na silnici tohle auto působí v přímce opravdu svižně. S motorem si navíc velmi dobře rozumí převodovka, která dokáže nahoru i dolů řadit opravdu rychle a velmi dobře reaguje i na pokyny páčkami na volantu. Zvuk motoru je v kabině – zejména ve sportovním jízdním režimu – doplněna zvukem z reproduktorů, který překvapivě nezní úplně špatně.
Překvapilo nás, jak moc tuhý podvozek tohle auto má, někdy to je až nepříjemné, protože vám třeba dá vědět o každé spáře na dálnici. Pro každodenní ježdění bychom si dokázali představit odpružení měkčí. Od kol se ale neozývaly žádné nepříjemné rány, což nás potěšilo. A překvapením byl i fakt, že přestože je podvozek opravdu tuhý, auto na nerovnostech neodskakuje.
Tuhý podvozek jsme pak ocenili na klikatých silničkách pod Ještědem, kam jsme měli s autem naplánovanou cestu. Na kvalitní silnici a v dlouhých táhlých zatáčkách se nám nejostřejší jednička docela líbila – tím spíše, že jde úplně deaktivovat stabilizace – protože auto se téměř nenaklání a s přenosem výkonu není žádný problém. Jakmile ale přišly pomalejší a utažené zatáčky, chtěli jsme se spolehnout právě na to, že je to čtyřkolka. Ovšem to tak úplně nejde. BMW M135 xDrive totiž stále primárně pohání přední kola a dozadu nechce přesunout tolik výkonu, abychom cítili výraznější záběr zadních kol. V utažených zatáčkách tak jednička pořád chodí po předku ven, ale alespoň, že po ubrání plynu v zatáčce zadek oblouk trochu dotočí. I tak by se ovšem mohla jednička učit od faceliftovaného Audi S3, které dostalo na zadní nápravu Torque Splitter a zapojuje ji teď do práce opravdu hodně.
Parádní jsou ovšem brzdy. Jsou ostré, dají se parádně dávkovat a působí odolným dojmem. A skvělé jsou i sportovní sedačky, které perfektně drží tělo. Mají výrazné a pevné boční vedení, ale přesto jsou i dostatečně pohodlné. Nechybí jim ani možnost vyhřívání.
BMW 120d
Druhým autem, kterým jsme pak jeli z Ještědu zpět do Prahy, bylo naftové BMW 120d s pohonem předních kol. Jde o naftový čtyřválcový dvoulitr s výkonem 110 kW/150 koní a s točivým momentem 360 Nm, k tomu je tady dalších 15 kW/20 koní a 55 Nm z mild-hybridního pohonu. Zrychlit z 0 na stovku dokáže tenhle nafťák za 7,9 sekundy a jede až 222 km/h.
Už první metry ukazují, že tady je dle očekávání podvozek výrazně komfortnější a auto celkově klidnější. Po asi sto kilometrech, kdy malá část vedla po klikatých okreskách, ale největší část po městě a hodinu pak zabralo poskakování v ucpané Praze, bychom řekli, že tohle auto se na delší cestování vlastně opravdu hodí. Motor je vcelku slušně odhlučnění, jeho reakce jsou vcelku rychlé a dynamika není špatná.
Žádnou velkou zábavu si s tímhle autem neužijete, ale i přes naftový motor a lineární zátah motoru jde o jednu z těch lépe jezdících „obyčejných“ předokolek, kterou si lze na dnešním trhu koupit. BMW navíc slibuje i velmi dobrou spotřebu paliva, v technických údajích se dočteme o 4,3 – 4,4 l/100 kilometrů v kombinovaném režimu v závislosti na velikosti kol, ale i množství příplatkové výbavy a tedy i hmotnosti.
Závěr a cena
Nové BMW řady 1 je na pohled zajímavější a jízdně opět o něco dospělejší auto a nabízí něco (skoro) pro každého. Vždyť za nejdražší verzi BMW M135 xDrive (1 358 500 Kč s DPH) byste měli skoro dvě nejlevnější verze BMW 116 s 1,5litrovým benzinovým tříválcem (760 500 Kč s DPH). Jedničkové BMW je ale jedním z těch lépe jezdících a fungujících kompaktních hatchbacků na trhu. BMW M135 xDrive dokáže být rychlé, sedí mu hlavně kvalitní silnice s dobrým povrchem a rychlými zatáčkami, naopak BMW 120d je příjemné auto na cestování, které je mnohem komfortnější, poměrně tiché a i úsporné.