Přejíždění z krajních pruhů do prostředního má svá pravidla. Víte, kdo má přednost?

O českých silnicích a dálnicích se rozhodně nedá říci, že by byly úplně bezpečné. Mnohdy na nich jde o život. Nejde ale jen o technický stav vozovky, ale především o znalosti a chování řidičů, kteří po nich jezdí.

Překračování rychlosti, vybrzďování, zbytečné troubení, telefonování a posílání zpráv z mobilu, to je jen náznak nejčastějších prohřešků, které stojí za většinou nehod v Čechách. Na vině ale bývá i obyčejná neznalost dopravních předpisů.

Kdo má přednost?

Znáte například odpověď na následující otázku? Když chtějí dvě vozidla z krajních pruhů do toho prostředního pruhu, kdo má přednost? Ten zleva, nebo zprava? Pokud se domníváte, že přednost má ten rychlejší, jste na omylu.

O přejíždění z pruhu do pruhu

Na českých dálnicích a rychlostních komunikacích k této situaci přitom dochází prakticky neustále. Obzvláště na těch víceproudých. Co když se ale řidiči rozhodnou přejet z jednoho pruhu do druhého? K vážnému karambolu může dojít, když se v jeden okamžik pokouší do prostředního pruhu zařadit vozidla z krajních pruhů. Ale kdo má v tomto konkrétním případě přednost.

Na dálnici se má jezdit vpravo a předjíždět vlevo. Za určitých podmínek ale vpravo předjet můžete

Oprašte si znalosti z autoškoly

Z autoškoly si možná pamatujete, že jízdu na víceproudých silnicích určuje zákonné ustavení s tímto zněním: „Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“ Kdo ale jezdí po českých dálnicích, ten ví, že realita je někde úplně jinde. Řidiči si v podstatě jezdí, kde se jim zlíbí. Což samozřejmě způsobuje problémy.

V obci to je jinak

Podobné těm vznikajícím na víceproudých komunikacích v obcích, pro něž ovšem výše zmíněné ustanovení neplatí. „V obci na pozemní komunikaci smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu,“ jak se dočtete v učebnici autoškoly. Jinými slovy každý si v obci může jezdit, kde chce. A výsledkem mnohdy bývá jakási dopravní anarchie. A časté nehody dvou aut způsobující totální dopravní kolaps.

Myslete na pravidlo pravé ruky

Jak mu zabránit? Ne vždy se vyplácí dávat přednost rychlejšímu, byť ten se zřejmě do pruhu zařadí rychleji, díky čemuž ke srážce nedojde. To ale neznamená, že tak učinil správně. Pravidla silničního provozu v tomto případě hovoří jasně: „Na pozemních komunikacích o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič přejíždět z levého jízdního pruhu do středního jízdního pruhu jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu.“ To tedy znamená, že i tady vlastně platí pravidlo pravé ruky.

Správná je jízda v pravém pruhu

A jak se zachovat v případě, když levý nebo pravý pruh končí sjížděním do dvou či jednoho pruhu? V tomto případě platí jednoduché pravidlo zipu. Automobily se ze dvou okrajových pruhů do toho prostředního řadí střídavě. Toto pravidlo si čeští řidiči už naštěstí docela osvojili. Horší to už je s bezdůvodnou jízdou v levém, tedy nejrychlejším pruhu na dálnici. Stejně jako tom prostředním, když je ten pravý prázdný. Schválně si všimněte, že většina řidičů jezdí uprostřed. A to je špatně.

Štítky: jízdní pruh, jízdní pruhy, změna jízdního pruhu