Novela zákona o silničním provozu zjednodušuje bodový systém a zpřísňuje sankce za nejzávažnější přestupky. Zavádí zároveň povinný preventivní program pro začínající řidiče, kteří se dopustí závažného porušení pravidel silničního provozu. Návrh také umožnuje řídit auto už od 17 let pod dohledem mentora. Novela putuje do Poslanecké sněmovny, platit má od roku 2024.
„Nový bodový systém jasně rozliší přestupky vážné od těch bagatelních. Závažnější přestupky bude postihovat přísněji. Naopak za menší prohřešky řidiči nezaplatí na pokutách tolik. Cílem je citelně postihovat vědomé porušování předpisů, které ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Oproti minulému volebnímu období, kdy se novela bodového systému zadrhla v Poslanecké sněmovně, obsahuje návrh zákona dvě novinky: Možnost řídit auto od 17 let pod dohledem mentora, tzv. L17 a řidičák na zkoušku po dobu 2 let od získání prvního řidičského oprávnění nehledě na věk řidiče.
„V prvních dvou letech bude pro řidiče platit odlišný režim. Pokud spáchají jeden ze závažných přestupků, za který dostanou zákaz řízení nebo šest bodů, musejí se podrobit dvěma konkrétním školícím nástrojům – dopravně psychologickému pohovoru a školení začínajících řidičů,“ vysvětluje ministr dopravy.
Rok 2023 v české dopravě: zrušení velkého techničáku, nové silnice a digitalizace agendy
Novela zavádí nově pouze tři sazby bodů podle závažnosti, a to 6, 4 a 2 body, oproti nynějším pěti různým sazbám. U závažných přestupků se zvyšují sazby blokových pokut na místě, které už nebudou moci být jen symbolické. Ve správním řízení se zvyšují horní hranice sazeb pokut, tak aby bylo možné přihlédnout k vysoce nebezpečnému chování v silničním provozu. U závažných přestupků se prodlužuje i délka doby, po kterou řidič nesmí řídit.
Pokud o to řidič požádá, bude automaticky informován o každém záznamu bodů prostřednictvím SMS, e-mailu, nebo prostřednictvím datové schránky. Stav bodů lze již nyní zjistit přes Portál dopravy.
Podle předběžných údajů zemřelo při dopravních nehodách v loňském roce 468 lidí, těžce zraněných pak bylo 1 691. Nejčastější příčinou smrti na silnicích byla nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě nebo nevěnování se řízení. I přes klesající trend počtu usmrcených se stále jedná o vysoké a tragické číslo.
Strategie BESIP z roku 2021 si proto klade za cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích na polovinu. Shodný cíl mají nejen státy Evropské unie, ale i státy OSN. „Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je aktualizace sankcí a bodového systému, který u nás byl zaveden už v roce 2006 a od té neprošel zásadnější úpravou. Návrh ale obsahuje i důležité preventivní nástroje v podobě L-17 a řidičského průkazu na zkoušku,“ uzavírá ministr dopravy Martin Kupka.