Letošní závod v Singapuru byl jubilejním desátým podnikem na tamní trati. Co vše se za tu dobu změnilo? Nejen na to se zaměřil Pavel Turek, odborník pohybující se dlouhodobě v zákulisí formule 1 a ambassador paliva MaxxMotion od OMV.
Nápad na závod v Singapuru vznikl na začátku nového milénia. Tehdy byla většina publika F1 z Evropy a řešilo se, jak třeba časově naplánovat takovou Grand Prix Austrálie, aby fanoušci nemuseli vstávat ve čtyři hodiny ráno. To byl první impulz, od kterého byl ale ještě pořádný krok k uspořádání premiérové Velké ceny Singapuru v roce 2008. Ta díky časovému posunu a faktu, že se konala v noci, znamenala pro evropského diváka závod v klasickém časovém horizontu.
Teď už je ale Singapur plně etablovaným podnikem, který ve světě formule 1 opravdu něco znamená. Ne nadarmo se mu přezdívá asijské Monako. I když ne všechno šlo na začátku hladce. Místní nebyli připraveni na to, že komunita F1 zůstane žít ve středoevropském čase, a tak se běžně stávalo, že jezdci a členové týmů či zástupci médií byli v noci (respektive ve dne z hlediska času v Singapuru) rušeni hotelovou službou, která přišla poklidit nebo doplnit minibar.
Singapurci jsou ale velmi podnikaví a rychle se přizpůsobí. Grand Prix přijali za svou a už se tak nestane, aby se člověk po odchodu z okruhu kolem třetí nebo čtvrté hodiny ranní nemohl najíst v restauraci – město se přeorientovalo na život podléhající harmonogramu formule 1. Tamní závod se stále zdokonaluje, ať už jde o služby nebo třeba osvětlení podél trati. V tomto ohledu byl Bernie Ecclestone velký vizionář. Singapur v době svého vstupu do šampionátu platil jedny z nejvyšších poplatků za pořádání závodu, ale pořadatelům se to vyplatilo. Všech 80 000 vstupenek bývá pravidelně prodáno, do města se sjíždějí VIP osobnosti, konají se velké párty a sponzorské akce. Zkrátka koncentrace zábavy, byznysu a sportu v centru města – ideální směr, kterým by dnes měl sport kráčet.
Díky tomu, že Singapur byl vůbec prvním závodem F1 pod umělým osvětlením, stal se dokonalou pohlednicí zvyšující turistický ruch a snem každého pořadatele. Mimochodem, když už je řeč o osvětlení – v letech 2005-2007 jsme spolu s naší agenturou, kterou jsme spoluvlastnili s Davidem Coulthardem, dali dohromady dva miliony dolarů, abychom se spolu s firmou Hella mohli účastnit výběrového řízení na dodavatele technologie, která by závodu v Singapuru zajistila to správné osvětlení.
Vypracovali jsme projekt na nový způsob osvětlení. Jednalo se o svítilny umístěné na zemi, které byly nasměrovány na mozaiku zrcátek na sloupech. Ta odrážela světlo na okruh. Byl to efektivní, bezpečný systém, který neoslňoval piloty, vyhovoval kamerám, divákům a umožňoval dostatečné osvětlení tak, aby byla vidět reklama (což byl jeden z požadavků). V Austrálii jsme s FIA (projekt podporoval i ředitelů závodů Charlie Whiting) uspořádali testy kvůli homologaci.
Po okruhu se tehdy projel Mark Webber ve formuli a Mick Doohan na motocyklu. Vše vypadalo nadějně, ale projekt nakonec smetl ze stolu samotný Bernie Ecclestone. Zakázku dostal jeden jeho italský kamarád, který víceméně jen zašel do obchodního domu a nakoupil několik halogenových žárovek, které rozvěsil na sloupy a ploty.
Jen příklad toho, jaké vazby někdy ve formuli 1 existují…