Ford recykluje staré motory za pomoci speciální plazmové technologie. Proces, který si Ford nechal patentovat, vyžaduje výrazně menší množství materiálu než výroba nového motoru a vznikne při něm o polovinu méně emisí CO2.
„Za základ nám posloužil proces původně vyvinutý pro výkonné motory sportovních modelů, jako je třeba nový Ford Mustang Shelby GT350R. Nyní tímto způsobem repasujeme motory, které by jinak šly do šrotu. Je to jen jeden z mnoha příkladů toho, jak se Ford prostřednictvím inovativních opatření snaží redukovat dopady svých aktivit na životní prostředí,“ řekl Dr. Andreas Schamel, ředitel Ford Global Powertrain Research & Advanced Engineering.
Postup, který vrací staré motory do života
Moderní motory jsou zkonstruované tak, aby vydržely mnoho let a několik set tisíc kilometrů provozu ve všech myslitelných podmínkách. Nicméně, pokud se už motor opotřebuje, je běžnou praxí vyměnit ho za nový, protože oprava a výměna jednotlivých vnitřních součástí by se nevyplatila.
Proces zvaný PTWA (Plasma Transferred Wire Arc) však umožňuje nanést do opotřebovaného motoru speciální vrstvu, která ho obnoví do původního stavu.
Lehké materiály
Snižování hmotnosti automobilů patří k prioritám plánu Blueprint for Sustainability, jenž je jakousi ekologickou strategií Fordu. Nové výrobní postupy umožňují vytvářet vysokopevnostní hliníkové konstrukce, které jsou lehké, ale nesnižují pevnost karoserie.
Ekologicky šetrné materiály nacházejí uplatnění i v takových modelech jako nový Ford F-150. Například jeho sedadla mohou být potažena látkou z vlákna REPREVE, vyráběného z recyklovaných plastových lahví. Jen letos tak Ford použil více než pět milionů lahví, které by jinak zamířily na skládku. Plast použitý v elektroinstalaci je zpevněný rýžovými slupkami, palivové vedení se vyrábí z rostlinného oleje, sedadla jsou ze sójových bobů a recyklované bavlny.
Karosářské díly modelu F-150 se vyrábějí z rozměrných hliníkových plátů. Zbytky z nich se recyklovaly i dříve, ale spadly při tom do nižší kategorie „sekundárního hliníku“. Ford je nyní recykluje a znovu používá přímo v procesu výroby karoserií, a to bez zhoršení kvality.
Z úsilí o odlehčování konstrukce těží i řada evropských modelů Fordu, například B-MAX, Fiesta, nové Mondeo nebo nový S-MAX. Mondeo má sloupky karoserie a střešní nosníky vyrobené z hydraulicky tvářené vysokopevnostní oceli. Jedná se o vůbec první uplatnění této technologie ve výrobě automobilů. Hořčíková vnitřní část víka zavazadlového prostoru čtyř- a pětidveřové verze Mondea je přibližně o 40 procent lehčí než odpovídající ocelový díl.
Odborníci Fordu se aktuálně zabývají uplatněním uhlíkových kompozitů vyráběných ve větších objemech a s nižšími náklady, než umožňuje běžná technologie výroby dílů z uhlíkových vláken. Takzvaný karbon se vyznačuje extrémně nízkou hmotností a vysokou pevností, proto se používá v leteckém průmyslu nebo závodních automobilech. Cílem Fordu je zmenšit energetickou náročnost výroby karbonu, snížit náklady na vstupní suroviny a vyvinout recyklační procesy.
Obnovitelné materiály od křoví až po kečup
Ve snaze o udržitelnost výroby automobilů Ford zkoumá možnosti využití široké škály obnovitelných zdrojů. V hledáčku jeho odborníků se tak ocitla třeba rostlina Parthenium argentatum, zvaná guayule. Roste v arizonských pouštích a ve výrobě aut by mohla částečně nahradit přírodní gumu. Za stejným účelem Ford experimentuje rovněž se slunečnicemi, pampeliškami nebo cukrovou třtinou.
Ve spolupráci se společností H.J. Heinz Company prověřuje Ford také možnosti využití sušených rajčatových slupek, které jsou vedlejším produktem výroby kečupů Heinz. Tyto rajčatové slupky by mohly posloužit jako materiál pro výrobu svorek kabeláže nebo držáků na mince.
Měření emisí bude přísnější
Nové limity emisí oxidů dusíku (NOx) mají přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Ford pracuje na tom, aby všechny jeho vznětové i zážehové motory plně odpovídaly připravované legislativě. Vedle emisních zkoušek v laboratořích budou automobily podléhat také nové zkoušce RDE (Real Driving Emissions – emise ve skutečném provozu). Jak napovídá název, emise se budou měřit také při jízdě v reálných podmínkách na veřejných komunikacích. Od roku 2016 se musí všechny nové modely Fordu zkoušet v městském, mimoměstském i dálničním provozu. Zkouška má trvat až 120 minut.