V dnešní době, kdy je u nás čerpací stanice na každém kroku a drtivá většina těch velkých nikdy nezavírá, je těžké si vzpomenout na to, jak to bylo před téměř 30 lety. Video s reportáží z 12 . srpna 1989 nám to připomene.
Redaktoři televizních novin se rozhodli zmapovat, jak jsou na tom řidiči, kteří přijíždění do České republiky z Rakouska a Německa. Rozhodli se zajet podívat na první (maximálně druhé) čerpací stanice pod přejezdu hranic. Vlastně ani nebyli překvapení, když na těchto čerpacích stanicích našli čekající motoristy. Ti totiž často tankovali až v Československu, protože za valuty v zahraničí nechtěli anebo nemohli.
Ani tak to ale nebylo jednoduché, protože zdaleka nebylo samozřejmostí, že by čerpací stanice byly otevřeny non stop. Takových bylo jen pramálo, v reportáži jich přesto pár bude. Nejjednodušší měli situaci ti, kteří do Československa přijížděli od Chebu, protože v Pomezí a ve Vojtanově stále otevřené čerpací stanice byly. Natankovat kdykoliv mohli také motoristé při cestě od Rakouska přes Hatě, protože ve Znojmě byla také čerpací stanice s nepřetržitým provozem. Ta nabízela navíc základní náhradní díly, oleje a podobně.
Složitější to však měli řidiči, kteří přijeli od Mikulova, protože tady první čerpací stanice po cestě otevírá až v 6 hodin ráno. Ti, jimž v nádrži zbylo nějaké palivo, mohli dojet až do Brna. Podobná situace byla od hraničního přechodu Folmava, kde reportáž začíná. Redaktor stojí na čerpací stanici v Domažlicích. Je kolem osmé večer a tady je otevírací doba výjimečně prodloužena až do 22. hodiny, běžně se tu zavírá už v devět večer.
My už dnes bereme tankování v kteroukoliv denní i noční dobu jako naprosto u samozřejmost, ale dokážete si představit, co byste dělali, kdybyste se vydali v noci na dlouhou cestu a neměli kde natankovat? Dnes prostě zastavíte, natankujete, koupíte si teplou bagetu anebo párek v rohlíku a jedete dál.
A jak vypadalo tankování v roce 1974? Podívejte se v tomto článku.