Možná už jste si toho také všimli, na silnicích, ale třeba i na chodnících se objevují zvláštní kosočtverce. Nenamalovali je tam ale vandalové, ani teroristé, jsou to značky, které slouží zeměměřičům při leteckém nebo pozemním snímkování. Ve svém katastru je má například obec Hustopeče, která jejich význam vysvětluje i na svých webových stránkách.
V obci Hustopeče jsou na silnicích a chodnících kosočtverce doplněny i číslem a obec jejich význam vysvětluje na svém webu: „Jedná se o takzvané ‚vlícovací body‘, které slouží pro orientaci v prostoru. Město Hustopeče totiž získalo dotaci na pasportizaci svého majetku – veřejné osvětlení, zeleň, mobiliář atd. (Strategické řízení a pasportizace města Hustopeče, CZ.03.4.74/0.0/0.0/17_080/0010098).“
A pasportizace se provádí několika způsoby, zpravidla 3D skenováním – ať už z letadla nebo třeba z automobilu. „Tato metoda je založena na pořízení tzv. mračna bodů (soubor bodů definovaných 3D souřadnicemi). A aby se tyto body daly přiřadit ke konkrétnímu místu ve městě, tak právě na to slouží nakreslené, zaměření vlícovací body na komunikaci,“ vysvětluje obec Hustopeče.
O tom, co záhadné kosočtverce znamenají, si lidé povídali. Podle magazínu VTM se prý někteří lidé těchto kosočtverců vyděsili natolik, že vzali barvu a přetřeli je. To ovšem neměli dělat, protože tím znemožnili zeměměřičům práci. Pomocí těchto bodů totiž dokáží přesně spojit pořízené snímky do celkové mapy.
Tyto tzv. vlícovací body se liší svým provedením. Na silnicích a chodnících se používají právě tyto nastříkané symboly, protože jsou kontrastní a dlouho vydrží. Na místech v přírodě nebo na trávě a podobně se zpravidla používají černobílé terčíky, které se zapichují do země.
Štítky: dopravní značení
Proč mají „zemědělci“ značky i ve městech??!!
Jestli si nás Rusové nezaměřují!
Už týden je toho plný internet a tady se někdo probudí a řekne si: „napíšu článek, aspoň si přivydělám“ :-)
Uz pred 2 lety to bylo a je v kralovehradeckem kraji. Stacilo vyhledat oco jde a nic zajimaveho
Kolem silnic a na vozovce je už tolik informací pro řidiče, že není čas, i při dodržování rychlostních limitů, sledovat stav povrchu nebo nějaké drobnosti před vozidlem. Zní to hodně blbě, ale zkuste si za jízdy sledovat všechno, co je vám podél silnice nabízeno. Kolem Prahy i uvnitř je tohoto plevelu plno!
„Tato metoda je založena na pořízení tzv. mračna bodů (soubor bodů definovaných 3D souřadnicemi). A aby se tyto body daly přiřadit ke konkrétnímu místu ve městě, tak právě na to slouží nakreslené, zaměření vlícovací body na komunikaci,“ vysvětluje obec Hustopeče… No, v rámci mobilního mapování (laserového skenování) je každý z milionů bodů mračna určen „ke konkrétnímu místu“ – každý už souřadnice má. Laserový skener je na střeše auta a měření probíhá za jízdy v reálném čase. Přesnost je po cestě ovlivňována počtem viditelných družic a jejich vzájemnou polohou. Vlícovací body slouží ke zpřesnění polohy – jejich souřadnice jsou určeny před nájezdem trasy s vyšší přesností. Vlícovací body mračna se transformují na zpřesněné vlícovací body a zároveň tak „cuknou“ s polohou celého mračna…
je to čtverec pane Plachý – ani na jedné z fotografií nevidím nic jiného než dva čtverce
I čtverec je zvláštním případem kosočtverce.
nikoliv, čtverec je speciálním případem obdélníku, obecně tedy pravoúhelníku. Pokud to nejsou pravoúhelníky a mají své protější strany stejné délky jedná se o kosodélník, případně kosočtverec, jsou-li stejné délky všechny 4 strany. A do lichoběžníků bych se zde nepouštěl, to je trochu jiné téma :- )
Tak ano, jedná se obecně o rovnoběžníky a „nejzvláštnějším“ je čtverec, ale jen proto, že má všechny strany a současně všechny úhly stejné. Pak různým protahováním a deformací docílíme dalších útvarů. Tedy kosočtverce z čtverce tak, že zachováme délky ale zkosí se úhly, obdélníku protažením se zachováním úhlů, kosodélníku zase zkosením úhlů a protažením resp. zkrácením ale fakticky to je útvar jediný, ze kterého se vychází, tedy rovnoběžník obecně. Váš kolega se mýlí, je ovlivněn školometskou výukou nedůsledných kantorů, i čtverec je speciálním případem třeba i výchozího kosodélníku, protože „ujímáním“ dvojice úhlů se zvětšuje druhá až na vyrovnaný stav, totiž 4* pravý úhel a přenásobením stran se docílí rovnosti. Je úplně jedno, jaké operace se užijí ale jedná se o lineární útvary, čili fakticky každý rovvnoběžník lze převést na každý jiný rovnoběžník maticí lineárního zobrazení. Čili kosodélník na čtverec či kosočtverec. Pokud máme obecný čtyřúhleník, pak bychom již musili užít další operace, například středové promítání, které převod zařídí. To se ostatně používá velmi dávno ve fotogrammetrii, kdy chceme zrekonstruovat polohu osy záběru. Takže máme třeba čtveřici bodů, která se jeví jako čtverec, ale ve snímku jako obecný čtyřúhleník, kde není nutně žádný pravý úhel ani nic rovnoběžné, ale také být může. Toho se docílí mechanicky růzými náklony a pootočením ve vlastní rovině snímku a přibližováním a oddalováním, ale také početně, pak ta matice transformační je ale o dost složitější. Tak fakticky matice lineárního zobrazení je jen také speciálním případem té nadřazené, co „umí“ převést jakýkoliv konvexní čtyřúhelník na jakýkoli poptávaný, třeba čtverec.
Na Jablonecku jsou také dva čtverce a žádné kosočtverce.
Asi na to koukal jen na fotce, která je pořízena ze strany. Psal to, aniž by se na to sám na silnici podíval. Trochu telefonoval a tak :- )