Ze všech stran od úředníků EU, od automobilek i od těch, kteří si říkají specialisté na bezpečnost v dopravě, často slýcháme, jakým požehnáním jsou stále šikovnější bezpečnostní systémy nových aut. Jenomže realita ukazuje, že lidské oči jsou na tom v některých situacích lépe než všechny kamera světa.
Právě takový výsledek přinesla studie od Nature Communications, která se věnovala tomu, jak fungují asistenční a bezpečnostní systémy aut a jak lidské oko. Respektive šlo o to, co je lepší. Velkým překvapením se ukázal fakt, že za zhoršených podmínek jsou to právě lidské oči, které zvládají jízdu výrazně bezpečněji. A to hlavně v zatáčkách. Jako základ pro studii posloužila data z přibližně 35 000 dopravních nehod, kdy během 2100 z nich jelo auto v nějakém z autonomních režimů.
A výsledek? Senzory a kamery mají velký problém se přizpůsobit hlavně ve chvíli, kdy je venku šero nebo se střída stín s přímým sluncem. Algoritmy mají s takovým střídáním velké problémy a neumí pak správně vyhodnotit případná rizika. Pokud je pak šero, kamery nemají dostatečný rozhled a ukazuje se, že často nejsou schopny registrovat chodce či cyklisty. Největší problémy pak mají čistě autonomní auta, u kterých existují důkazy, že na možnost nehody, která následně přišla, vůbec nereagovaly. Respektive ano, ale zoufale pozdě. Jakkoliv studie přiznává, že u všech nehod existuje obrovské množství proměnných, výsledky jsou jasné. Systémy jsou dobrým pomocníkem, ale stále je nutné se spolehnout hlavně na sebe.
Neznamená to tedy, že jsou asistenční systémy k ničemu. To v žádném případě! Ale ten soubor drátků, kamer a čidel nikdy nemůže nahradit lidskou zkušenost, správné reakce a pozornost. Ano, je pravdou, že řada řidičů ani neví, co to slovo pozornost znamená. Ale naštěstí je stále více těch, kteří během mlhy zpozorní, udrží bezpečný rozestup a očekávají možný problém. A je to právě očekávání mimořádné situace k řešení, které nás donutí zpomalit při silném dešti nebo právě za šera, kdy hrozí nejvyšší riziko srážky se zvěří. Dokud vozidla řídíme, je nutné se spoléhat hlavně na sebe a své vlastní zkušenosti a schopnosti. Asistenty a kamery pak můžeme nechat, aby nám se správným úsudkem a reakcí pomohly.