Teprve nedávno se James May pochlubil novým přírůstkem do svého vozového parku. Koupil si elektrickou Teslu Model S a zároveň vysvětlil, proč si myslí, že elektromobilita v současné době dává smysl. Ovšem teď se pochlubil s dalším svým novým autem a i tentokrát se vydal směrem čisté mobility. Jen místo elektromobilu sáhl po vodíkové Toyotě Mirai.
A rovnou také vysvětlil, proč je elektromobilita, která je ovšem propojená s vodíkem, opravdu zajímavou a reálnou budoucností. Z hlediska lokálních emisí nevypouští Toyota do vzduchu nic jiného než vodu. Jako pohon tu slouží elektromotory, do nichž se energie dostává z palivového článku, kde se vyrábí reakcí vodíku. Má to ale háček. Vlastně hned několik ne úplně malých háčků.
Tím prvním a nutno říct, že nesmírně podstatným, je zoufalý nedostatek plnicích vodíkových stanic. U nás je zatím jen jedna jediná navíc neveřejná (i když by měly už v příštím roce přibýt další 4). Ve Velké Británii, odkud pochází James May, jich je jen šest.
Druhým problémem je velmi vysoká cena Toyoty Mirai, která se bude týkat všech vodíkových aut. Systém pohonu je poměrně složitý a proto také drahý. Ve Velké Británii, Německu nebo třeba Norsku Mirai stojí 66 000 eur, tedy v přepočtu asi 1,7 milionu korun.
Někteří odborníci tvrdí, že cena vodíkových aut ale bude už jen klesat, přičemž během pár let by se mohla dostat na cenu současných hybridů. Za tu dobu totiž výrazně zlevní ty dnes tak drahé palivové články. Snad se do té doby rozšíří i síť plnicích stanic. Bez toho se vodík dostane do stejně slepé ulice, v jaké je elektromobilita. Bez dobíjecích stanic se nikdy mezi řidiče nerozšíří.