dpf_filtr

Filtr pevných částic je dnes běžnou součástí vozů s naftovými motory, má za úkol zachycovat zejména prachové částice. Od příštího roku je ale dostanou také vozy s benzínovými motory, potvrdila to automobilka Škoda.

Povinnost instalovat filtry pevných částic (nejčastěji značené jako DPF) je pro vozy s naftovými motory plnícími normu Euro5, která vzešla v platnost v září 2009. Vůbec první značkou, která s filtry pevných částic, byl koncern PSA (označoval ho jako FAP). Stalo se tak koncem minulého století a v roce 2000 přišlo PSA s technologií založenou na aditivech napomáhajících lepšímu spalování usazenin ve filtru při nižších teplotách, což má pozitivní vliv na životnost celého systému.

Činnost filtru pevných částic je ve zkratce taková, že má za úkol zachycovat rakovinotvorné mikročástice (zejména (sírany, dusičnany, soli a kovy), které musí účinně spálit. Ty se totiž při běžném spalování nespálí a putovaly by přes výfuk do ovzduší. Pro jejich spálení je třeba velmi vysoká teplota, kterou je schopno díky své konstrukci vyvinout právě DPF. Filtry se ale občas porouchají, zejména ty z počátku výroby, a jejich výměna bývá velmi nákladná, vyjde i na desítky tisíc korun. I proto v mnoha starších vozech filtry chybějí a nebo jsou nefunkční.

Benzinové motory mívaly mnohem „čistější“ emise, ale s příchodem přímovstřikových jednotek, které mohou trpět nedokonalým spalováním, vznikají nespálené mikročástice právě i tady. A ty je samozřejmě potřeba, vzhledem k neustále se zpřísňujícím emisním předpisům a kontrolám, řešit. Kromě škodovky a ostatních značek koncernu Volkswagen, uvažují o filtrech pevných částic pro benzinové motory (GPF) i další automobilky. Mluví o tom BMW, Mercedes-Benz, ale opět také koncern PSA, vlastnící značky Peugeot, Citroën a nově také Opel.