Vážné dopravní nehody způsobují škody nejen na vozidlech či infrastruktuře, ale bohužel především na lidském zdraví. Vedle fatálních nevratných následků nehod se ztrátou lidského života, dochází často také k těžkým zraněním. Právě v těchto případech hrozí postiženému účastníkovi dopravní nehody tzv. polytrauma.
Odborný pojem polytrauma znamená v obecné lékařské praxi situaci, kdy dochází při úrazu k současnému poranění dvou tělesných orgánů, přičemž minimálně jedno z těchto poranění, popř. kombinace obou, vedou k ohrožení základních životních funkcí člověka. Bohužel k polytraumatu dochází u zraněného při autonehodě velmi často. Je to dáno jednak kontaktem některých částí těla s interiérovými prvky vozidla při střetu a také velkým přetížením vznikajícím při silném nárazu. A zatímco povrchová zranění lze z pohledu první pomoci lehce identifikovat, zmíněné přetížení působící na tělo postihuje vnitřní orgány a je tudíž krátce po nehodě poměrně těžko specifikovatelné.
Typickým případem takového poranění může být roztržení nebo natržení vnitřního orgánu či utržení jeho závěsného aparátu. Právě ten obsahuje většinou cévy, které orgán vyživují, a důsledkem takového zranění je prudké krvácení. Krvácení z vnitřních cév nelze zevně nijak ovlivnit a bývá často smrtelné. Jedinou nadějí na zástavu vnitřního krvácení je rychlý chirurgický nebo radiointervenční zákrok. Nejohroženějšími částmi těla jsou hlava, krk, hrudník a břicho. Jsou zde uloženy orgány odpovědné za základní životní funkce – mozek, plíce, srdce a velké cévy. Míra jejich poranění je poté kritická pro přežití.
„Hlavní snahou je tedy vždy u zraněného co nejdříve zastavit zevní krvácení, ošetřit tenzní pneumothorax a zajistit podporu životních funkcí – vědomí, dýchání a krevního oběhu. Klíčový krok je rychlý a šetrný transport zraněného do traumacentra k dalšímu ošetření,“ klade důraz na první pomoc ještě v místě nehody Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš.
K takto závažným poraněním, kdy na vnitřní orgány působí při nárazu vozidla velké přetížení, dochází zejména v případech nedodržení předepsané rychlosti, nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky či nepozornosti během řízení vozidla a přejetí do protisměru. Následky nehody pak mohou bohužel psát nové životní příběhy. „Před osmi lety jsem havaroval na motorce. Vletěl jsem do svodidel a dost jsem se rozbil. Měl jsem všechna žebra v plicích, silný otřes mozku, ale bohužel došlo navíc také k rozdrcení pátého obratle a porušení míchy. Kdybych mohl dnes chodit, vrátil bych se zase k motorce. Ale určitě bych přehodnotil míru rizika, kterou jsem ochotný podstoupit pro ten adrenalin. Takový okamžik totiž bohužel mění celý váš život,“ říká Miroslav Grill, kterého dopravní nehoda na motocyklu upoutala na invalidní vozík vlivem ochrnutí dolní části těla.
S cílem eliminovat či výrazně redukovat následky dopravních nehod přicházejí dnes výrobci vozidel se stále sofistikovanějšími aktivními či pasivními bezpečnostními systémy. Nikdy však tato technologie neochrání v každé krizové situaci na silnici, a tak výraznou měrou musí přispět k celkové bezpečnosti chování všech účastníků silničního provozu.
Na českých silnicích se podle Portálu nehod každoročně stane v průměru téměř 20 tisíc nehod, při nichž dochází ke zranění, z toho zhruba 12% podíl tvoří nehody s těžkým zraněním. „Od roku 2010 to je 34 785 osob, které si z dopravních nehod odnáší vážné následky,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod. Krom sledování rizikových míst podle závažnosti dopravní nehody je možné, díky spolupráci s Asociací Záchranný kruh, od letošního roku na mapě rizikových míst Portálu nehod zobrazit i videa ze zásahů záchranářů.