Výmoly budou sankcionovány. Dostupná a kvalitní vozovka bude klíčovou prioritou. Takové jsou hlavní parametry, které jako hlavní finanční poradce doporučila Česká spořitelna Ministerstvu dopravy při přípravě pilotního silničního projektu dálnice D4. Projekt dálnice D4 se má stát prvním úspěšným PPP projektem (tzv. Public Private Partnership), na kterém se podílí jak veřejný, tak soukromý sektor.
Rekonstrukci stávajících a výstavbu nových úseků v celkové délce 32 km mezi Příbramí a Pískem zajistí francouzské konsorcium DIVia, které ho bude následně po dobu 28 let i provozovat. Financování období výstavby bude probíhat ze soukromých zdrojů DIVia. Stát za to bude konsorciu platit měsíční platby, jejichž celková výše byla vysoutěžena za 16,55 miliardy korun.
Poslanci souhlasí s dostavbou a údržbou dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou PPP projektu
Schválením finančního závazku státu se dnes zabývala Poslanecká sněmovna.
„Jedná se o unikátní projekt, který určí další vývoj zapojení soukromého financování na dlouho dopředu,“ zdůrazňuje Jan Ornst, manažer pro infrastrukturní poradenství z České spořitelny. „I proto jsme se v rámci příprav projektu a doporučení pro Ministerstvo dopravy snažili nastavit takové podmínky, které budou dlouhodobě udržitelné, napomohou k úspěšné realizaci a budou vzorem pro další PPP projekty nejen v oblasti silniční infrastruktury.“
Klíčovým parametrem je zejména princip plateb ze strany státu. Ty započnou až po úspěšném uvedení dálnice do provozu a budou vycházet nikoliv z počtu aut, které budou úsekem projíždět, ale z jeho celkové dostupnosti. V případě, že bude snížená kvalita dálnice, bude omezen počet jízdních pruhů a bude potřeba provádět opravy vozovky, bude konsorcium DIVia financovat nejen samotnou rekonstrukci, ale také se mu po dobu rekonstrukce sníží měsíční poplatky od státu. To má sloužit jako motivace k tomu, aby vozovka byla v bezvadném stavu, a v případě potřebných oprav pak motivuje k jejich promptnímu provedení.
„Takto nastavené podmínky jsou výhodné zejména pro běžné občany, kteří jezdí do práce a z práce a propustnost dálnice a kvalita vozovky jsou pro ně důležité. Vydělá na nich ale i stát, protože koncesionář od začátku ví, že projekt bude provozovat po dobu 28 let, a tak vhodně zkombinuje úvodní investici s navazujícími investicemi v rámci životního cyklu, aby dlouhodobě udržel požadovanou kvalitu. Celkové náklady projektu jsou tak nižší, než kdyby stát projekt realizoval tradiční cestou,“ vysvětluje Jan Ornst.
Ke snížení nákladů přispěje i navržená metoda financování. Koncesionář projektu, tedy konsorcium DIVia, bude moci čerpat úvěr ve dvou měnách – v korunách a v eurech. Rozložení úvěrování do více měn umožnilo státu vybírat z více uchazečů, uchazečům umožnilo získat levnější financování a nabídnout tak státu realizaci projektu za nižší cenu.
„Podmínkou účasti ve výběrovém řízení bylo, že si každý účastník musí zajistit závazné financování na celou částku úvodní investice. Kdyby ale bylo umožněno čerpat 11 miliardový úvěr výhradně v korunách, tak by při poskytnutí exkluzivity některé z velkých domácích bank konkrétnímu uchazeči hrozilo, že ostatní uchazeči nebudou schopni financování získat a nebude tak zabezpečeno dostatečně konkurenční prostředí. V prostředí více měn tak mohou mezi sebou soutěžit české i evropské banky, což má výrazně pozitivní dopad na cenu projektu pro stát,“ říká Jan Ornst.
Význam PPP projektů poroste i kvůli tlaku na veřejné rozpočty
Efektivní nastavení podmínek bude mít zásadní vliv na úspěšnou realizaci dostavby dálnice D4 a následně na budoucnost dalších PPP projektů v Česku.
„Zapojení soukromého kapitálu do financování veřejné infrastruktury bude v blízké budoucnosti nezbytné i v důsledku toho, jak roste tlak na veřejné rozpočty,“ zdůrazňuje Antonín Piskáček, manažer korporátního financování České spořitelny. „Podmínkou úspěchu PPP projektů je jejich profesionální příprava. Česká spořitelna má kapacity se na přípravě takových projektů podílet a přispět tak k rychlejšímu budování infrastruktury, ať již se jedná o výstavbu dopravní infrastruktury, domovy pro seniory či jiné projekty veřejné infrastruktury se zapojením soukromých zdrojů,“ dodává Jan Šnajdr, ředitel infrastrukturního poradenství České spořitelny.