Kdo si jako dítě nehrál se stavebnicí? „Bylo vzrušující otevřít krabici, objevit hromadu kovových dílů a pustit se s nimi do díla,“ vzpomíná Jesús De la Torre, vedoucí střediska pro optimalizaci a ověřování elektroniky v Centru pro vývoj prototypů ve společnosti SEAT S.A. Stejný pocit jej naplňuje pokaždé, když se svým týmem otevírá krabice obsahující stovky dílů, z nichž mají vytvořit simulátor. Je to jako dětská stavebnice, jen ve velkém měřítku. Rozdíl je však v tom, že se nyní nejedná o hru.
„S tímto systémem máme velkou odpovědnost za testování komunikace mezi řídicími jednotkami a maximálním počtem prvků výbavy nového modelu připravených pro sériovou výrobu. Na tom závisí kvalita našich vozů,“ říká Jesús De la Torre.
350 dílů a 1500 kabelů. Tým stráví u kovové konstrukce ve tvaru automobilu více než dva měsíce, po které postupně zapojuje 350 řídicích jednotek modelu SEAT Leon. „Zapojujeme všechny elektrické a elektronické komponenty s výjimkou fyzického motoru, převodovky a vysokonapěťových komponentů,“ vysvětluje De la Torre. Konfigurace a zapojení všech prvků od panelu sdružených přístrojů přes světlomety až po telefonní antény a senzory pro odemknutí a uzamknutí vozu vyžaduje více než 1500 kabelů.
Nyní přichází do hry elektronický simulátor. Tato komplexní konstrukce je klíčem k zajištění kvality v rané fázi výroby nového vozu. Její význam je dokonce takový, že vzniká již dva roky před uvedením modelu na trh. Technici na tomto systému pracují v průběhu všech fází, které předcházejí sériové výrobě. „S touto konstrukcí začínáme pracovat, abychom připravili software, který se bude používat na montážní lince pro rychlou a precizní instalaci a testování elektronických systémů příslušného modelu,“ vysvětluje De la Torre.
Jeden simulátor pro všechny verze. Program musí zaručovat správnou funkci všech verzí příslušného modelu. „Pro náš tým je proto největší výzvou zahrnout do stejného simulátoru všechny komponenty různých motorů a stupňů výbavy,“ dodává De la Torre. Například u modelu Leon museli technici nakonfigurovat a propojit různé elektrické a elektronické prvky pěti variant motorů (motory na benzin, naftu a stlačený zemní plyn a jednotky eTSI Mild-Hybrid a e-Hybrid) a čtyř stupňů výbavy (Reference, Style, Xcellence a FR).
2,5 km kabelů. Tým však začíná pracovat na kompletní elektroinstalaci prvního prototypu v Centru pro vývoj prototypů s velkým předstihem před sestavením simulátoru. V první fázi začnou technici na velkých stolech propojovat všechny kabely s příslušnými řídicími jednotkami. „Největší koncentrace kabelů je pod přístrojovou deskou, kde může být až 250 kabelů v prostoru s průměrem čtyři centimetry,“ říká De la Torre. Postupně se na stoly dostávají díly potřebné k sestavení rozsáhlé elektrické sítě vozidla, jejíž kabely mají celkovou délku 2,5 km, což je ekvivalent vzdálenosti, na které by bylo možné seřadit za sebou 573 vozů SEAT Leon.
Kvalita jako základní kámen. Elektroinstalace jednoho vozu má 3000 jednotlivých dílů včetně konektorů, připevňovacích prvků a držáků. V první rozměrové analýze kompletní elektroinstalace prototypu proběhne měření s nejvyšší mírou přesnosti. Kontrole jsou podrobeny také průřezy kabelů nebo identifikační barvy na základě plánů z výzkumného a vývojového oddělení. Veškeré práce jsou vykonávány s úzkostlivou pečlivostí, což je patrné i na simulátoru. „Celá naše práce má vliv na zavádění vylepšených elektronických funkcí finálního vozu do procesu sériové výroby,“ říká De la Torre.
Spojení s budoucností. Není těžké si představit, jak náročné bylo pro jeho tým zajistit funkčnost elektronických systémů modelu SEAT Leon. Práce na prvním kompletně síťově propojeném voze značky SEAT jim pomohla připravit se na stále více digitalizovaný svět, v němž bude konektivita i nadále nositelem revolučního pokroku v automobilovém odvětví. „S rostoucí autonomií automobilů se znásobí počty řídicích jednotek a elektronické simulátory se stanou ještě komplexnější. Budeme je i nadále sestavovat a propojovat s nejvyšší precizností,“ říká nakonec De la Torre.