Když se v roce 1986 objevilo první BMW M3 generace E30, nebylo to auto, které by lákalo na nejvyšší výkon nebo přepychovou výbavu. Jeho síla byla jinde. Vzniklo jako homologační auto pro závody cestovních vozů a právě tím přinutilo celý svět brát BMW M3 jako něco víc než jen rychlejší verzi běžného kupé řady 3. V roce 2026 tak slavíme výročí 40 let tohoto legendárního modelu.
BMW tehdy nepotřebovalo postavit nejrychlejší auto planety. Potřebovalo vyhrávat závody. Pravidla byla jasná. Aby mohl vůz startovat v DTM ve třídě Group A, musela automobilka během 12 měsíců prodat minimálně 5 tisíc silničních kusů toho konkrétního modelu. Ale BMW to myslelo opravdu vážně, takže namísto jednoduchého receptu „dát silnější motor do běžné trojky“ vzniklo auto, které bylo od začátku koncipované jako něco speciálního. Vždyť tady je i jiná celá zadní část.
Závodní původ, který se nezapře ani na běžné silnici
Základní BMW řady 3 generace E30 přišlo už v roce 1982 a rychle si získalo pověst moderního, schopného auta. Jenže chyběl mu vrcholný sportovní model, který by přenesl motorsport do kompaktnější velikosti.
Přečtěte si také:
Vývoj sportovního modelu se tak tehdy odvíjel od jediného cíle, kterým byly okruhové závody. Podvozek, kinematika náprav, odpružení i tlumení se ladily s ohledem na budoucí nasazení na závodní trati, brzdový systém kombinoval standardní ABS a vpředu kotouče s vnitřním odvětráváním, nechybělo ani řešení s vysokotlakým čerpadlem poháněným motorem. Už samotné detaily jako řazení s jedničkou vlevo dole dávaly najevo, že jde o auto postavené s jednoznačnou prioritou.
Ani šetření hmotnosti tady nebylo sloganem, ale opravdovým úkolem. Karoserie s rozšířenými blatníky sice zůstala poctivě z plechu, jenže nárazníky, boční prahy, víko kufru i spoiler byly z plastu. Úpravy se dotkly i aerodynamiky, například C sloupek měl odlišný sklon a byl širší, aby proudění vzduchu kolem karoserie lépe mířilo na výrazné zadní křídlo.
BMW připomíná šest generací ikonického modelu M3. Je to parádní podívaná
Motor S14 a evoluce, které posouvaly hranice
Srdcem BMW M3 E30 byl atmosférický čtyřválec 2,3 litru s 16 ventily. V silniční verzi dával 200 koní, případně 195 koní s katalyzátorem kvůli emisím. Nešlo ale jen o čísla. Motor se proslavil tím, jak uměl pracovat s otáčkami a jak technicky ambiciózně byl postavený. Měl totiž samostatné časování sací a výfukové vačky, titanové ventilové pružiny i kované písty. V praxi to znamenalo výrazný nástup nad 4500 ot./min. a téměř neutuchající chuť táhnout až k 6750 ot./min., kde se z motoru ozýval typicky mechanický, neuhlazený projev. A špatné to nebylo ani v řeči čísel. Zrychlení z 0 na 100 km/h se odehrálo za 6,7 sekundy a maximální rychlost byla 235 km/h.
M3 se nabízela jako kupé, ale o dva roky později po kupé (v roce 1988) přišla i otevřená varianta Cabrio. Základní kabriolety měly 195 koní, později se objevily i kusy s 215 koňmi u verze Evo. Karoserie přitom držela stejný důraz na pevnou konstrukci jako kupé, včetně zpevnění karoserie a zachování charakteru podvozku. Zajímavostí je, že kabriolet zůstal pouze evropskou záležitostí a do USA se oficiálně nedostal.
Přečtěte si také:
Postupem času se objevila série verzí Evo, které vznikaly s ohledem na závodní potřeby. V roce 1987 dorazila Evolution s 215 koňmi, v roce 1988 Evolution II s 220 koňmi. Vrcholem se stala Sport Evolution z roku 1990. Objem motoru byl zvýšen až na 2,5 litru, výkon se zvedl na 238 koní, takže šlo o nejvýkonnější silniční BMW M3 E30. A také bylo a dodnes je velmi vzácné, vyrobilo se jen 600 kusů. Dnes tak jde o mimořádně ceněnou variantu. Sport Evolution se navíc nabízela pouze ve dvou barvách, Brilliant Red a Glossy Black, a přidala i prvky jako nastavitelný přední spoiler nebo závodní sedadlo.
Podvozek a závodní dominance, na kterou se občas zapomíná
Na okruhu bylo BMW M3 E30 pro ostatní značky dlouhé roky mimořádně těžkým soupeřem, a to i pro auta s větším objemem motoru. V německé sérii DTM sbírala M3 úspěchy opakovaně, prosazovala se i v British Touring Car Championship a v dalších závodech skupiny A. Důvod byl ten, že mnoho řešení na tomto autě vznikalo primárně pro závodní trať a teprve potom se přizpůsobovalo na auto na silnici. Šlo třeba i o brzdy, převodové poměry, nastavení samosvoru a podobně.
Z podvozku stojí za zmínku hlavně přední část. Zadní zavěšení zůstalo prakticky stejné jako u běžného BMW řady 3 E30. Vpředu však byly úpravy, které měly na jízdní vlastnosti opravdu citelný vliv. Stabilizátor už nebyl uchycený do ramen jako u standardní verze, ale do speciálních úchytů na vzpěrách, což zlepšilo odezvu řízení. Zvětšen byl přes excentrické silentbloky ramen odklon, doplněna byla větší přední ložiska kvůli bočnímu zatížení a zadní pomocný rám dostal nahoře silné distanční podložky, aby byla omezena nežádoucí vůle při ostré jízdě.
Rozložení hmotnosti se uvádělo téměř ideálních 50:50. Dokonce i nádrž měla záměrně „jen“ 63 litrů, aby se šetřily kilogramy, i když to znamenalo častější tankování. Mimochodem, dnešní BMW M3 už nemá ani takhle velkou nádrž…
Přečtěte si také:
Vzácné edice, prototypy a detaily, které dotvářejí legendu
BMW M3 E30 se vyrábělo v letech 1986 až 1991 a celkově vzniklo téměř 18 tisíc kusů. V Severní Americe se prodávaly jen atmosférické 2,3litrové varianty. Evropa nabízela různé výkonové verze podle roku a provedení, jiné trhy měly odlišné regulace a právě tyto rozdíly dnes patří k tomu, co sběratele baví.
Do toho na trh vstoupily i speciální edice. BMW M3 Europameister z roku 1988 vznikla v počtu 148 kusů na oslavu triumfu v evropském šampionátu cestovních vozů, nabízela se pouze v barvě Macao Blue a každý kus měl podpis jezdce Roberto Ravaglia. BMW M3 Cecotto vznikla v počtu 505 kusů s výkonem 215 koní a vedle ní existovalo ještě 25 speciálních „Ravaglia“ edicí.
A pak je tu třeba i jedna zběsilost, která se do sériové výroby nikdy nedostala: BMW M3 Pickup z roku 1986. To vzniklo interně jako pracovní stroj pro areál BMW M. Jako základ posloužila karoserie kabrioletu kvůli výztuhám. První kus neměl rozšířené blatníky jako běžné BMW M3 a zpočátku jezdil s dvoulitrem s výkonem 192 koní z tzv. italské verze, později dostal 2,3litrový čtyřválec s 200 koňmi. V areálu sloužil přes 26 let.
Ceněná mezi sběrateli
BMW E30 M3 dnes už stojí hodně peněz a liší se to podle trhu i stavu. Zpravidla je to zhruba od 900 tisíc korun až do dvou milionů korun za dobře udržované kusy, nejvzácnější Sport Evolution se však dostávají i výrazně přes dva miliony korun. V Evropě se standardní kusy pohybují přibližně mezi jedním a jedním a půl milionem korun, přičemž verze Evo jsou opět citelně dražší. Důležité je, že u těchto aut hraje roli vzácnost a dlouhodobá poptávka, ne jen náhoda momentální módy.
Přečtěte si také:
Zajímavé je, že E30 M3 si postupně našla cestu i mimo klasickou komunitu nadšenců. DJ Khaled jednu dostal jako dárek od Jay-Z, vlastní ji i Mike Epps. V roce 2021 se navíc objevila spolupráce se značkou Kith, která vznikla jako jednorázový projekt. Důraz byl na to, aby šlo o mechanicky plnohodnotné auto, ne o pouhý výstavní artefakt.
A když se blíží kulatiny, legenda znovu ožívá i oficiálně. V roce 2026 připadá 40. výročí a BMW ho nechce přejít potichu. V plánu mají oslavy, včetně výrazné role na Goodwood Festival of Speed, kde se E30 M3 má objevit jako jedna z hlavních hvězd programu. Spousta aut se renovuje, jezdí a pořád budí respekt jako připomínka doby, kdy se sportovní sedan stavěl s jediným cílem: aby fungoval.
💸 Ceny pojištění rostou!
Zajistěte si nejlevnější autopojištění, než zase zdraží.
📊 Porovnat a ušetřitZabere to jen 2 minuty • Výsledek hned