V letošním roce bude pro motoristy jízda po českých dálnicích opravdu zatěžkávací zkouškou jejich řidičského umění a trpělivosti. Především po stále rekonstruované D1. S opravami dálniční sítě se ovšem naši motoristé setkají i při svých jízdách do zahraničí.
Dálnice mají omezenou životnost, periodicky se tedy opravovat či upravovat musejí. V místech oprav, ale nejednou i několik kilometrů před nimi, bude často doprava váznout. Nejen firmy provádějící opravy, ale i motoristé mohou udělat hodně pro to, aby dopravní komplikace byly co nejmenší. K tomu je třeba dodržovat několik základních bodů.
Opravy dálnic s sebou nesou snížení maximálně povolené rychlosti jízdy, často snížení počtu i zúžení jízdních pruhů a nejednou i převedení dopravy do protisměru. Hlavně v době intenzivnějšího provozu proto musejí řidiči počítat s dopravními komplikacemi.
Před vyjetím by se řidič měl seznámit s tím, zda na úsecích dálnic, po kterých se chystá projíždět, neprobíhají stavební práce. Pokud ano, je dobré na cestu vyrazit s dostatečnou časovou rezervou. „Před příjezdem k opravovanému úseku nezaškodí bedlivě sledovat sdělení na informačních tabulích umístěných nad dálnicí, kde může být upozornění na váznoucí, či dokonce stojící dopravu. Dobré je i naladit příslušnou rozhlasovou stanici, kde mohou být řidiči včas upozorňováni na možné dopravní komplikace. Pomoci může i dynamická navigace, která často včas upozorní na váznoucí provoz a nabídne alternativní trasu k objetí inkriminovaného úseku,“ vysvětluje Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Před příjezdem k místu stavebních prací bývají umístěny dopravní značky upozorňující na práce na silnici a následně značky omezující maximální povolenou rychlost jízdy. Tu je rozhodně třeba dodržovat. „Pokud někteří řidiči včas potřebně nezpomalí, nezbývá jim nic jiného než při vjetí do opravovaných míst náhle citelně zpomalit, což v případě silnějšího provozu může mít za následek vznik tzv. rázové vlny. Desítky vozidel jedoucích za uvedeným automobilem jsou nuceny náhle snížit rychlost, což může vyústit až v zastavení dopravy,“ upozorňuje Libor Budina z Autoklubu České republiky.
Na dálnici D1 se vracejí stroje. Ministerstvo slibuje, že na konci roku bude hotovo už 127 km
Před vjetím do opravovaného úseku je nutno nejen včas potřebně snížit rychlost jízdy, ale také se rozhodnout, v jakém pruhu budeme pokračovat v jízdě. Do levého pruhu často bývá zakázán vjezd vozidlům, jejichž okamžitá šířka přesahuje vyznačenou mez. A to včetně nákladu a také zpětných zrcátek. Často bývá vjezd zakázán vozidlům o šířce přesahující 2,2 metru. Na to by měli pamatovat i řidiči rozměrnějších osobních automobilů (větších SUV), neboť šířka jejich vozu vč. zrcátek uvedený údaj často přesahuje. Třeba v Německu to bývá ještě o decimetr méně.
Při jízdě v místě stavebních prací je třeba nejen dodržovat maximálně povolenou rychlost jízdy, ale také je nutné dodržovat bezpečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Zde pomůže tzv. pravidlo 2 sekund. Napomoci může i pomůcka, jakou mají například v Německu, totiž že by minimální bezpečný odstup v metrech měl odpovídat polovině údaje na rychloměru v km/h (např. při 100 km/h se tak jedná o alespoň 50 metrů). A také je nutno důkladně se věnovat dění v silničním provozu. Zvědavé pokukování na stavební techniku či dělníky odvádí řidičovu pozornost, pokud vpředu jedoucí vozidla náhle zpomalí či dokonce zastaví, může snadno dojít k dopravní nehodě. Doprava na dálnici vmžiku úplně zkolabuje.
Při průjezdu místy, kde je levý pruh zúžený, je dobré zvážit, zda nebude lepší zařadit se do pravého jízdního pruhu. Třeba i mezi kamiony jedoucí rychlostí 80 km/h. Zdaleka ne vždy bude jejich předjíždění v uvedených místech bezpečné. A navíc případná časová úspora nemusí být nijak závratná. Bude-li v levém pruhu povolena max. rychlost jízdy 100 km/h, na pětikilometrové vzdálenosti ušetří spěchající řidič oproti šoférovi jedoucímu vpravo rychlostí 80 km/h cca 45 sekund. Předjíždění kamionů, které se jen s potížemi vejdou do svého pruhu, není v zúženém levém pruhu bez nebezpečí a navíc bývá taková jízda řadě předjíždějících šoférů velmi nepříjemná.
„Pamatovat je třeba i na správnou aplikaci tzv. pravidla zipování. To se uplatní při souběžné jízdě, kdy řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu umožní řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tedy toto pravidlo platí zásadně jen při souběžné jízdě a tam, kde se dva pruhy sbíhají v jeden, přičemž jeden z pruhů je průběžný,“ říká Roman Budský. Dopravní značka IP 29 „Střídavé řazení“ je jen značkou informativní, slouží k označení nebo zdůraznění místa, kde při souběžné jízdě platí střídavé řazení do jízdního proudu průběžného pruhu. Užita být ovšem nemusí.
Pamatovat je třeba i na případné vytvoření záchranářské uličky. „Řidiči jsou povinni ji vytvářet nejen v případě vzniku kolony stojících vozidel, ale také v případě pomalé jízdy. Není stanovena šířka vytvořeného průjezdu, nicméně Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu doporučuje minimálně 3 metry. I to však může být v případě průjezdu rozměrných hasičských automobilů málo,“ varuje Libor Budina.
Na závěr neuškodí připomenout, že sledovat je třeba nejen značky svislé, ale i ty vodorovné. A uvědomit si, že vodorovné značky žluté či oranžové barvy vyznačují přechodnou změny místní úpravy provozu, a mají tedy přednost před čarami bílé barvy.