Někomu pomáhá od každodenních starostí sport, jinému procházka v přírodě. A pak jsou lidé, kteří si nejlépe vyčistí hlavu za volantem. Právě na ně míří poněkud neobvyklé sdělení amerického závodního okruhu Atlanta Motorsports Park. Podle jeho provozovatelů totiž nová studie potvrdila něco, o čem jsou automobiloví nadšenci přesvědčeni už dlouhá léta. Jízda na závodní trati má být tou nejlepší terapií.
V americkém areálu mají dokonce jednoduché doporučení. Dopřát si návštěvu okruhu alespoň jednou týdně a přesvědčit se na vlastní kůži. Celé sdělení je samozřejmě potřeba brát s nadsázkou, přesto otevírá zajímavou otázku. Může mít řízení automobilu na závodní trati skutečně pozitivní vliv na psychiku a proč se někteří řidiči za volantem cítí tak dobře?
Samotný Atlanta Motorsports Park konkrétní vědeckou práci ve svém příspěvku neidentifikuje. Existuje však nedávný výzkum, který se právě tímto tématem zabýval. A jeho výsledky jsou zajímavější než prosté konstatování, že rychlá jízda přináší radost.
Vědci sledovali, co se děje s mozkem při řízení závodního auta
V srpnu 2026 zveřejnila společnost Castrol výsledky výzkumu nazvaného Thrill of Driving. Jeho cílem bylo zjistit, co stojí za intenzivním zážitkem z řízení a jakou roli při něm hraje rychlost, soustředění a pocit kontroly nad automobilem.
Na výzkumu spolupracovala britská společnost Brainbox, která se zabývá neurovědami. Deset účastníků absolvovalo různé jízdní situace na uzavřeném testovacím polygonu PalmerSport ve Velké Británii. Usedli například za volant závodního McLarenu Artura GT4, vyzkoušeli motokáry nebo projeli terénní trasu s Land Roverem Defender. Součástí experimentu byla také jízda v otevřeném závodním automobilu JPLM a svezení na místě spolujezdce, zatímco vůz řídil profesionál.
Během jednotlivých jízd výzkumníci zaznamenávali mozkovou aktivitu, srdeční činnost, vodivost pokožky i pohyby očí. Snažili se tak rozlišit, kdy člověk zažívá příjemné vzrušení a kdy už se podobná situace mění ve stres nebo strach.
Ukázalo se, že rozhodující nemusí být samotná rychlost, ale především soustředění a pocit, že má řidič automobil pod kontrolou. Nejvýraznější známky intenzivního pozitivního prožitku zaznamenali výzkumníci při řízení McLarenu Artura GT4. Účastníci se dostávali do stavu označovaného jako flow, při kterém se člověk naplno soustředí na vykonávanou činnost.
Zajímavé bylo také srovnání s jízdou na místě spolujezdce. Přestože profesionální řidič jel vysokou rychlostí, sledované reakce účastníků více odpovídaly úzkosti než příjemnému vzrušení. Naopak motokáry dokázaly vyvolat pozitivní prožitky i při podstatně nižších rychlostech.
Kdy se vzrušení za volantem mění ve strach? Rozhoduje kontrola nad vozem
Výsledky tedy naznačují, že radost z řízení není výsadou nejrychlejších nebo nejvýkonnějších automobilů. Důležitá je také možnost aktivně ovlivňovat chování vozidla, zvládat jednotlivé zatáčky a soustředit se na samotnou jízdu.
Závodní okruh jako místo, kde se dá vypnout od každodenních starostí
Právě na podobném principu staví svou filozofii také Atlanta Motorsports Park. Areál se nachází poblíž města Dawsonville v podhůří hor na severu amerického státu Georgia. Jeho hlavní silniční závodní okruh měří dvě míle, tedy přibližně 3,2 kilometru, a navrhl jej Hermann Tilke, známý svou prací na tratích formule 1.
Součástí areálu je také profesionální motokárová trať. Návštěvníci tak nemusí mít vlastní sportovní automobil, aby si mohli vyzkoušet jízdu na závodním okruhu. Vedle samotného ježdění zařízení nabízí řidičské programy, soukromé pronájmy tratí, firemní akce a různé zážitkové jízdy.
Důležitou součástí fungování Atlanta Motorsports Park je také klubové členství a komunita lidí, které spojuje zájem o automobily a závodění. Provozovatelé chtějí, aby se zde setkávali přátelé, rodiny i další automobiloví nadšenci. Návštěva okruhu tak nemusí být pouze záležitostí samotného řízení, ale může představovat i společně strávený volný čas.
Tvrzení, že jízda na závodním okruhu představuje nejlepší formu terapie, je ovšem potřeba vnímat jako odlehčené vyjádření provozovatele. Z dostupného výzkumu nelze vyvozovat, že závodní jízda nahrazuje psychoterapii nebo že má prokázané léčebné účinky. Studie sledovala především bezprostřední prožitky a fyziologické reakce při řízení, nikoli dlouhodobé změny psychického zdraví.
Ukázala však, že skutečná radost z jízdy nemusí souviset jen s výkonem motoru nebo maximální dosaženou rychlostí. Někdy může být mnohem důležitější dobře projetá zatáčka, správně zvolená stopa a pocit, že řidič přesně ví, co automobil dělá.
A právě takový zážitek si může člověk dopřát i bez závodního supersportu. Třeba na motokárové trati, kde se podle výsledků výzkumu může dostavit velmi podobná míra soustředění a radosti z řízení.
Zdroj: images.cdn.autocar.co.uk, auto-motor-und-sport.de
Štítky: automobilový okruh, okruh, psychologie, radost