Myslíte, že je váš výfuk v pohodě? Na STK může přijít měření hlučnosti a můžete mít problém

Moderní auta a motorky mají při schvalování jasně dané limity hlučnosti. Platí to pro běžný provozní režim, tedy bez sportovního nastavení, se zavřenými klapkami výfuku a bez úprav, které by z auta dělaly hlučný stroj. Jenže v praxi stačí pár změn na výfuku, opotřebený díl nebo nějaká úprava a najednou se z rutinní návštěvy STK může stát nepříjemné překvapení.

Od roku 2024 totiž mají tuzemské stanice technické kontroly k dispozici certifikované hlukoměry. Neznamená to, že se bude hlučnost měřit každému automaticky. Znamená to ale, že pokud technik usoudí, že vůz zjevně překračuje hlukové limity, může se ze subjektivního dojmu stát důvod k měření hlučnosti, které rozhodne o výsledku celé prohlídky. A můžete se vám stát, že kvůli tomu nakonec neprojdete.

Hlukoměr na STK: nepovinné měření, které může bolet

Měření hlučnosti zatím není povinnou položkou při každé prohlídce a pro každé vozidlo. Provádět se může při podezření kontrolního technika, že auto, motorka nebo třeba nákladní vůz působí oproti běžným hodnotám nezvykle hlasitě. V takovou chvíli může technik hlukoměr použít a porovnat své kontrolní měření s tím, co je k vozidlu uvedeno v registru vozidel, případně v technickém průkazu.

Právě tahle možnost měření je pro řidiče zrádná. Někdo projede bez povšimnutí, jinde se technik rozhodne měření provést. Do hry vstupuje jeho posouzení situace, a klidně i to, jak přísně k prohlídce přistoupí.

Jak se hluk měří a co musí měření splnit?

Postup není o tom, že by technik chvíli stál vedle auta a podle pocitu napsal verdikt. Nejdřív přichází na řadu fyzická kontrola výfukového potrubí. Sleduje se, jestli není zjevně upravené, poškozené nebo osazené tak, že by to mohlo hlučnost zvýšit. Počítá se také s tím, že na autě mají být všechny tlumiče zvuku, které tam být mají. Pokud už nejsou sériové, musí je nahradit jiné s homologací. Ani to ale automaticky nezaručuje úspěch.

Samotné měření se provádí při „cílových otáčkách motoru“. Ty musí být dodrženy s tolerancí maximálně plus minus 5 %. Nestačí jeden pokus. Aby byl výsledek uznatelný, musí existovat minimálně tři po sobě jdoucí platné výsledky, které se navzájem neliší o více než 2 dB. Pokud se toho nedaří dosáhnout, měření se opakuje, maximálně však osmkrát. Výsledná hodnota se pak počítá buď jako průměr tří měření, která splnila podmínku ±2 dB, nebo při nedosažení této shody jako energetický průměr všech osmi měření.

Technická kontrola se mění. Pro majitele elektromobilů to může být nepříjemné překvapení

Důležité je i prostředí. Měření může probíhat uvnitř areálu STK i mimo něj, v obou případech ale musí být zajištěno, že do měření nezasahují rušivé zvuky. Typicky jiné nastartované auto, silný vítr, hlučící lidé nebo běžící technika. Zároveň má platit, že hluk okolí bude alespoň o 10 dB nižší než očekávaný výsledek měření. O celém procesu vzniká protokol a vyhodnocení výsledku provádí program na základě naměřené hodnoty.

Hranice +4 dB: proč je to často stopka

V praxi se porovnává naměřená hodnota s tím, co má vozidlo zapsáno v techničáku jako schválené. Za významné navýšení se považuje rozdíl 4 dB a více. Typický příklad: pokud máte psáno 74 dB a měření ukáže 78 dB nebo víc, je problém.

Takové překročení se bere jako vážná závada. Vozidlo je pak technicky způsobilé jen na 30 dnů. Během té doby musí majitel závadu odstranit a přistavit vozidlo na opakovanou technickou prohlídku, tentokrát s vyhovujícím výsledkem. Pokud se i při opakované prohlídce ukáže stejný problém, vozidlo je nezpůsobilé a oficiálně už s ním nesmíte vyjet na silnice.

Nejčastěji se ale na STK „vyhazuje“ za špatné pneumatiky, úniky provozních kapalin, chybějící filtry pevných částic nebo katalyzátory, nehomologované úpravy, nefunkční světlomety, ale také právě příliš hlučný výfuk nebo nefunkční katalyzátor.

Pozor ale dejte i na to, že prohlídka se také nemusí vůbec provádět, pokud je vozidlo výrazně znečištěné, pokud má kola zakrytá poklicemi, nebo pokud technický stav ohrožuje zdraví či život kontrolního technika. A pokud chcete být u prohlídky přítomni, zákon to umožňuje, je ale nutné řídit se pokyny pracovníků STK kvůli bezpečnosti.

Nejen STK: co může řešit i silniční kontrola

Hluk výfuku se ovšem neřeší jen na STK. Policie může kontrolovat výfukové potrubí z pohledu funkčnosti systému tlumení hluku a správných homologačních značek už i při běžných silničních kontrolách. Pokud jsou části výfukového potrubí uvolněné, poškozené, chybí nebo jsou zjevně upravené tak, že to může mít nežádoucí vliv na hlučnost, může se to řešit jako přestupek.

Základní logika je jednoduchá. Maximální možná hlučnost má výrobce danou pro konkrétní typ vozidla a údaje jsou uvedené v technickém průkazu nebo na štítku. Při prokázaném překročení o 4 dB se to bere jako porušení, které lze sankcionovat. V takovém případě se mluví i o možnosti blokové pokuty na místě do 1 500 Kč, ve správním řízení 2 000 až 5 000 Kč, a také o omezení stejné omezení technické způsobilosti na 30 dnů jako při kontrole na STK s povinností dostavit se na novou technickou prohlídku na pevné STK po odstranění závady.

Štítky: hlasitý výfuk, hlučný výfuk, měření hluku, STK, tuning, výfuk, výfukové potrubí, výfukový systém