Už v roce 2022 se členské státy EU dohodly na zavedení emisních povolenek pro domácnosti. Jde o snahu EU zmírnit emise skleníkových plynů, které podle odborníků přispívají k oteplování planety. Dosud se týkaly jen velkých podniků, výrobců elektřiny nebo dopravců. Ovšem už za rok a půl se mají dotknout všech.
Princip povolenek funguje tak, že EU určí maximální množství emisí, které může daný sektor vypustit. Pokud jich vypustí víc, musí si povolenky dokoupit. Kdo méně, může je prodat. Problém je, že povolenky se obchodují na burze a jejich cena neustále roste. V současnosti se pohybuje kolem 70 eur, tedy asi 1700 Kč. Ve výsledku se dá očekávat, že se zvýší nejen ceny elektřiny či plynu, ale také pohonných hmot. A Česko se společně s dalšími 17 státy snaží změnit systém obchodování s povolenkami, především s těmi z dopravy tak, aby nárůst konečných cen paliv byl co nejmírnější. Státy žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek.
Česko původně žádalo o zrušení povolenek, ale pro to nemělo dostatečnou podporu. „Česká republika proto postupuje v krocích a vypracovala společný dokument, tzv. non-paper, který navrhuje konkrétní úpravy ETS2 a který již podepsala kvalifikovaná většina států unie, což jasně ukazuje, že naše obavy nejsou ojedinělé,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Děláme maximum pro to, aby klimatická politika EU nebyla jen ambiciózní, ale také sociálně únosná, ekonomicky rozumná a neměla negativní dopad na naše domácnosti nebo podniky,“ doplnil. Dokument podpořily například Německo, Itálie, Španělsko, Polsko, Rakousko či Belgie.
Státy chtějí, aby byly ceny emisních povolenek předvídatelné. Jedním z pěti bodů dokumentu je proto i včasné zahájení aukcí v roce 2026, což by podle MŽP snížilo nejistotu ohledně cen v roce 2027. Dále státy žádají posílení a zefektivnění nástroje na stabilizaci trhu (MSR).
„Na trh by tak mělo být možné umístit více povolenek, než s kolika se dnes počítá. A zároveň by byla možnost uvolnit povolenky navíc kdykoli v případě potřeby, nejen jednou za rok. Cílem je také posílení prahu pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky tak, aby se cena snížila,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Česko proti dalšímu klimatickému cíly
Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise (EK). Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala. EK navrhla jako závazný cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit. „Klimatické cíle už máme nastaveny. Je potřeba je rozumným způsobem plnit a třeba i upravovat některé věci, na kterých jsme se třeba v minulosti nějakým způsobem domluvili, abychom neohrožovali konkurenceschopnost Evropy,“ řekl Fiala. Nepovažuje za rozumné stanovit si další cíl natvrdo.
Podle komise stanovení cíle pro rok 2040 poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii. Fiala uvedl, že se stejně budou státy 90 procentům blížit, byť asi ne úplně v celé Evropě. Domnívá se, že je naopak potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat realitě, aby se lidem nezdražovalo bydlení či pohonné hmoty. V tomto ohledu připomněl, že ČR získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi.
Ministr životního prostředí Petr Hladík k návrhu závazného cíle snížení emisí do roku 2040 uvedl, že pro Česko není realistický. „Chceme znát konkrétní dopady do jednotlivých sektorů,“ napsal na síti X. Za klíčový považuje též dostatek peněz z Modernizačního fondu pro transformaci chemického průmyslu, ocelářství, sklářství, výrobu cementu a dalších energeticky náročných odvětví. „Snižování emisí je nutné, my ho podporujeme a daří se nám v něm, ale bez realistických podmínek a férového financování není transformace možná,“ dodal ministr.