Podle analýzy Centra dopravního výzkumu, založené na datech z mezinárodního průzkumu ESRA3 a měření nepřímých ukazatelů bezpečnosti silničního provozu, se Česká republika řadí mezi evropské státy s nadprůměrnou mírou překračování rychlostních limitů. Výsledky výzkumu, které byly publikovány v odborném článku Rychlost z hlediska účastníků silničního provozu a jako nepřímý ukazatel bezpečnosti, zároveň odhalují nízkou míru společenské podpory pro opatření zaměřená na plošné snížení rychlosti v dopravě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) představila novou sadu nástrojů určenou vládám a odborníkům, která nabízí konkrétní doporučení. Cílem je integrovat chůzi a cyklistiku do dopravní, zdravotní i vzdělávací politiky a vytvořit prostředí, kde se lidé budou moci pohybovat bezpečně a bez překážek.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že téměř 60 % českých řidičů alespoň jednou během posledních 30 dnů překročilo rychlostní limit na dálnici (mezi muži připouští překročení rychlostního limitu 65,1 %, mezi ženami jen 46,1 % dotázaných) a přibližně dvě pětiny (41,7 %) uvedly, že jely rychleji, než odpovídalo aktuálním podmínkám provozu. V intravilánu důsledné dodržování rychlostního limitu potvrdilo jen 35,1 % respondentů. Terénní měření přitom prokázala, že rychlostní limity v obcích dodržovalo 64,9 % vozidel, mimo obec 48,0 % a na dálnici pouze 37,0 %.
Přestože tři čtvrtiny dotázaných považují nepřiměřenou rychlost za častou příčinu dopravních nehod, veřejnost překračování limitů do značné míry toleruje. Omezení rychlosti na 30 km/h v zastavěných oblastech podporuje pouze 24,4 % respondentů – nejméně ze všech 39 zemí zapojených do projektu ESRA3. Omezení rychlosti na 80 km/h mimo obec podporuje 29,2 % dotázaných.
„Téměř tři čtvrtiny českých řidičů jezdí rychleji, než dovolují pravidla nebo aktuální podmínky. A přesto to většině lidí nevadí. Podpora opatření, která by tento trend mohla změnit – jako například zavedení zón 30 km/h v obcích – je u nás nejnižší z celé Evropy, a to je zásadní bariéra pro prevenci a zvyšování bezpečnosti na našich silnicích,“ komentuje výsledky výzkumu Pavel Havránek, ředitel divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií z Centra dopravního výzkumu.
Vedoucí oblasti Hloubkové analýzy dopravních nehod, Kateřina Bucsuházy doplňuje: „Jak dokládají data z Hloubkové analýzy nehod, právě rychlost je současně faktorem, který nejvýznamněji ovlivňuje závažnost zranění při dopravních nehodách, a to zejména v případě zranitelných účastníků silničního provozu.“
Výsledky studie potvrzují potřebu intenzivní osvětové činnosti a širší podpory infrastrukturních opatření, která přirozeně vedou řidiče k bezpečné jízdě, jako je plošné zklidňování dopravy a zklidňující prvky v městském prostoru – viz závěry projektu MALINKA. Studie také upozorňuje na důležitost moderních bezpečnostních technologií a cíleného dohledu policie v místech s častým překračováním rychlosti, neboť více než dvě třetiny řidičů nepovažují policejní kontrolu během běžné jízdy za pravděpodobnou.
Závěry studie a z nich plynoucí doporučení jsou v souladu s prioritami Strategie BESIP 2021–2030, která v aktuálním akčním plánu obsahuje mj. informační aktivity pro obce a veřejnost vysvětlující přínos opatření ke zklidnění dopravy ve městech (zóny 30, školní ulice a další).