I když se může zdát, že stáčení najetých kilometrů je problém, který postihuje hlavně nové majitele ojetin, není to tak. Upravený nájezd ojetin totiž ovlivňuje celé národní ekonomiky. Podle odhadů kvůli těmto podvodům přichází evropské státy o desítky miliard korun ročně.
Podle zprávy Evropského parlamentu z roku 2018 se škody způsobené manipulací s tachometrem v rámci EU pohybují mezi 33 a 221 miliardami korun ročně. A i když jde o starší čísla, novější analýza společnosti carVertical ukazuje, že za ta léta se ovšem situace nijak výrazně nezlepšila. I při konzervativním odhadu vychází roční ztráty způsobené tímto druhem podvodu na více než 133 miliard korun. A protože se na mnoho případů nikdy nepřijde, skutečná čísla mohou být ještě vyšší.
„Odhalit, že byly kilometry na tachometru přetočené, není jednoduché. Mezi státy neexistuje jednotné sdílení dat, a navíc spousta informací o vozidlech nikdy nebyla digitalizovaná. To podvodníkům značně usnadňuje práci,“ vysvětluje Matas Buzelis, expert společnosti carVertical. Jednou z možností, jak se bránit, je podle něj kontrola historie vozidla.
TIP: Prověření ojetého auta před koupí
Ověřte si ojeté auto před koupí. Prověření pomocí VIN (čísla karoserie), ale také fyzické prověření vozidla (aktuálně se slevou 200 Kč): více zde
Češi přeplácí – ročně o více než 1,7 miliardy korun
Podle dat z carVerticalu přijdou čeští kupující kvůli stočeným tachometrům ročně v průměru o 1,74 miliardy korun. Auta se stočenými kilometry se totiž prodávají za vyšší ceny, než za kolik by se původně prodávala. V průměru jde podle statistik o navýšení hodnoty o více než 22 %.
Představte si, že si koupíte ojeté auto za 250 tisíc korun. Pokud mělo stočený tachometr, jeho skutečná hodnota mohla být třeba jen 200 tisíc – rozdíl tedy činí 50 tisíc korun. A čím dražší vůz, tím větší finanční ztráta. U luxusních modelů se částky mohou vyšplhat i na stovky tisíc.
„Lidé se přirozeně zajímají o auta s nižším nájezdem – často mají představu, že jsou v lepším technickém stavu. Právě toho zneužívají podvodníci. Snaží se upravit kilometry jak u levných aut, tak u prémiových značek,“ říká Buzelis.
Nejvíc tratí západní Evropa
Podle studie dopadá problém se stáčením najetých kilometrů silně i na západní Evropu, dokonce je to výrazněji než u východních států. Největší ztráty zaznamenávají Velká Británie (odhad 35,3 miliardy Kč ročně), Francie (28,7 miliardy) a Německo (27,7 miliardy). Naopak v zemích jako Ukrajina, Srbsko nebo Rumunsko je celkový finanční dopad nižší – mimo jiné i kvůli nižším cenám ojetin.
Co s tím?
Manipulace s tachometrem je stále velký problém, na který státy sice upozorňují, ale konkrétních kroků k řešení zatím mnoho neprovedly. Zodpovědnost tak zatím často leží na samotných kupujících.
„Zkontrolovat si historii vozidla je dnes jedna z mála jistot. Pokud systém ukáže, že v určitém roce mělo auto vyšší nájezd než o pár let později, je jasné, že něco nehraje. Kupující pak může zvažovat, jestli vůz vůbec koupit, nebo alespoň vyjedná lepší cenu,“ upozorňuje Buzelis. Často navíc platí, že auto s přetočeným tachometrem může mít i další skryté vady.
Jak analýza probíhala?
Studie společnosti carVertical vychází z analýzy přehledů historie vozidel, které si v roce 2024 zakoupili zákazníci firmy v 17 evropských zemích. Hodnotila se průměrná cena ojetých vozů, podíl těch se zmanipulovaným nájezdem i finanční dopady těchto podvodů.
Společnost působí v 28 zemích a čerpá data z více než 900 databází – včetně registrů, policie, pojišťoven nebo inzerce. Ročně zpracuje miliony přehledů, což jí umožňuje sledovat trendy na trhu s ojetými vozidly a poskytovat unikátní analýzy.