Každý vůz Škoda podstoupí po opuštění výrobní linky krátký, ale intenzivní test na zkušebním polygonu kvality. Ten odhalí případné nedostatky ještě před tím, než se auto vydá k zákazníkovi. Podívejte se, co všechno se musí prověřit.
Dráha pro intenzivní test, který slouží ke kontrole kvality právě vyrobeného vozu, se nachází v každém z výrobních závodů Škoda Auto. Například modely Škoda Scala, Kamiq a Fabia procházejí polygonem, jenž přiléhá hale M1 závodu v Mladé Boleslavi, ve které vznikají. Obdobný test však podstupují vždy poblíž své výrobní linky i všechny další modely Škoda.
Zkušební polygon kvality je relativně krátká zkušební dráha, která sestává z různých druhů povrchů a promyšlených nástrah, jež důkladně prověří kvalitu montáže vozu. Navíc testovací řidiči provádějí i další testy, ověřující funkčnost systémů auta. Na polygonu absolvují vozy dva okruhy, každý o délce zhruba 450 metrů a každý s trochu jinými nástrahami. Celý test vozu trvá i s převzetím auta z výrobní linky asi 12 minut.
„Kromě samotné jízdy testují řidiči i funkční prvky vozu s nastartovaným motorem, aby netrpěla baterie dvanáctivoltového systému vozu. Mimo jiné prověří funkci blikačů a vracečů jejich páček, zkoušejí klakson, stěrače, ostřikovače, testují funkčnost nastavování zrcátek, klimatizace a topení, vyhřívání oken či sedadel i infotainmentu,“ vysvětluje Petr Konečný, koordinátor jízdních zkoušek z oddělení Řízení kvality.
Aby testovací řidiči stíhali tempo, kterým auta sjíždějí z výrobní linky, pracuje jich tu v každé směně patnáct. Počet je výsledkem analýzy pracovního postupu, hygieny práce a dat průmyslového inženýrství. Modernizace pracovních postupů a využívání nových technologií při předcházení možným zákaznickým reklamacím je samozřejmou součástí práce oddělení Řízení kvality vedeného Dr. Florianem Weymarem.
Každé auto absolvuje stejnou trasu, žádný model nemá úlevy. V případě, že mají řidiči k vozu připomínku, putuje auto k nápravě na takzvané repasní pracoviště a po odstranění nesrovnalosti zamíří na jízdní zkoušku znovu.
Aby se nic neuklepalo
Samotná dráha je pro auta opravdovou prověrkou. Na vozy tu čeká až 14 různých „překážek“, přičemž standardně se využívá dvanáct z nich, dvě jsou jen pro hlubší ověření v případě nesrovnalostí. Test začíná na nájezdovém svahu, kde se zkouší funkčnost ruční brzdy. Následuje pasáž se speciálními vlnami z litinových plechů, kde se při rychlosti 10–15 km/h zkouší tuhost karoserie v krutu a řidič sleduje nežádoucí hluky. Po tomto asi čtrnáctimetrovém úseku následuje další o kousek delší s obdobnými nerovnostmi vymodelovanými z litinových plechů, kde je intenzita krutu trochu jiná.
Dál vůz směřuje k úseku, kde na něj čekají překážky, se kterými se může setkat v reálném provozu. „Máme tu úsek s kanály v různých výškách, propadlé i vystouplé, následuje imitace železničního přejezdu,“ vysvětluje Petr Konečný. V této pasáži se začíná na rychlosti z předchozího úseku, ale přes onen simulovaný železniční přejezd už auto jede rychlostí až 40 km/h. Pak následuje úsek s litinovými boulemi, tam se opět jede až čtyřicítkou, následuje granitová dlažba. V obou případech se auto různě rozklepe a rozvibruje. „Řidiči sledují, zda se z vozu neozývají nežádoucí zvuky, jestli někde něco neklepe, neskřípe,“ říká Petr Konečný.
Pak dostane karoserie chvíli na „oddech“. Jede se po hladkém asfaltu, kde řidič zkouší řazení a chování auta při zrychlování a brzdění. Tady vozy dosahují rychlosti až 70 km/h. Následuje úsek „kočičích hlav“, které jsou skládané v různých velikostech do různých seskupení, jede se přes ně až padesátkou. Potom je tu krátký úsek s úplně hladkou dlažbou, kde se z rychlosti až 30 km/h zkouší prudké zastavení. „Hladká dlažba neničí při plném brzdění pneumatiky a simuluje kluzkou vozovku,“ vysvětluje volbu právě tohoto povrchu Petr Konečný. Poté už následují jen jakési „schody“ z dlažby a následně vůz míří na odstavnou plochu, kde probíhají zmíněné statické testy.
První svého druhu
Tento intenzivní test na polygonu je tedy mimo jiné jedním z důvodů, proč k zákazníkovi nedorazí vůz Škoda s nulou na počítadle kilometrů. Povaha nástrah na polygonu ovšem auto důkladně prověří, takže se rozhodně nestane, že by u nového auta zákazník například musel řešit, že někde klepe nedotažený šroub.
Polygon u haly M1 byl prvním svého druhu v Mladé Boleslavi, vozy Škoda se po něm prohánějí už od roku 1994. Průběžně je samozřejmě modernizován. Jednotlivé pasáže procházejí také údržbou, v rámci které se například obnovuje stav povrchu do požadované podoby.