Je tomu pár dní, kdy se ve francouzském Lyonu jel závod Grand Prix de Lyon (1.-3. května 2014). Historie této soutěže sahá až do roku 1914, kdy se jel její historický první závod. Start byl 4. července a závod se jel po uzavřených a pro tento účel upravených běžných komunikacích. Nicméně si nepředstavujte čistě vyasfaltované silničky. Tehdy šlo především o udusanou hlínu a sem tam nějaké dláždění.
Trať dlouhou 36,7 km museli všichni závodníci absolvovat 20-krát, takže ve finále měřil celý závod dlouhých a náročných 750 km. Na start se postavili jezdci z šesti různých zemí. Tehdy neexistovala ani startovní čísla. Pozice na startovní čáře se losovaly z klobouku a velké štěstí na umístění před startovní čarou měl tehdy vozy automobilky Opel. I když šlo v závodě především o boj mezi vozy automobilky Mercedes a Peugeot, jsou to právě vozy Opel, které si dnes připomeneme.
V prvé řadě je potřeba říci, že i když jsou dnešní závodní jezdci skvělí a odvážní, jejich předchůdci by je hravě strčili do kapsy. Za Opel to byli pánové Carl Jörns, Emil Erndtmann a Franz Breckheimer. Všichni tři si tehdy vylosovali přední startovní čísla a postavili se tak takřka bok po boku. V té době bylo jediným omezením vozů, které mohou startovat, hmotnost maximálníě 1 100 kg a objem motoru 4,5 litru. Opel se přesně toho držel a se svými třemi vozy poměrně uspěl. Je až neksutečné, že i když se bavíme o roce, kdy začínala první světová válka, byly tyhle závodní kousky schopny na trati dosáhnout rychlosti až 160 km/h! Zajímavé na tom je, že velký motor měl čtyři ventily na válec, vertikální hnací hřídel a čtyři nesynchronizované rychlosti. Navíc z prostoru pro jezdce se ručně ovládaly bubnové brzdy vozu, stejně jako se ručně vozu dodával olej a palivo. Je to neuvěřitelné, že kromě toho všeho dokázali jezdci i závodit a prý si, ač byli vzájemně velcí přátelé, nic nedarovali. Nakonec se tehdy z Opelů nejlépe umístil Carl Jörns, který dojel na hezkém osmém místě.
Opel si je moc dobře vědom zajímavosti, nádhery a historie těchto svých závodních vozů, a protože jsou všechny tři ještě stále na světě – navíc funkční – rozhodl se je povolat zpět do služby a připomenout si je právě na letošní Grand Prix de Lyon . Svolávání ale nebylo jednoduché. Jeden z vozů je sice v majetku přímo automobilky Opel a je vystaven v muzeu, ale druhý je v Mnichově u soukromého majitele a třetí dokonce až na Floridě. Vše nakonec dobře dopadlo a všechna tři závodní auta se opět sešla na startu. I když už nešlo o žádná umístění, byla to krásná podívaná.
