Nissan Qashqai byl ve své první generaci velmi oblíbeným vozem, který však měl své mouchy a nebylo jich úplně málo. Když před dvěma lety přišla druhá generace vozu, byl to poměrně šok. Od prvního kulatého ošklivého káčatka se změnilo mnoho a Qashqai nyní působí daleko dospělejší, ale především hezčím dojmem. Po vrcholné naftové verzi s pohonem všech čtyř kol, a po předokolce s malým benzínem se nám do redakce opět dostává předokolka, nyní však se základní naftovou jednotkou. Dává taková verze smysl?
Tak za prvé, sama automobilka prezentuje druhou generaci Qashqaie jako městský crossover, nehraje si na velké SUV, ale drží se své kategorie, ve které se snaží probít k dokonalosti. Qashqai urazil od první generace velký kus cesty. První části této cesty si všimne zkrátka každý. Po designové stránce je druhá generace úplně jinde. Qashqai byl vyvíjen a designován v Evropě a to je na něm dobře vidět. Druhá generace hraje na ostřejší notu, křivky jsou sportovnější a zejména boční pohled poměrně jasně definuje zařazení do kategorie crossoverů. Nebýt většího průměru kol, Qashqai by mohl být slušivým hatchbackem. Vzhled exteriéru navíc designéři zrecyklovali také pro model X-Trail a to hraje Qashqai do karet.
Když si uvědomíte, kam Qashqai míří, částečně mu určitě odpustíte také fakt, že pohon všech čtyř kol ALL MODE 4×4-i lze pořídit pouze s nejsilnější naftovou motorizací. Námi testovaná 1.5 dCi o výkonu 110 koní (81 kW) s točivým momentem 240 Nm je naopak z opačného spektra nabídky. Základní vznětový agregát jsme testovali již v modelu Pulsar, namontovaný pod kapotou Qashqaie odváděl stejně dobrou službu jako v případě Pulsaru. Jakmile s vozem ujedete nějakou tu porci kilometrů a projdete si menu palubního počítače nebo zastavíte u čerpací stanice, abyste dotankovali, zbytek skepsí, které jsme měli kvůli pohonu pouze předních kol, je pryč. Přestože se jedná o poměrně velký vůz, který váží 1 481 kilogramů, během dálničního přesunu si řekl o 5,3 litru nafty na 100 ujetých kilometrů. Na okresních cestách byl bez větších obtíží schopný jet za 4,7 l/100 km. A to je na takové auto vážně velmi dobrý výsledek.
Agregát má sice hrubší naftový chod, nicméně není to nijak extra rušivé, všimnete si toho pouze při zátěži. Přestože se jedná o základní naftovou motorizaci, nemusíte se obávat dynamiky. Výkonový deficit můžete pocítit na dálnici při prudším stoupání, nicméně brzdou provozu rozhodně nebudete. Navíc za tu nižší pořizovací cenu (je zhruba o 50 000 Kč levnější než v případě 1.6 dCi) a bezkonkurenční spotřebu to stojí. Rozhodně pak tento motor nezavrhujte ve svém výběru jenom kvůli číslům. Jedinou možnou kombinací pro tento motor je manuální šestistupňová převodovka. Je poměrně přesná, má jasně vymezené dráhy, i když poněkud delší. Při dálniční sto třicítce bude motor na šestý převodový stupeň točit 2 750 ot./min. Motor má jeden neduh a tím je poměrně výrazný turbo efekt. Jakmile se s ním ale sžijete, dá se poměrně hezky eliminovat a naopak toho lze využívat.
Perfektní spotřeba by mohla slibovat také velmi slušný dojezd na jednu nádrž. V této disciplíně však do vlastních řad pálí palivová nádrž. Pro tento model má Nissan k dispozici 55 litrů. Všechny ostatní motorizace (kromě benzínové 1,2 s manuální převodovkou) mají litrů 65. Další disciplína, ve které vám Qashqai bude dělat radost, je řízení. Většina vozů této kategorie je v dnešní době stavěna tak, aby našim něžným polovičkám nedělalo problém řídit je třeba i jedním prstem. Většinou v té ošklivé městské džungli. Nicméně Qashqai je trochu jiný. V menu palubního počítače můžete zvolit odpor posilovače řízení, na režim Sport je tuhý opravdu dost, možná až moc. Jako ideální se tak jeví režim Normal, který není zbytečně přeposilovaný, řízení je překvapivě přesné a kupodivu se dá mluvit i o nějaké zpětné vazbě.
Pracoviště řidiče je tvarově jednoduché a vzdušné, což v dnešní záplavě futuristických prvků může působit poměrně svěže. Posaz se hledá velmi jednoduše, sedadla jsou možná zbytečně měkká a vzhledem ke konstrukci vozu také vysoko ukotvená. Většina ovládacích prvků je však uložena ergonomicky. Interiér nabízí i některé prvky, ze kterých úplně nadšení nebudete. Například stahování oken jedním stiskem je k dispozici pouze pro okénko řidiče. Displej infotainmentu má úhlopříčku 7“ a při některých režimech (couvací kamera) nabízí poměrně žalostné rozlišení. A čitelnost na slunci je takřka nulová. Celý systém je však v češtině, pak trochu nechápeme anglický jazyk barevného displeje mezi budíky. Poslední věcí, která se nám nelíbila, je umístěný ovládacích prvků nalevo od řidiče. Mám na mysli například přepínač systému Start-Stop nebo jednotlivých prvků systému Safety Shield. Jsou utopené a neosvětlené, takže je problém je stlačit například v noci.
Když už jsme u těch bezpečnostních prvků, Qashqai byl vybaven balíčkem Safety Shield, který dokáže rozpoznat dopravní značky, automaticky nouzově brzdit, upozornit na opuštění jízdního pruhu či automaticky přepnout tlumená světla na dálková, bonusem jsou pak už jen přední a zadní parkovací senzory nebo zrcátko s automatickým stmíváním. Balíček funguje na výbornou, pouze k automatickému přepínání světel máme výhrady. Zejména vozy jedoucí ve vašem pruhu má tendenci přehlížet. Nissan pro Qashqai nabízí také Bi-LED světlomety, které se vzhledem k průměrnému světelnému výkonu klasických halogenových světel dají více než doporučit. Bohužel jsou však k dispozici jen a pouze u nejvyšší výbavy. Tím vás automobilka donutí koupit věci, které byste třeba ani nechtěli a navíc rozdíl mezi testovanou výbavou Acenta a nejvyšší Tekna dělá nemalých 125 600 Kč.
Co se týče prostoru pro posádku, u současné druhé generace Qashqaie na něm bylo podstatně zapracováno. Vpředu tak bude mít většina řidičů se spolujezdci dostatek místa ve všech směrech. Na zadních sedadlech je také vše v pořádku, pokud zde budou cestovat tři, prostřední se bude již tradičně modlit za co nejkratší přejezd. Místa nad hlavou je už o něco méně, díky absenci panoramatické střechy nebudou však mít jedinci do 185 cm problém. Qashqai nabídne 401 litrů pro vaše zavazadla, což je spíše průměrná hodnota. Nicméně zavazadelník je dobře přístupný a má pravidelný tvar.
Nissan Qashqai je ve své druhé generaci velmi povedeným vozem, což dokazují také prodejní čísla a četnost s jakou můžete ostrý čumák Qashqaie v provozu potkat. Se základní naftovou jednotkou 1.5 dCi dostanete navíc velmi úsporné řešení, které dokáže překvapit také po jízdní stránce. Absence pohonu všech čtyř kol pro tuto verzi se ve výsledku rozhodně neukázala jako nedostatek. Testovaný vůz se i s příplatky vyšplhal na výslednou cenu 667 006 Kč.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Nissan
Typ:,Qashqai 1.5 dCi 110
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 461 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,nafta
Pohon:,přední
Výkon:,81 kW/110 koní v 4 000 ot./min
Točivý moment:,260 Nm v 1 750 – 2 500 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,11.9 s
Maximální rychlost:,182 km/h
Převodovka:,manuální šestistupňová
Spotřeba paliva (l/100 km):,4.2 / 3.6 / 3.8
Emise CO2:,99 g/km
Objem palivové nádrže:,55 litrů
Délka:,4 380 mm
Šířka:,1 806 mm
Výška:,1 595 mm
Rozvor:,2 646 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 518 – 1 602 kg
Objem zavazadlového prostoru:,401 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]