Původně jsem se těšila na týdenní soužití s malou Alfou Romeo Giulietta, ale nakonec to nevyšlo. Do redakční garáže se nastěhovala Alfa Romeo 159. A vůbec jsem nevěděla, co od toho auta vlastně čekat. Věděla jsem, že mě čeká italská kráska se stádem dvou set koní pod kapotou a poněkud větším pozadím, jak se na správnou Italku sluší a patří. Díky tomuhle pozadí (rozumějte variantu kombi) je její druhé jméno Sportwagon. Ale začneme hezky popořádku.
Prapůvodní Alfa Romeo 159 neměla vůbec nic společného s touto naší testovanou Italkou. Toto označení nesl závodní vůz typu formule, která světlo světa spatřila v roce 1950 při XXI. Gran Premio d’Italia a okamžitě sklidila obrovský úspěch. Vypsat všechny úspěchy tohoto vozu by vydalo na vlastní a pořádně dlouhý článek, tak jen pro představu. Původní Alfa Romeo 159 vyhrála například Grand Prix sezóny 1951 Formule 1 či nebo Grand Prix Švýcarska 1951 a mnoho dalších podniků.
Vraťme se ale do současnosti a k naší Alfě Romeo 159. Ta světlo světa spatřila v roce 2005 a ihned všechny zaujala svým sportovně laděným kabátem. V případě testovaného auta šlo navíc o kombi se sportovně střiženým paketem TI a s vrcholnou přeplňovanou motorizací o objemu 1,8 litru spalující benzín.
Ale vzhled je to, co vás, dříve než usednete za volant, doslova udeří do očí jako první. Naše Alfa byla ve skvělé tmavě červené metalíze s černými 18“ koly a několika dalšími černými detaily. Sportovní vzhled je to, co tady hraje prim. A to nejen v exteriéru. Po nahlédnutí dovnitř a usednutí do sportovně tvarovaných sedaček, bude každému hned jasné, že tohle není tak úplně obyčejný kombík. Již zmíněný TI paket v sobě zahrnuje sportovní volant v kůži, vyhřívaná sportovně laděná přední sedadla a nebo například sportovní hliníkové pedály. Interiér je opravdu hodně povedený, ale to vše na úkor místa, kterého je v Alfě opravdu málo. Delší nohy nejspíše nebudete mít kam složit a kdokoliv s o trochu větším pozadím bude mít ve sportovních sedačkách docela problém. Problém bude i s ovládáním klimatizace při zařazení lichých rychlostí. Vše ale bude brzy zapomenuto, protože celkový řidičův pocit je prostě dobrý. Dokonce za volantem občas zapomenete, že vlastně jedete v kombíku.
Imitace karbonu všude kolem, Alcantara, kůže, černý strop a sloupky nebo trojice budíků umístěných ve středovém panelu nad rádiem hlídajících tlak turba, teplotu vody a množství pohonných hmot, jsou prostě detaily, které ve vás sportovního ducha probudí na povel. Úplně stejně sportovně laděné sedačky najdete i vzadu a rozhodně to neubírá na komfortu. Vaši kamarádi nebo děti budou mít dost pohodlí, ale i místa. A když už s touhle kráskou vyrazíte na týdenní nákup, nemusíte se vůbec bát malého zavazadlového prostoru. Po otevření víka zavazadelníku se před vámi ukáže 445 litrů. Po sklopení sedadel se zvětší na 1 245 litrů a bez problémů odstěhujete i několik opravdu rozměrných krabic.
Když se na chvilku vrátím k exteriéru vozu, je potřeba zmínit, že i zde jsou patrné prvky TI paketu. Jsou to například výrazně červeně lakované brzdiče nebo sportovní snížení. Ono totiž celé auto z venku vypadá skoro jako tuningová úprava než jako auto z továrny. Ostře řezané rysy masky a celé přední části vozu i zajímavé linie naznačují, že se za volantem rozhodně nudit nebudete. Alfa působila na oči kolemjdoucích a jedoucích doslova jako magnet. A rozhodně se neotáčeli jen pánové.
Celou dobu mluvím o tom, že sportovní duch z tohoto auta křičí na všechny strany. Už jsem se zmínila, že pod kapotou je čtyřválec o objemu 1.8 litru, navíc přeplňovaný turbem. To řidiči nabídne až 147 kW/200 koní při 5 000 otáčkách za minutu. Jestli se vám teď honí hlavou, že je to pro závodění málo, pak vám povím ještě jeden údaj. Alfa Romeo 159 váží 1 450 kg, takže těch 200 koní bohatě stačí. Jediné, co mě opravdu mrzí je, že nám auto vyšlo v tom nejméně vhodném týdnu. Sníh skoro po kotníky a mráz nám, bohužel, nedovolil vyzkoušet potenciál vozu až do morku kostí. A přitom potenciál tam rozhodně je.
Zhruba od 3 000 otáček se vůz probere a má chuť i sílu zrychlovat, nejen po rovině ale i do zatáček. Tam je navzdory tomu, že jde o kombi, také jako doma. Za volantem šla krásně, řízení bylo celkem komunikativní a fantastické sedačky skvěle drží tělo i v opravdu prudkých zatáčkách. Nebýt toho počasí, klikaté silničky v okolí Karlštejna by rozhodně stály za vyzkoušení, stejně jako v případě Suzuki
Jediné, co musím Alfě opravdu vytknout, je její zvukový projev. Ten je, vzhledem k tomu, jak je vůz naladěný, a vzhledem k přítomnosti dvou koncovek výfuku na zádi, prostě nijaký. Ani dvojice chromových koncovek ani motor sám vám najevo to, co se v autě ukrývá, prostě nedají. Alespoň od nějakých otáček bych čekala trochu rámusu, demonstrace síly, prostě něco… Okolo 4 000 otáček sice auto začne znít jinak než vysavač, ale rozhodně žádný zázrak.
Alfa Romeo v techničáku mluví o kombinované spotřebě 8,1 litru na 100 km. My jsme vyzkoušeli jak okresky, tak ucpané pražské silnice a nakonec i dálnici, celý týden navíc byla zima jako když praští naše finální spotřeba se ustálila na hodnotě 9,2 litru. To je pořád hodně příjemná číslovka.
Marně přemýšlím, jak to celé shrnout. Ono to s těmi Italy vážně není jednoduché. Alfa Romeo 159 není žádná novinka a v současné sobě se už jen doprodávají skladové kusy. To ale rozhodně neznamená, že byste na Alfu Romeo 159 měli zapomenout. Její vzhled, zejména se sportovním paketem TI, je opravdu hodně povedený a potenciál přeplňované jednaosmičky na normální silnici ani nevyužijete. Pokud chcete rozčísnout tu šeď, která na našich silnicích panuje a ukázat všem škodovkám a volkswagenům, že máte vkus a jste osobití, pak se po 159 poohlédněte.
Základní cena 770 tisíc Kč za naftu (2,0 JTD 100 kW/136 koní) nebo 803 tisíc za testovanou benzínovou jednaosmičku není úplně málo, ale už v základu vás čeká bohatá výbava.
