Když toto auto vidím na silnici, nedá se nic jiného říci než: zase „Octavie“.  Ano, toto auto je tak moc tuctové. Co, ale lidé vidí na tomto voze? Pojďme se tedy na něj podívat podrobněji a zjistit proč je tak atraktivní.

Do rukou se mi dostala Škoda Octavia druhé generace z roku 2005 v motorizaci 1,9TDI 77Kw ve verzi kombi. Výbava byla dostačující. Klimatizace, 4 airbagy, palubní počítač, rádio s CD, elektricky ovládaná přední okna a zrcátka, ABS a TCS. To vše zajišťuje bezpečí a pohodlí řidiči a pasažérům.

Vzhledem k tomu, že tento vůz měl najeto okolo 250 000km, tak byl ve výborném stavu. Lak už zažil leccos, přesto se skrze něj neobjevovala žádná koroze, ani v oblasti oděrek a rýh, které jsem na karoserii zpozoroval.

 

Interiér mě vzhledově příliš nezaujal.  Jednoduchý a trochu nudný, ovšem docela přehledný a intuitivní.

Když jsem si sedl do sedadla řidiče, trochu mě zarazilo jak málo je okolo mě místa vzhledem k velikosti vozu. Ne že bych neměl místo na nohy nebo na hlavu, právě naopak, spíše šlo o pocit prostoru okolo mě.

Sedačky jsou možná trochu tvrdší, to ale vůbec není na závadu. Mají totiž perfektní držení těla a dá se v nich absolvovat i delší cesta. Také mě mile překvapily nastavitelné bederní opěrky předních sedadel. Zadní sedadla už nemají tak výraznou oporu těla, jsou ovšem docela pohodlná a lze na nich nalézt dost prostoru pro hlavu i kolena.

Nic vytknout se nedá ani zavazadelníku, objem krásných 580l a po sklopení sedadel 1620l. Praktickou součástí zavazadlového prostoru jsou dvě svítilny a zásuvka s 12V.

Co mě, ale v interiéru naprosto šokovalo, byla palubní deska, která nevydávala vůbec žádné pazvuky navzdory tomu, že auto mělo na kontě už čtvrt milionu kilometrů.

Octavie dobře drží stopu a je stabilní ve všech rychlostech jak na okreskách, tak i na dálnici. Reaguje rychle a přesně na pohyby volantem, snad jen ve městě a úzkých uličkách mi vůz přišel takový „neohrabaný“. Podvozek je nemastný, neslaný. Ani sportovně střižený, ani úplně pohodlný, ovšem funkci plní dobře.

Brzdy na Octavii fungují více než dobře a dokážou bezpečně zastavit auto takovýchto rozměrů. U všech motorizací jsou požity kotoučové brzdy na všech kolech.

Motorizace 1,9 TDI 77Kw je, dle mého názoru, optimální minimum. Pružnost tohoto motoru v nižších rychlostech je perfektní, vždy když přesáhnete 2200 otáček, ucítíte, jak se vám tělo zaboří do sedačky. Ovšem v rychlostech vyšších jak 140Km/h už dynamiku příliš nehledejte. Do kopců jakoukoliv rychlost drží, i když je vůz plně obsazen.  Motor má velice kultivovaný chod a v kabině není příliš slyšet. Spotřeba je u tohoto agregátu úžasná. Na okreskách se mi podařilo spotřebu stáhnout na 4,5l , dálnicí jsem svištěl se spotřebou okolo 6l a ve městě se spotřeba pohybovala na hodnotě 5,5l. Díky těmto hodnotám není problém ujet na nádrž běžně přes 1000km.

Jakkoliv jsem byl z motoru nadšen, převodovka mě zklamala. Řazení sice bylo přesné, ale rychlostní stupně se řadily s dost velkým odporem. V podstatě jsem tam musel rychlosti vrážet.

Suma sumárum považuji Škodu Octavii Combi druhé generace za velice povedené auto s dostatkem prostoru a výbavy. K tomu se přidává velice povedený motor 1,9TDI, jehož chod ve mně zanechal velmi dobrý pocit, a s kterým lze při běžné jízdě dosáhnout excelentní spotřeby. Nejspíš proto je mezi lidmi tak populární.

Časté závady: velmi často praskající žárovky H7 v hlavních světlometech, vrzání silentbloků podvozku, vyšší spotřeba oleje

Ceny náhradních dílů: Přední nárazník – 3900Kč, přední blatník – 3200Kč, přední světlomet – 3400Kč, zrcátko – 1500Kč, čelní sklo – 3000Kč.

 -TJ-

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s ostatními na sociálních sítích.