V úterní etapě dakarské rally na jezdce čekal okruh písečnými dunami, plný zrádných nástrah. Trať dlouhá 330 km, vedoucí kolem peruánského městečka San Juan de Marcona, dala jezdcům i závodním strojům pořádně zabrat. Přesto posádka týmu Big Shock Racing ve složení Macík, Tomášek, Mrkva dojela do cíle na 6. místě a v celkovém hodnocení jí patří výborná 4. pozice. Nebylo to však zadarmo. „Takový teror jsme už dlouho nezažili. Pořadatelé nám to udělali pořádně těžké. Ale tak má vypadat Dakar. Navigace je složitá, auta dostávají zabrat, ocitáme se v riskantních situacích. Nebylo to občas příjemné,“ hlásil po příjezdu do bivaku Martin Macík, pilot kamionu Liaz. Kupředu celkovým pořadím se v náročné čtvrté etapě posunul i Jan Brabec, týmový motorkář, kterému se daří průběžně stahovat dvouhodinovou penalizaci z první etapy. Po 45. místě v aktuální etapě si drží 59. celkovou pozici.

Franta dostal zabrat

Trať čtvrté etapy připomínala minové pole, které není snadné projet. Na cestě žlutý Liaz s číslem 510 potkával další jezdce zoufale zápasící s pískem, technikou i sebou samými. Náročné bylo najít kontrolní body a také vymyslet, jak se k nim probojovat. „V jednu chvíli nám cestu zatarasily Kamazy, které se vzájemně vyprošťovaly z duny. Museli jsme je objet a zapíchli se taky. Abychom se odtamtud dostali, vyjeli jsme přes písečný trychtýř, kde jsme utrhli pravou brzdu,“ popisuje dramata čtvrté etapy navigátor František Tomášek. Pro jejich závodní stroj to však zdaleka nebyla poslední rána. „Za chvíli přestaly fungovat i levé tlumiče, pak už nešlo ani dofukovat kola a do cíle etapy zbývalo dalších 100 km. Zároveň byla jízda v poničeném Frantovi stále riskantnější,“ dodává mechanik Michal Mrkva. Ačkoliv posádka další čas ztratila hledáním kontrolních bodů a snahou opravit vzniklé závady, do cíle etapy nakonec dojela jako 6. nejrychlejší. Mechanici však tentokrát budou mít až do rána plné ruce práce, aby závodní speciál opět vyladili.

Motocyklista týmu Jan Brabec vyrazil na trať ve třetím hromadném startu. „Ten byl super. Já jsem si schválně stoupnul co nejblíž k oceánu, protože tam byl terén nejtvrdší. A dobře jsem udělal,“ popisuje Brabec. Úvod závodu se Honzovi vydařil a držel si dobrou pozici, následně však také ztratil čas při navigaci. „Ze začátku to šlo výborně, ale pak jsem se zakopal na jednom kontrolním bodě a nemohl ho najít. Bylo nás tam asi pět. Lítali jsme kolem obrovské duny asi půl hodiny,“. Ani nevím, kde jsem ho nakonec našel,“ popisuje Jan Brabec, který čtvrtou etapu dojel na 45. místě a v celkovém hodnocení se opět výrazně posunul, na 59. pozici.

Shrnutí 4. etapy 🙂

Zveřejnil(a) Martin Macík Jr. dne 9. leden 2018

LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO

Jak Lavor, mechanik a člen posádky doprovodného vozu, prožil předchozí třetí etapu?

„Máme krásné ráno,“ řekl fotograf. Tak jsem mu šel helfnout fotit Brabčáka na start. Pak zpět do bivaku, dát si s klukama snídani. Poplácám Frantu, myslím kamčák. A letíme zase napřed. Čekáme na konci měřeného úseku. Zatím to vypadá, že dneska to bude v topu. Když vidíme, jak to dopadlo, kluci čtvrtí, tak se na sebe americky usmíváme. Pak ještě asi 200 km do bivaku. Po cestě potkáváme tajemné obrazce na planině Nazca. Zajímavé. Večerní montovačka nám tentokrát dala vcelku zabrat, ale chceme vyhrát, takže jsme na to skočili, jako správní mechanici a Frantu do rána nazdobili. Pak ještě s motorářem Romanem zkontrolovat to stádo koní v motoru. Všechno v topu. Ještě opláchneme písek a hurá do peřin.