Teploty těchto dnů tomu nenasvědčují, ale oficiálně na silnicích začala zima. Nejenže bychom měli mít přezuto na zimní pneumatiky pro případ, že budou nepříznivé podmínky, tedy led, sníh nebo námraza, ale s 1. listopadem začala pohotovost i silničářům. Tím, kdo má odpovědnost, je ale vždy řidič.
Nářky na to, že silničáři zaspali, jsou u nás koloritem každé zimy. Přitom za každé situace jsou řidiči těmi, kdo musí přizpůsobit jízdu stavu vozovky, a tedy i její sjízdnosti. Očekávat v našich krajích v prosinci sníh, by mělo být přirozené a logické. Takže si to shrňme: neočekávaný sníh v období od konce listopadu do března neexistuje! Zda silničáři svoji práci zvládají, nebo ne, je jiná otázka. Mají své předpisy a normy a ty musejí dodržovat. Na zimu by ovšem měli být připraveni a vše pro bezpečnost svoji i druhých musí udělat i řidiči.
Není pneu jako pneu
Rozdíl mezi letní a zimní pneumatikou je zjednodušeně dvojí: v použité směsi, kdy u letní je tvrdší, aby se za vyšších teplot nepřehřívala a poskytovala dostatečný kontakt s vozovkou, a v dezénu, kdy je zimní pneumatika uzpůsobena lepšímu odvodu vody a sněhové břečky a má lepší záběrové vlastnosti. Zimní pneumatiky bychom na autě měli mít ve chvíli, kdy denní teploty klesnou pod 7°C, a to bez ohledu na to, zda je sníh. Ráno se teploty už i v těchto dnech pohybují okolo 0°C a to je chvíle, kdy hrozí námraza.
Důležité je mít na paměti také to, že nikdo nemá na autě stejné pneumatiky jako ten druhý. Svoji roli hraje nejen jejich kvalita, značka a typ, ale i výška dezénu a to, nakolik jsou ojeté, v některých případech – u osm až deset let starých pneumatik – i stáří a dále technický stav auta. To vše se promítá do délky brzdné dráhy, za zhoršených podmínek dvojnásob. „Říkat si, že když mě někdo se stejným autem předjede, tak že já mohu také zrychlit, je hloupost. Může mít zcela nové pneumatiky a auto v lepším technickém stavu a pak ve chvíli, kdy to budeme potřebovat, my na rozdíl od něj nedokážeme bezpečně zastavit. Proto musíme vždy rychlost přizpůsobit nejen venkovním podmínkám a svým schopnostem, ale i stavu pneumatik a auta,“ upozorňuje Olga Boučková z oddělení Besip TSK Praha.
Pneumatiky, které mají vzorek 6 mm, už mají podle odborníků na sněhu o 20 % delší brzdnou dráhu než pneumatiky nové s 8mm vzorkem. Sjeté na polovinu, tedy na 4 mm, zastaví auto na 1,5násobku vzdálenosti oproti novým a sjeté na 2 mm, což už je pod zákonem povolenou mez, potřebují na zastavení o 70 % delší dráhu.
Pozor na mosty
Základem je předvídavost a znalost prostředí. „Může se to zdát jako zbytečné, když žijeme ve městě, jako je Praha, ale není to pravda. Praha, to není jen centrum. Mnozí řidiči znají řadu zrádných míst na okrajích hlavního města, jako je kopec mezi Stodůlkami a Řepy, sjezd do Radlic okolo Jinonické nebo do Břežanského údolí, zrádné místo je také při nájezdu na Moskevskou od Bohdalce,“ popisuje Olga Boučková z oddělení Besip TSK Praha. Takových míst jsou v našem hlavním městě desítky. V prvé řadě jde o místa, kde řidiči mnohdy ani netuší, že je pod nimi přemostění. Takové místo prochladne odspodu a velmi rychle se na něm i při teplotách okolo 0°C vytvoří námraza, zvláště v ranních a večerních hodinách, kdy padne rosa.
Na nejfrekventovanějších místech má TSK instalovaný automatický postřik, ale nemůže jej osadit zcela všude. Řidiče by tak na místech, kde to neznají, měli být předvídaví a opatrní. V okolí Prahy jsou dále riziková místa tam, kde se zalesněné nebo zastavěné úseky mění v otevřené, a to zvláště na větrných místech. Proudící chladný vzduch se opět snadno projevuje námrazou.
Koleje, auto ti ujede
Zvláštní skupinou jsou riziková místa z pohledu dopravněstavebního: tramvajové koleje, dlažba a přechody pro chodce. „Ve vlhkém počasí a při nízkých teplotách jsou tato místa velmi kluzká. Mezi zrádná místa patří ta, kde se mění povrch. Asfalt a dlažební kostky mají zcela jinou adhezi. Přidají-li se k tomu tramvajové koleje, velmi rychle a snadno se dostanete do smyku, což zkušení řidiči moc dobře znají a dávají si na takových místech pozor,“ varuje Olga Boučková. Měli bychom tedy vždy dávat pozor, zda nemáme kola na kolejích, protože na nich je brzdná dráha výrazně delší. Stejně zrádná jsou místa s vodorovným značením. Bílá saduritová barva je v případě, že je na ní námraza nebo sněhová břečka, kluzká doslova jako led.
S blížící se zimou by si pak i chodci měli uvědomit, že se brzdná dráha špatným počasím výrazně prodlužuje. Řidič na suchém asfaltu zastaví z 50 km/h za ideálních podmínek na 28 metrech. Na sněhu s kvalitními zimními pneumatikami už je to 37 metrů! A to mluvíme o tom, že je vše tak, jak má být, tedy řidič se věnuje řízení, reaguje včas, jede předepsanou rychlostí a má auto i pneumatiky v dobrém technickém stavu. Nikdy bychom tedy neměli vstupovat před jedoucí vozidlo, nemáme-li jistotu, že jeho řidič má šanci vozidlo bezpečně zastavit a dokáže to.
S blížící se zimou bychom měli být daleko obezřetnější, a to nejen kvůli zhoršeným podmínkám pro jízdu, ale v neposlední řadě i kvůli zhoršující se viditelnosti. To je ale jiné téma.