Test Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet Elegance 4×4 AT | 2026

Držák, stálice, povedený evergreen. Čtvrtá generace modelu Suzuki Vitara nám dělá společnost už jedenáct let. My jsme spolehlivé kompaktní SUV protáhli s čtyřválcovým přeplňovaným motorem BoosterJet spojeným s 48V mild-hybridním pohonem a navrátivším šestistupňovým automatem.

Po planetě se producíruje jen málo aut, které umí navodit takové katarzní pocity jako vitální Suzuki Vitara. I to je možná důvod, proč ji norský spisovatel Jo Nesbø vtiskl do svých precizních severských kriminálek. Korzoval v ní Truls Berntsen, jedna z hlavních postav série o svérázném detektivovi Harry Holeovi.

Ale přesuňme se z Osla do ledové Prahy. Od loňského června lze kupovat vitaru s osvědčenou šestistupňovou automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem. Automatická skříň je dostupná ve všech verzích s výjimkou elementárního stupně výbavy. V naší vazbě s pohonem všech kol automat skýtá plnou integraci s volbou jízdních režimů.

Přečtěte si také:Test ojetiny Citroën C6 2,7 HDI V6 | 2007

Nicméně pěkně popořadě. Nabídku čítá desítka odstínů karoserie. My si dopřáváme dvoubarevné lakování: konkrétně slonovinový až krémový Savanna Ivory Metallic s metalickým leskem v kombinaci s pendrekově černou střechou. Je fajn, třebaže za neochvějného favorita považujeme perleťově modrý Sphere Blue Pearl, rovněž s černočernou střechou.

Exteriérově se u asertivnější vitary bavíme o leskle černé masce chladiče, vystouplejších předních blatnících, decentně přimhouřených předních světlometech a bobtnajících hranatějších bočních linií. Žádná opulentnost ani designérský strop, nýbrž fungující kontinuita.

Tradicionalismus

Poklusem dovnitř. První kladné body vůz dostává za kvapné bezdrátové spárování s chytrým telefonem. CarPlay běží po dobu našeho „motoristického románku“ na výbornou. Další věc, kterou oceňujeme v nevkusně mrazivém únoru, je funkce vyhřívání sedadel. Na u-rampovitém ovladači dáváme úroveň high a rázem nás zaplavuje teplo jak v horkovzdušném balonu. Třetí milý fakt zajišťují válcovitá tlačítka na regulaci teploty.

Přečtěte si také:Test KGM Rexton G4 2.2 e-XDI 4WD | 2025

Odleťme nyní do galaxie kritiky. Boomerská šaltpáka coby volič převodovky zabírá zbytečně příliš místa. Mobil tak v podstatě není kam odložit. Negativum tvoří též ospalejší reakce devítipalcového dotykového displeje, který je jinak relativně přehledný. Když už jsme naťukli pixelové okénko, parkovat podle zadní parkovací kamery považujeme přinejmenším za hazard.
Zpátky do pozitivních fjordů. Z vozidla báječně vidíme, v kombinovaných sedačkách z umělé kůže a semiše se cítíme příjemně. Kredit si vysluhuje také audiosystém vitary, jenž čistě přenáší decibely od bicích až po kytary. K vytknutí nemáme nic ani v případě jednoduše řešeného malinkatého palubního počítače.

Pakliže netrpíte obezitou nebo výškou basketbalových pivotů, prostoru vepředu nasajete habaděj. A to jak šofér, tak spolujezdec. Vzadu už to na víno s kaviárem není, leptosomní prarodiče však konstatují, „mohlo to být daleko horší, vnuku.“ Coby příznivci celoživotního digitálního detoxu ovšem nereflektují třeba absenci napájecích konektorů. Zóna zavazadelníku s dvojitým dnem (rezerva absentuje) servíruje 362 litrů, v maximu až 1 119 litrů.

Téměř desetibojař

Vyrazme na silniční zteč. Přiznáváme, že nám na řadičce často skáče „emko“, tedy manuální řazení namísto „déčka“. Páčky pod věncem ale nejsou zapotřebí, vitara kope kvalty s přesností tokijského metra. K dispozici máme kvartet režimů: Auto, Sport, Lock a Snow, přičemž poslední jmenovaný si v okolí zasněženého Ještědu užíváme nejvíc. Mimochodem, naše čtyřkolka je doplněna o asistent sjíždění svahů pro co nejsnazší pokoření členitého terénu.

V pražských Dejvicích a na okreskách v blízkosti letiště posléze přecvakáváme do výchozího módu. Ten přináší ideální naporcování mezi ovladatelností na asfaltu a nízkou spotřebou. Ve střevech našeho fešáka si hoví zážehový motor 1.4 BoosterJet spojený s 48V mild-hybridním systémem. Jádro mild-hybridního systému SHVS představuje startér-generátor ISG a 48V lithium-iontová baterie.

Přečtěte si také:Test Škoda Kodiaq RS 2.0 TSI 4×4 DSG | 2025

Maximální výkon činí 81 kilowatt s nejvyšším točivým momentem 235 Nm. Vitara se dovede rozdráždit až na tempo 180 kilometrů za hodinu a z nuly na sto se rozuteče za rovných jedenáct vteřin. Díky lehoulinkému „elektrickému sponzoringu“ nemůžeme označit krémového krasavce v žádném případě za brzdu provozu. Rozjezdy v srdci Prahy během ranní frenetické špičky zvládá s grácií.

Tleskáme!

Obdobná radost pokračuje při provětrávání benešovských serpentin, kdy vozidlo drží stopu a nepodléhá náklonům. Jen když budete zuřivěji dupat na plynový pedál, motor mírně zvýší hlas. V globálu se však vitara pyšní ušlechtilým projevem. Distingovaně jedná rovněž regiment asistenčních systémů, jež se chovají gentlemansky a nejsou tolik úzkoprsí v komparaci s konkurencí. Protentokrát smekáme.

U maturity z výmolů by si model Suzuki Vitara odnesl hodnocení chvalitebně. Identický stav panuje u zkoušky ze zdolávání terénu. Do extrémních podmínek se úplně nehodí, na druhou stranu nás na ultra zablácené polní „necestě“ nezklamal. V duchu fair play podotýkáme, že jsme ale spíše preferovali komfortní potulování po tuzemských komunikacích.

A jak si stálo kompaktní SUV v předmětu žíznivosti? Za šest dnů naší kooperace v průměru upíjelo přijatelných 6,6 litru benzinu na sto kilometrů.

Přečtěte si také:Test Ford Mustang Dark Horse | 2025

Závěr a cena

Než jsme auto v pondělí ráno vraceli, hrála v komerčním rádiu píseň Karla Gotta „Být stále mlád“. Což náramně pasuje k sumarizaci modelu Suzuki Vitara. Navzdory věku nestárne, stále dokáže zaujmout, šikovně mixuje minulé a aktuální trendy. Ať už trousíme slova o neokázalých křivkách exteriéru či existenci řady fyzických tlačítek uvnitř a obecně jednoduchém ovládání. Vitara nicméně hlavně znamenitě jezdí, usrkává po douškách a vzkříšená šestistupňová automatická skříň se chová nadmíru dobře. Samozřejmě že klíčí i některé otazníky. Atavisticky navržená řadicí páka, chabější reakce infotainmentu, skrovnější odkládací boxy nebo slabší rozlišení parkovací kamery. Mančaft reprezentující plusy avšak jednoznačně tahá za delší část lana.

Závěrečný ceremoniál patří ceně. Podle nejčerstvějšího lednového ceníku lze vitaru pořídit za 552 900 korun. To hovoříme o výkonu 81 kilowatt, šestistupňovém manuálu, pohonu předních kol a základní výbavě Comfort. My po celý týden drandili v bohatším potencovaném balíčku Elegance s pohonem všech kol, automatickou šestistupňovou skříní a metalickým lakem. Rozmazlováni parkovacími senzory vpředu i vzadu, výškovými reproduktory, disky z lehké slitiny s leštěným povrchem a divizí asistentů. V Suzuki za recenzovaný kousek požadují 673 900 Kč. Nás bavil. Moc.

Technické údaje