Test Opel Frontera Electric GS 83 kW | elektromobil | 2025

Navržen v Německu, vyroben na Slovensku a recenzován v Česku. Osedlali jsme ryze elektrický Opel Frontera s výkonem 113 koní a ve výbavě GS. Čím okouzlí a kde naopak zůstává resentiment?

Když v Evropě Opel Frontera v roce 1991 debutoval, autor textu ještě dva roky chodil po houbách. Auto vycházelo z japonského Isuzu Rodeo a sjíždělo z linek v anglickém Lutonu. Frontera sbírala medaile hned po své inauguraci. V Německu byla vyhlášena nejlepším off-roaderem v letech 1991 a 1992. V roce 1993 a 1994 se dokonce jednalo o nejprodávanější terénní vůz na starém kontinentu.

Pakliže se pustíme do řeky etymologie, ve španělštině znamená frontera hranice. Důvod? Jednoduchý. Název měl symbolizovat přechod mezi silničním automobilem a terénním vozidlem.

Přečtěte si také:Obří upgrade v továrně VW ve Vřesně: Rozjíždí se tu výroba nového elektrického Crafteru

Pokoření hranice přinesl rovněž květen 2024, kdy v Istanbulu spatřila světlo světa elektrická a zcela nová Frontera Electric. Opel to zinscenoval stylově, neboť nejlidnatější turecké město leží na hranici Evropy a Asie. Nicméně pryč od geografie a geopolitiky k (elektro)motorismu.

Nasvícením kategorizace spadá Opel Frontera Electric do regimentu kompaktních rodinných SUV. Bázi a architekturu podvozku sdílí s Citroënem C3 Aircross. Aktuálně ji můžete zaparkovat v garáži se dvěma typy pohonů, vedle ortodoxní baterkové verze, lze koupit také mild-hybrid.

Zájemci volí mezi půltuctem odstínů, náš nadupanější a načančanější derivát GS se pyšní černou střechou ve standartu. Náš reverend obléká metalický oranžový lak Kanyon. Jestli bychom měli volnou ruku, chňapli bychom zelený khaki kroj, který fronteře sluší náramně.

Přečtěte si také:Hyundai IONIQ 6 se ukazuje po modernizaci. V červenci přijede i ostrý IONIQ 6 N

Drsně pravidelná

Zvenku vypadá frontera, jako by designéři museli povinně pracovat s pravítkem v ruce. Profil karoserie se neostýchejme označit až za brutalismem inspirovaný. V předním území neabsentuje lékořicový Opel Vizor, absorbující světlomety Intelli-LED. Repetitivně vytrubme, že světla vozů Opel šlapou na jedničku.

V boční oblasti na nás vykukují masivní C-sloupky a ještě více si uvědomujeme, jak dráždivá je kontrastní černá střecha. Zadní kolmou a kvádrovitou fasádu s buclatým nárazníkem okořeňují separované světlomety s duem horizontálních linek.

Uvnitř adorujeme ultra komfortní sedadla, jež jsou čalouněna udržitelnými materiály. Ale tady chvála reskriptem na chvíli odchází na kutě. Přízemní centrální konzole s pružným textilním páskem skýtá v reálu pramálo schránek a boxů. Druhý bod obžaloby představuje interiérová bytelnost. Měkčené plochy, fádní dutost plastů a obecně lehký vánek lacinosti.

Na druhou stranu místa je tu habaděj, což potvrzuje i synovec-basketbalista, který o mučení z druhé řady Opelu Mokka něco ví. Řidič, spolujezdec, ale právě i pasažéři vzadu netrpí klaustrofobickými stavy. Co se týče zavazadelníku, tam salutuje skvělých 460 litrů. Po sklopení sedadel se kufr napumpuje až na objem 1600 l a přináší ložnou délku až 195 centimetrů.

Přečtěte si také:Audi Q6 e-tron offroad concept se představuje. Na kolech má díky elektromotorům přes 13 tisíc (!) newtonmetrů

Navázání kontaktu s chytrým telefonem pokládáme za vcelku kvapné. Apple CarPlay i Android Auto se zrcadlí bezdrátově na desetipalcovém displeji s obstojným rozlišením. Okamžitá odezva občas odolává nájezdům našich prstů, avšak nic fatálního. Na dotykový infotainment navazuje přehledný 10palcový digitální přístrojový panel. Výtku si zasluhuje za šikanózní jas, který zvlášť v noci týrá duhovky.

Prizmatem zvuku hauzírujeme v lesích průměru. Tedy alespoň v naší verzi GS, která disponuje půltuctem reproduktorů, jež zajišťují standartní decibelový rej. Bezdrátová nabíječka nevládne zrovna úctyhodným výkonem, naštěstí frontera servíruje kvartet USB-C portů: dva vpředu a dva vzadu. U mild-hybridní sedmimístné varianty ještě jeden ve třetí řadě.

Bez rozverností

Staromilsky zasouváme klíček, snadno vypínáme rotu asistentů a mažeme do asfaltové ságy. Třebaže dřepíme v e-vozu, při dejvických rozjezdech nejde o klasické vystřelení. Ostatně z nuly na sto se frontera rozjede za 12,8 sekundy. Maximální výkon elektromotoru s permanentními magnety umístěném na přední nápravě činí 83 kilowatt, respektive 113 koňských sil. Nejvyšší točivý moment dosahuje 124,5 Nm.

Naše recenzování frekventovaně připomíná kultovní pořad Toulavá kamera. S fronterou tohle taje jak sníh pod tíhou uriny. Našemu terakotovému kvádříku s kapacitou baterie 44 kWh a brožurovým dojezdem až 307 kilometrů delší transfery nechutnají. Pokud člověk dupne na plyn na německé dálnici a vyprovokuje elektromobil do maxima v podobě 143 km/h, ve skutečnosti zvládne spolknout kolem 160 kilometrů!

Přečtěte si také:Test Volkswagen Golf GTI Clubsport | 2025

Fronteře sedí metropolitní courání s kvantem dobíjecích hubů. Tam je e-vozidlo umožňující dva stupně rekuperace jako kapr v rybníku či ve strouhance, abychom dodrželi vánoční kolorit. Zmírnit chabý dojezd lze koupí XL verze, jež předstupuje před redaktorský tribunál s kapacitou baterie 54 kWh a WLTP dojezdem až 406 kilometrů.

Inženýři naladili podvozek spíše na komfortnější notu, v suchdolských zatáčkách nás ale nezklamává. Řízení pokládáme za relativně přesné a lehké, o sofistikovanějším dovádění však nemůže být řeč. S výmolovými „dárečky“ se potýká frontera docela dobře. V tempu těsně pod tuzemským limitem proniká decentní lomoz, při městském šourání ale zažíváme v kokpitu ticho jako v hrobě. Zamrzí nicméně absence plnohodnotného řízení jedním pedálem.

Pakliže preferujete skotačivější styl, s dobíjením strávíte podobně času jako Martin Fenin v barech: hodně. Na erárních stanicích lze využít nejásavý výkon 100 kW, z dvaceti procent na osmdesát se dostáváme do půl hodiny. Na domácím wall-boxu nám obdobná „trasa“ zabírá přibližně pět hodin. Rádi bychom se svěřili se spotřebou, želbohu ji přístrojový štít neukazuje.

Závěr a cena

Prostorný a dostupný elektromobil pro rodinu, který využijete primárně pro kratší přesuny? Voilà Opel Frontera Electric.

Přečtěte si také:Test Ford Tourneo Custom PHEV | 2025

Designově zmerčíte na silnici jistojistě vábnější auta, ortogonální tvary si nás ovšem postupně získávaly. Kolegové z karate tuhle konstelaci popisují jako neprvoplánovou krásu. V obdobném duchu se nese interiér s famózními sedadly a navýsost příjemnou rozlehlostí, včetně kufru s dvojitou podlahou.

Pohanit musíme nelogicky integrovanou středovou konzoli, která nadto při korzování krapet tlačí do holeně. Zdejší držáky na nápoje vydržely tak, že limonádu z liči namísto nás „vypily“ koberečky. Negativní lísteček musíme přilepit k načítání značek, které jedná minimálně zmatečně.

Frontera neoplývá dynamikou, vévodu levého pruhu tedy neočekávejte. V bránicích měst jí svaly stačí, korzuje tichounce a spolehlivě. Manévruje se s ní bez trablů, možná jen parkovací kamera by si zasloužila ostřejší rozlišení. Podvozek nastavili ve Stellantisu v pohodlnějším módu, což ocení šoféři vyznávající řidičský asketismus.

Ryze elektrický model Frontera podle nejaktuálnějšího ceníku pořídíte nejlevněji za akční cenu 649 990 Kč. Bavíme se o základní výbavě Edition, baterii 44 kWh a nejvyšším výkonu 83 kilowatt.

Přečtěte si také:Technická kontrola se mění. Pro majitele elektromobilů to může být nepříjemné překvapení

My jsme drandili v nadupanějším voze GS s parkovací kamerou a senzory, LED zadními světlomety, vylepšeným audiosystémem, zatmavenými skly, černými detaily a logy, věncem potaženým vegan kůží či 17″ broušenými ráfky z lehkých slitin. Momentálně tenhle štramák vychází na 699 990 korun.

Pro bezstarostnější dovádění jsou k mání XL extrakty s větší baterií 54 kWh. Výbava Edition nyní vycucne z bankovního účtu 709 990 Kč a vymazlenější GS 759 990 korun. Čili stále velice atraktivní nabídky, že?

Technické údaje