Když Mercedes-Benz v roce 2003 představil na frankfurtském autosalonu koncept Vision CLS, způsobilo to poprask. Zcela nové tvary, které v sobě kombinovaly klasický třiprostorový sedan a kupé, se lidem zalíbily natolik, že už o rok později (v říjnu 2004) vtrhl sériový na světové automobilové trhy Mercedes-Benz CLS. Českou republiku samozřejmě nevyjímaje.
Model CLS se již před nějakou dobou představil ve své druhé generaci, k níž nedávno přibyl i jeho menší bráška s názvem CLA. Stojí na zcela odlišné podvozkové platformě, vychází z třídy A. Stylové tvary kombinující sedan a kupé mu zůstaly, koncepce pohonu zadních kol z CLS však nikoliv, a tak má právě po vzoru Áčka pohon předních kol.
Do testu dorazilo šedé CLA s 18″ (řekli byste to?!) černými koly a naftovým čtyřválcovým motorem 220 CDI pod kapotou. Design je sice záležitostí subjektivní, ale v tomto případě je to to první, co u CLA každého zaujme na první pohled. Nejednou se mi stalo, že jsem jel po ulici a lidé si na CLA ukazovali prsty a div si neukroutili hlavy jak se za ním otáčeli. A to ani nevěděli, že když otevřu dveře, nemají rámy… :)
I když má CLA čtveřici dveří, ty zadní jsou tu skoro navíc – a nebo pro děti. Díky tvaru střechy se na zadní sedadla pohodlně neposadí ani průměrně vzrostlí čínani, protože i ti se budou hlavou dotýkat střechy (takový limit je cca 170 cm). Dobré je, že jim alespoň zbyde hodně místa pro kolena. Pasažéři na předních sedadlech trpět nebudou. Pro nohy, ramena i hlavu mají místa dostatek. Ve sportovních sedadlech se sedí pohodlně a nejsou nepříjemná ani pro delší cesty.
Motor pod kapotou má objem 2,2 litru a disponuje výkonem 125 KW/170 koní a točivým momentem 350 Nm. Oproti nedávno testovanému Éčku v němž byl stejný motor i převodovka, byl u CLA hlučnější a pocitově méně kultivovaný. Motor je spojen (u testované silnější naftové motorizace výhradně) se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem 7G-DCT a s autem vážícím lehce přes 1,5 tuny dokáže docela slušně zacvičit – zrychlení z 0 na 100 km/h se odehraje za 8,2 sekundy a maximální rychlost leží na hranici 230 km/h. V praxi je síla motoru – i díky přeplňování dvojicí nestejně velkých turbodmychadel – dostatečná a nestalo se mi, že bych potřeboval zrychlit více.
Zrychlit by snad potřebovala jen váhavá dvouspojková převodovka. Tedy jen když je připravená udělat něco a vy jí donutíte dělat něco jiného. Při zrychlování tam kvalty hází jako po másle, ale třeba při „kickdownu“ přemýšlí, jaký rychlostní stupeň by vlastně měla zařadit. Občas se stalo, že zařadila, ale pak si to rozmyslela a řadila znovu. Pocitově však i tak byla o fous rychlejší než u benzínu. Když s autem budete jezdit klidně a předvídavě, takové problémy vás nečekají.
Spotřeba paliva se při běžné jízdě dá uhlídat kolem šesti litrů, svižnější dálniční provoz ji ale dokáže vystřelit i k 10 litrům. V technických údajích najdete hodnoty 5,6 litrů na 100 km ve městě, 3,8 litrů na 100 km mimo město a 4,5 litrů na 100 km v kombinovaném režimu.
A pak je tu podvozek. Tedy vlastně příplatkový, o dva centimetry snížený sportovní podvozek. Hodně tvrdý podvozek. Cítit je snad každá nerovnost na silnici a sem tam se ozval nějaký poklep od přední nápravy. Když se ale s autem dostanete na kvalitní povrch (škoda, že jich v ČR moc nemáme), zjistíte, že podvozek funguje a auto je ochotné zatáčet s neskutečnou lehkostí a je velmi obratné.
Mercedes-Benz CLA není (samozřejmě s nadsázkou) tím typickým Mercedesem, ale díky němu se nejspíše automobilce povede prorazit i mezi mladými zákazníky. Jeho design je svěží a auto je sexy. Ale za krásu se platí a platí to nejen mezi lidmi, ale i v automobilovém světě.
Základní cena testovaného provedení překračuje 900 tisíc Kč, s bohatými příplatky testovaného auta se vyšplhala dokonce na více než jeden a čtvrt milionu Kč…
