Začneme konstatováním, že poté, co ministerstvo spravedlnosti Polska předložilo ke schválení změnu zákona, která stanovuje stáčení kilometrů jako trestný čin, bude Česká republika jedinou zemí v regionu, která podobné ustanovená ve svém právu nemá. Stejně jako nemá účinný systém na řešení tohoto problému. Přitom cesty jsou dobře známy a lze se inspirovat například na Slovensku, kde už několik dnů, přesněji od 20. května platí povinnosti, které zásadně snižují šanci na stáčení kilometrů v osobních automobilech.
Nový zákon již platí
Slovensko postupovalo k cíli v několika krocích. V roce 2016 vytvořilo registr vozidel (Register prevádzkových záznamov vozidiel – RPZV). Následoval další, a to propojení s evropskou platformou výměny údajů z dopravy Eucaris. Mezi položky dané kontroly byly v závěru loňského roku zařazeny i povinné údaje o najetých kilometrech. Systém se ukázal jako účinný.
Například pokud jde o aktuálně zkontrolovaný dovoz všech vozidel z Nizozemska na Slovensku za poslední měsíce, snížil se podíl vozidel s prokazatelně stočenými kilometry z 37 % na 10,6 %, tedy bezmála o tři čtvrtiny. Slovenští zákonodárci a policie jsou přesvědčeni, že situace se bude ještě dále zlepšovat a stáčení se stane doslova okrajovou záležitostí.
Co je opravňuje k takovému optimismu? Nový silniční zákon, který s platností od 20. května 2018 stanoví povinnost zasílat informace o vozidle, včetně celé škály těch týkajících se najetých kilometrů, podezření ze stáčení, výměny nebo manipulace či servisu palubních přístrojů a podobně. Přičemž ona povinnost se netýká jen státních organizací jako jsou technické kontroly a podobně, ale i soukromých subjektů. Ona škála těch, kdo jsou ze zákony nyní povinni zasílat do registru vozidel relevantní informace je dlouhý: policie po haváriích aut, kontrolní orgány po svých kontrolách, autorizované i neautorizované legální opravny a servisy, pojišťovny, leasingové společnosti, autobazary…
Cílem je dosáhnout toho, že o každém vozidle bude získáno a zaznamenáno tolik relevantních informací, že je není možné „obelstít“ například jedinou zfalšovanou servisní knížkou či prostě stočením kilometrů. Křížení domácích a zahraničních informací mnohem snadněji odhalí falšování.
V hledáčku jsou i náhradní díly
Navíc tento funkční systém vyřadí nemálo nelegálních opraven a mechaniků, protože ti jsou bez odpovídajícího živnostenského oprávnění, a tudíž nebudou mít přístup k zasílání informací do registru. A bez informace například o opravě vozu bude upadat zájem o tyto služby, stejně jako se bude snižovat tržní hodnota vozidla, u nějž nelze legálně prokázat opravu. Slovenský systém má ambice jít ještě dál a například zaznamenávat v budoucnu, zda při opravách byly použity autorizované náhradní díly nebo třeba repasované. Což kromě jiného zase povede k tomu, že se sníží šance používání náhradních dílů z krádeží.
Podstatný je i další fakt, součástí celého systému je i seznam oprávněných organizací a osob, které mají oprávnění od výrobců vozidel, prodejců nebo státních orgánů manipulovat s měřícími přístroji osobních vozidel, včetně sčítače najetých kilometrů. Přičemž každá manipulace musí být zaznamenána a odeslána do registru. V opačném případě je takovýto zásah do měřidel neoprávněný, a tedy trestně postižitelný.
Takto vytvořený seznam informací o vozidle bude kompletní a bude možné ho poskytnout jedině, když nebudou chybět informace o historii najetých kilometrů. Pokud by chyběly, nebudou vydány, a tedy prodávající je například nebude moci poskytnout kupujícímu. Kdo by pak byl ochoten takový vůz zakoupit? Jak jsme uvedli, kromě informací z registru, které budou mít podobu tak zvaného ODO-Passu, budou k mání pro kupujícího také fakta z Eucaris (ODO-Pass EU). Společně s dalšími údaji budou tvořit elektronickou provozní historii automobilu. Jiné na jiné „certifikáty“ anebo doklady ověření historie vozidla, jak je nabízejí některé komerční organizace, nebude brán vůbec zřetel a nemohou nahradit ty vyžadované registrem.
V praxi to znamená, že výpis z RPZV bude nezbytností při jakémkoliv prodeji. Dokonce i zpětně, jestliže se potvrdí, že před prodejem došlo k manipulaci s údaji o najetých kilometrech, může být viník potrestán. Obecně pak platí, že jakékoliv porušení každého z konkrétních kroků daného systému – nedodání informací o opravě palubních přístrojů, stáčení, nepodání informace o podezření o stočení ze servisu a podobně, jsou trestné. To první, co bude následovat, je pokuta například od Slovenské obchodní inspekce ve výši od 3 000 do 100 000 eur. Při opakovaném porušení těchto pravidel bude provozovateli, který je vinný porušením novely silničního zákona platného od 20. května 2018, hrozí zrušení živnostenské oprávnění, tedy zastavení podnikání.
Štítky: najeté kilometry, Slovensko, stáčení, trestný čin, zákon