Škrábete námrazu a divíte se škrábancům na okně? Tohle jsou nejčastější omyly. A co naopak funguje?

Auto obalené sněhem a ledem umí ráno spolehlivě zkazit náladu každému, kdo parkuje venku. Škrábání skel a ometání sněhu k zimě patří, jenže ve spěchu se z toho snadno stane rutina, která stojí peníze. Poškrábaná skla, odřený lak, poškozená těsnění nebo zničené stěrače jsou často výsledkem jediné věci, zejména na špatné nástroje.

Dobrá zpráva je, že námrazy se lze zbavit rychle a přitom šetrně. Stačí pár jednoduchých pravidel, trochu prevence a rozumná míra opatrnosti.

Začíná to u nářadí, aneb čím led sundávat a čím raději ne

Největší škody obvykle nevznikají mrazem, ale tím, co se na uklizení auta vezme do ruky. Plechová lopata, silniční koště na štěrk nebo improvizace typu obalu od CD, platební karty nebo techničák mohou v krajní nouzi pomoci, ale snadno se zlomí a při neopatrném zacházení dokážou sklo poškrábat. U některých aut člověka až napadne, jestli dokonce někdo nezkoušel led sundat třeba i šroubovákem.

Základem by měla být kvalitní plastová škrabka. Praktická je varianta se zatepleným, nepromokavým rukávem, prsty neomrznou a ruce zůstanou suché a čisté. Na sníh se hodí smetáček, ideálně i delší, aby šlo bezpečně očistit střechu. Při ometání auta je dobré hlídat, abyste do karoserie zbytečně nemlátili. Dejte také pozor na rukavice s kovovými cvočky nebo zipy, které dokážou lak nepříjemně poznamenat.

Kdo chce ještě účinnější nástroj, často sahá po mosazné škrabce. Tenký proužek mosazi bývá na odstraňování námrazy rychlý a bez zbytečné námahy si i s tvrdším ledem poradí. Tady ale platí, že je potřeba opatrnost. Jakmile škrabka spadne a ostří se poškodí, může při dalším použití poškrábat sklo nebo těsnění.

V posledních sezonách jsou vidět také elektrické škrabky s rotujícím kotoučem a plastovými čepelemi. Led odstraní spolehlivě, jen je potřeba je pevně držet a počítat s tím, že se nemusí dostat úplně do rohů.

Ať už držíte v ruce jakýkoliv nástroj, nejšetrnější je nejdřív led „změkčit“. Někdy stačí chvíle s proudem teplého vzduchu na sklo, jindy pomůže rozmrazovač. Cílem je, aby škrabka nemusela dělat hrubou práci silou.

Zvedání stěračů v zimě není dobrý nápad, mohlo by to způsobit poškození

Chemie může pomoct, ale umí i škodit, a někdy i zhoršit výhled

Rozmrazovací spreje dokážou v krizové situaci ušetřit čas. Většina jich funguje podobně. Obsahují alkoholy, nejčastěji ethanol nebo isopropanol, které snižují bod tuhnutí vody a led rychleji povolí. Má to ale háček. Proces rozpuštění ledu odebírá z povrchu skla teplo, sklo se dál ochlazuje a pokud na něm zůstane jen voda, může znovu rychle přimrznout.

Proto se do některých přípravků přidávají další složky, například glykoly nebo glycerin, které vytvářejí film a opětovné namrzání oddalují. Právě tenhle film ale může být důvodem šmouh a zhoršené průhlednosti, typicky při jízdě proti světlu. A špatná viditelnost je v zimě problém, který je horší než pár minut práce navíc.

K tomu se přidává fakt, že účinnost není samozřejmost. Spotřebitelské testy opakovaně ukazují, že rozdíly mezi výrobky mohou být výrazné. Není tedy důležité jen to, jestli led povolí, ale i kolik přípravku je potřeba, a co po sobě na skle nechá.

Zvláštní kapitola jsou agresivní směsi. Levné rozmrazovače na bázi methanolu jsou nevhodné. Nejen kvůli samotné chemii, ale i proto, že některá rozpouštědla odstraňují oleje. Když se dostanou do zámků nebo pantů, mohly by narušit ochranný film a následky se projeví právě v zimě, kdy je vše více namáhané. I proto dává smysl v průběhu zimy pravidelně promazávat zámky, panty a ošetřovat gumová těsnění kolem oken a dveří.

U výroby domácích směsí se často zmiňuje roztok vody a lihu, někdy v poměru zhruba 1:2, jindy ze dvou stejných dílů. Řidiči sahají i po octu s vodou v poměru 3:1, jen je potřeba počítat se zápachem. Objevují se i tipy s vodou a solí. Ať už zvolíte cokoliv, vždy je rozumné myslet na bezpečnost při aplikaci. Aerosol může dráždit oči a dýchací cesty, zvlášť ve větru nebo v uzavřených prostorech. Hodí se rukavice, nestříkat proti větru a přípravky skladovat mimo dosah dětí, jejich požití může mít závažné následky.

Z hlediska auta i životního prostředí je zároveň fér říct jednu věc. Nejšetrnější a často i nejlevnější zůstává mechanické odstranění ledu škrabkou, chemie má smysl hlavně jako pomocník, ne jako jediný plán.

Zimní noční můra řidičů: Jak na mlžící se okna jednou provždy

Tři zkratky, které se nevyplácejí: stěrače, horká voda a dlouhý volnoběh

Rychlá řešení lákají nejvíc ve chvíli, kdy čas tlačí. Právě tehdy ale vznikají nejdražší chyby.

Stěrače na přimrzlém skle

Pokud jsou stěrače přimrznuté k čelnímu sklu, zapínat je, aby sklo očistily, je jedna z nejjistějších cest k průšvihu. V lepším případě, pokud se stěrače budou hýbat, se zničí stírací gumičky, v tom horším, kdy se hýbat nebudou, se spálí pojistka nebo odejde elektromotorek. Pozor hlavně u aut s automatickými stěrači a u samočinného spouštění zadního stěrače při zařazení zpátečky. V zimě dává smysl tyto funkce vypínat. Jinak se totiž může stát, že po otočení klíčku se stěrače rovnou pustí samy. Po jízdě je proto dobré zkontrolovat, že jsou stěrače vypnuté, včetně automatického režimu.

Horká voda na sklo

Polévání zamrzlého skla horkou vodou patří mezi nehorší nápady, které existují. Teplotní šok může způsobit prasknutí skla, zvlášť pokud je už na něm drobný „ťukanec“ od kamínku. Navíc se může stát, že voda na skle znovu okamžitě zamrzne a vytvoří ještě silnější vrstvu ledu.

Dlouhé zahřívání na volnoběh

Další klasika je nastartovat a nechat auto běžet na volnoběh, zatímco doma dopíjíte kávu. Trochu to funguje, námraza může povolit a kabina se začne ohřívat, ale není to ideální. Moderním autům s přímým vstřikováním a vysokou tepelnou účinností dlouhý volnoběh nesvědčí. Mají nízké teplotní ztráty a bez normální jízdy se ohřívají dlouho. Za studena u nich může docházet k ředění oleje benzinem, olej se pak degraduje a katalyzátoru dlouhý běh na bohatou směs také neprospívá. Rozumnější je nastartovat, auto očistit a jakmile jsou okna bezpečně průhledná, vyrazit na cestu. Motor se nejlépe zahřeje jízdou a auto začne topit rychleji. Půlhodinové „čekání na teplo“ zpravidla nemá smysl.

Správná očista čelního okna od námrazy může být věda. I obyčejná škrabka umí okno poškodit

Prevence a komfort: pár minut večer ušetří ráno nejvíc času

Nejspolehlivější cesta k pohodovému ránu je led na oknech vůbec neřešit, nebo ho aspoň omezit.

Jednoduchý základ je termoplachta na čelní sklo, zachycená pod stěrači a ve dveřích. Pokud není, často poslouží i karton, deka, hadr nebo potravinářská fólie. Důležité je vše dobře upevnit, aby to v noci neodnesl vítr.

U některých aut to vyřešila dodatečná výbava. Třeba vyhřívané čelní sklo dokáže během krátké chvíle námrazu uvolnit, pak už stačí setřít vodu. Někomu ale vadí jemné drátky ve skle, hlavně v noci nebo proti nízkému slunci. Některé automobilky používají vyhřívací fólii vlepenou do skla, která výhled neruší.

Ještě o úroveň výš je nezávislé topení. Auto se vyhřeje před příchodem, led na skle zmizí a ráno se nasedá do teplého interiéru. Nevýhodou je pořizovací cena, výhodou naopak čas a klid.

A nejlepší je samozřejmě vyhřívaná garáž.

Štítky: led, námraza, škrábání oken, zima