Dnes bych rád představil, dle mého názoru, nejrozšířenější vůz na českých silnících – Škodu Fabia 1. generace ve verzi kombi s motorizací 1,2HTP (47kW). Výbava není příliš bohatá, ale pro mě důležité věci, obsahuje: dva airbagy, ABS, posilovač řízení, centrální zamykání, klimatizace, palubní počítač a elektrické stahování okýnek u řidiče a spolujezdce.
Do rukou se mi dostal vůz z roku 2006, tedy6 let staré auto, zhruba se 120 000 km na kontě. Karoserie na první pohled vypadá celkově v pořádku a bez koroze. Na laku se bohužel podepsaly výše uvedené roky a „najeté“ kilometry, převážně oděrky od kamínků na předním nárazníku, kapotě a čelní hraně střechy.
Ihned jak jsem si sedl do vozu,„praštila mě do očí“ strohá aneatraktivní palubní deska,avšaks přehlednou přístrojovou kapličkou a dobře čitelnými budíky.Na druhou stranu bylo překvapením, že palubní deska téměř vůbec nevrzala a nevydávala všelijaké pazvuky. Volant je čtyřramenný plastovo-gumový a bez známek většího opotřebení. Designéři interiéru Fabie měli nejspíš dovolenou, jinak si vnitřní design nedovedu vysvětlit.
Látkové potahy křesel jsou trochu hrubší, ale zdají se být docela odolné proti otěru, nebylo na nich poznat známky opotřebení. Křesla samotná jsou bez výraznějšího vedení, takže v zatáčkách jsem na nich lítal jak „nudle v bandě“. Navíc se mi sedačky zdají docela tvrdé a na delší cesty trochu nepohodlné, ne že by mě bolela záda, ale jaksi mě brnělo pozadí.
Co mě v interiéru velice mile překvapilo, je prostor vpředu. Ani se svými 187cm jsem neměl problém se usadit. To bohužel nemohu říct o místě na kolena na zadních sedadlech. Za mě (za řidiče) by mělo problém si sednout i dítě, natož pak dospělý člověk.
Zavazadlový prostor má objem přijatelných 426l a po sklopení sedaček pěkných 1225l. Z vlastní zkušenosti vím, že není problém do Fabie kombi „nacpat“ i středně velkou lednici nebo pár metráků cihel.
Jízdní vlastnosti hodnotím jako ucházející kompromis mezi komfortem a stabilitou, přesto bych uvítal více stability v krizových situacích, jako například „losí test“. Testovaný vůz byl osazen pneumatikami o rozměru 185/60 R14. Vyzkoušel jsem i větší kola, ale kromě zmenšení náklonu karoserie v zatáčkách se zhoršil komfort a spotřeba.
Pokud je auto naložené, tak se mi brzdy zdály poněkud slabší a zasloužily by větší účinnost. Intenzivním brzdění z vyšších rychlostí se dají brzdy relativně rychle „unavit“.
Motor je dostačující, přestože to není žádný silák. Avšak dynamika se hlavně při vyšších rychlostech velice rychle vytrácí. Předjíždění kamionu na okreskách do kopce je zapotřebí si pořádně rozmyslet, ne-li úplně zavrhnout. Jinak je ale ochota motoru ke spolupráci dobrá a hlavně ve městě až překvapující. Totéž platí i o schopnosti udržet rychlost. Pokud vůz není plně obsazen, je možno celou D1 projet na „pětku“ 130km/h, aniž by auto zpomalilo a bylo třeba podřazovat.
Rychloměr je poněkud optimistický a ukazuje víc, než je skutečná hodnota, cca5-10km/h v závislosti na rychlosti. Tento nešvar nejspíš odkoukal od palubního počítače, který ale pro změnu „lže“ opačným směrem, tedy ubírá cca 0,5l/100km ve spotřebě.
Dlouhodobá spotřeba se dá udržet okolo 6,3 l/100km. Maximum jsem měl nějakých 13 litrů při plynu na podlaze a 170km/h na dálnici. Naopak nejmenší 4,5litrů při velmi pohodové jízdě na okreskách. Na nádrž se tedy dá ujet i 700km, což vásnenutí často navštěvovat čerpací stanice.
Jediné co se mi na tomto motoru opravdu nelíbí je, pro HTP typický, divně bzučivý zvuk šicího stroje.
Závěrem bych chtěl uvést, že s ohledem na vnitřní prostor, jízdní vlastnosti, spotřebu i pořizovací cenu by se u konkurence daly najít vhodnější vozy, ale Fabii beru jako obstojný kompromis a střed.
Časté závady: Vůle táhel příčných stabilizátorů, předčasně opotřebovaná ložiska kol, velmi často praskající žárovky H7 v hlavních světlometech, selhávající cívky zapalování a následný nepravidelný chod motoru.
[nggallery id=54]