Určitě to znáte také. Jízdní pruh končí, vy dojedete až na konec, aby nevznikaly zbytečně dlouhé kolony, ale řidič, do jehož pruhu se máte připojit, vás před sebe nepustí. On si totiž tu „kolonu“ vystál a vy ho chcete „předběhnout“. Neví ale, že tím porušuje zákon. Pojďme se podívat na to, jak to s touto změnou jízdního pruhu, připojováním do pruhu a tzv. zipováním vlastně je.
Pravidlo „zipování“, tedy „střídavé řazení“, je s námi už dvě desítky let, přesto řidiči stále nevědí, jak funguje. Anebo ho ignorují, protože přece před sebe nepustí někoho jen tak, když oni stojí v koloně aut dlouhé minuty. Ale často tam tráví čas právě kvůli tomuto jejich počínání.
Na pravidlo zipování pamatuje a upravuje jej zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, který v §12 v odstavci 5 přesně říká: „Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.“
To tedy znamená, že pokud se ze dvou pruhů stává jeden, mají se řidiči do pruhu sjíždět postupně, na střídačku, tedy tak, jak fungují zuby na zipu. Od toho je ostatně název. Takové situace se často vyskytují ve městech, ale i na opravovaných silnicích. O tom, že se zúžení chystá, bývají zpravidla řidiči navíc stovky metrů dopředu informování dopravními značkami.
Správně by tedy měli řidiči jet souběžně v obou pruzích vedle sebe stejnou anebo podobnou rychlostí až těsně před zúžení (v tzv. souběžné jízdě), kde by se pak měli střídavě zařadit do jednoho pruhu, který pokračuje. V praxi je však situace taková, že se do průběžného, tedy pokračujícího jízdního pruhu řidiči řadí příliš brzy a vznikne v něm dlouhá fronta. A to je špatně, protože pokud by řidiči byli ohleduplní a dodržovali by zipování, auta by nemusela zastavovat, ale mohla by se mezi sebe jednoduše řadit a ušetřit si vzájemně čas.
Jiné to je ale v případě, kdy se jízdní pruhy nezužují v jeden, ale jeden z nich je třeba odbočovací. V takovém případě pravidlo zipu neplatí a řidič jedoucí v odbočovacím musí odbočit anebo počkat, až bude v tom pokračujícím volno.
Štítky: dopravní značení, jízdní pruhy, zipování
Ono by taky bylo dobře s rozumným předstihem se dovědět, jaká je ve předu situace, jestli vůbec má smysl najíždět do levýho s tím,“někde tam ve předu“ se zařadím doprava. Kolikrát vidím, že JEDNA kolona, která se tak nějak rozumně posouvá, je lepší, než když se neustále cpe někdo dopředu a pak tu hlavní kolonu akorát brzdí nějakým vecpáváním.
Taky by ale někdo mohl začít řešit předjíždění zprava ODSTAVNÝM PRUHEM a předbíhání průjezdem benzínek a odpočívadel. Což plynulosti pohybu kolony taky nepřidá. Nemluvě o ohrožení vozidel přijíždějících k průběžnému pruhu vozidly jedoucími v odstavném pruhu.
Zipování nebude nikdy stoprocentně fungovat, protože řidiči jedoucí vedle sebe v sousedních pruzích nejsou v rovnoprávném postavení. Kdyby řidič z připojovacího pruhu byl tzv. „na řadě“, a cpal se do sousedního, kde by se střetl s magorem, co ho tam nepustil, hodili by zavinění na něho, že nedal přednost vozidlu v pruhu, do kterého přejížděl. Proto musí být řidiči v připojovacím pruhu opatrnější, což je často nutí i zastavit a zipování přestává fungovat. A s tím se nedá nic dělat, tak to bylo, je a bude. Proto také budou čas od času vznikat tyto zbytečné, nic neřešící články.