Mohlo by se stát, že pokud jste nenatankovali tzv. zimní naftu, mohla by vám zmrznout, stane se z ní vlastně taková emulze a nenastartujete. Naši otcové a dědové to řešili přimícháváním minima benzinu, ale to už dnes rozhodně nedělejte. Moderní motory to zničí.
Motorová nafta se rozděluje na třídy. Běžná letní nafta s označením Třída B, která se na čerpacích stanicích používá přibližně od poloviny dubna do konce září, tuhne už kolem bodu mrazu. Od října do přibližně poloviny listopadu je na stojanech nafta Třídy D, jejíž bod tuhnutí je -10 °C, a přes zimu pak tankujeme tzv. „zimní naftu“ Třídy F, jejíž od tuhnutí je kolem -20 °C. V případě benzinu Natural 95 můžeme být v klidu, tam je to dokonce až kolem -40 °C.
Pokud tedy tankujete „zimní“ verze paliva, neměli byste mít problém, pokud jste ale natankovali letní nebo podzimní naftu, problém byste v posledních dnech mít mohli. Auto nenastartuje, takže řešením je buď počkat na teplo anebo ideálně auto dostat do tepla a přemrzlou naftu odčerpat a vyměnit i naftový filtr. V naftě totiž při tuhnutí začnou krystalizovat parafíny, které následně palivový filtr i palivové potrubí mohou zalepit.
Aby se to nestalo, přidávala se dříve do nádrže trocha benzinu, která naftu zředila a bod tuhnutí snížila. Šlo to ovšem maximálně u motorů s nepřímým vstřikováním paliva, do moderních agregátů s přímým vstřikováním nafty to rozhodně nedělejte. Dnes mají totiž motory vysokotlakové přímé vstřikování paliva, u kterého nafta funguje současně jako mazivo, benzin naopak jako odmašťovač. Oprava by vás pak mohla vyjít i na vyšší desítky tisíc korun.
Řešením by mohla být například zimní aditiva do nafty, která mají nejen běžné výhody jako, že by měly snižovat spotřebu paliva, chránit palivový systém, ale zároveň snižovat bod tuhnutí nafty. Platí však, že je potřeba je používat dlouhodobě při každém natankování „čerstvé“ nafty.