První část klíčové šesté etapy Rally Dakar ukázala, že teprve 19letá Aliyyah Koloc hned při svém prvním startu v elitní třídě Ultimate dokáže bojovat mezi nejlepšími. V úvodní části etapy, které se také říká Chrono48 patří pilotce vozu RedLined Revo T1+ skvělé 20. místo.
Princip dvoudenní etapy Chrono48 spočívá v tom, že její náročný itinerář je rozdělený na několik bivaků. Do toho nejbližšího před sebou musí jezdci ve stanovený čas prvního dne přijet, aby pak druhý den dokončili celou etapu.
O tom, jak extrémní trať pořadatelé připravili, svědčí fakt, že do prvního bivaku dojelo jen dvanáct kamionů. Bohužel mezi nimi chybělo trio pilotů Tatra Buggyra ZM Racing. Pascal de Baar i Jaroslav Valtr se dál perou s nástrahami pouště. Daniel Stiblík bude ve své premiérové účasti v rallye pokračovat mimo celkovou klasifikaci. Pilot Tatry Phoenix dnes sjel z trasy, jede do bivaku po silnici a zítra se bude snažit pokračovat.
Aliyyah Koloc v barvách Buggyra ZM Racing ukázala své kvality v místech, které ze soutěže vyřadily i dosavadního lídra Yazeeda Al Rajhiho. „Byl to velmi, velmi, velmi dlouhý den. Na trati byly jen samé duny. Dnes jsme ztratili jen na dvou místech, ale to bylo maximálně tak pět minut. Naším cílem bylo dnes dojet alespoň 350 kilometrů, a my jsme na kilometru 400. To je super. Zítra nás čeká už jen 150 km,“ uvedla závodnice.
Mladá pilotka připomněla, jak těžké podmínky v poušti Empty Quarter panovaly. „Byla to velmi chaotická etapa, ale jsem ráda, že jsme ji zvládli. Po cestě jsme viděli hodně rozbitých nebo stojících aut. Je skvělé, že na našem voze nemáme absolutně žádný problém. Když vidím, že jsme tu v bivaku s takovými hvězdami, jako je třeba Romaia Dumas či další favorité závodu, to už něco znamená. Je vidět, že jsme na dobré cestě,“ dodala Aliyyah.
Její jízdu ocenil i šéf RedLined Terence Marsh: „Aliyyah je na neuvěřitelném dvacátém místě celkového pořadí. Den ode dne jede stále lépe a lépe. Je to neuvěřitelný, úžasný, skvělý výkon.“
Pilot Tatry Phoenix Daniel Stiblík popsal tvrdou realitu nekonečných saúdskoarabských dun: „Byl to masakr hned od startu. Od druhého kilometru, kdy jsme přehoupli tu velkou dunu a viděli jsme to pohřebiště, nám došlo, že to asi fakt bude hrozný. Leželo tam pět kamionů na boku, zapadané buginy, různá auta, co nemohla vyjet, byla zahrabaná a tak.“
Brzy se na trati potkali s Jaroslavem Valtrem. „Stál tam i Jarda Valtr, nám se tam dole taky povedlo zapadnout. Pak jsme vyrazili společně, že nám ukáže cestu a bude nám pomáhat. Přehoupli jsme ještě asi dvě, tři údolí. A tam jsme zůstali zase v jednom trychtýři. Dojeli jsme na další solisko, kde jsme museli opravit servopumpu a ještě jednou jsme vyrazili do dun.“
Jenže podmínky byly tak extrémně, že dakarský nováček raději duny opustil. „Pak nám došlo, že prostě nemáme šanci do toho druhého bivaku dojet. Bylo to strašně daleko a nechtěli jsme jet zase za tmy. Proto jsme se rozhodli vrátit a kluci pokračovali dál po trati. Děkuju moc, že nám posádka Jardy Valtra chtěla pomoct, ale v písku se musím ještě hodně učit. Vážně to není sranda a bylo to strašně těžké,“ dodal unavený Daniel Stiblík.