Každý den o jedno místo vpřed. Tak by se daly zjednodušeně shrnout poslední čtyři dny Instaforex Loprais Teamu na Dakaru 2020. Jenže realita je mnohem složitější a barvitější. Za každý dílčí úspěch platí Aleš Loprais, Khalid Alkendi, Petr Pokora i ostatní členové týmu potem a kumulující se únavou. Všechny však stále žene vpřed odhodlání a sportovní posedlost dakarskou rally. Aktuální odměnou je postup na čtvrtou příčku průběžného hodnocení kategorie kamionů.
Součástí páté etapy z Al-Uly do Ha’ilu (563 km) byla konečně delší sekce v dunách, na které se Aleš Loprais od začátku soutěže těší nejvíc. Ovšem čtvrteční rychlostní zkouška (353 km) znovu začínala na tvrdých kamenitých cestách.
„Hned v úvodu etapy byly občas slušné chytáky. Viděli jsme spoustu strojů s defekty. Tam se vyplatila Alešova zkušenost a opatrnost,“ oceňuje palubní mechanik Petr Pokora.
Pak konečně následoval vytoužený písek, který ale tentokrát Lopraisově posádce nadělal i starosti.
„V měkkém písku, který má obrovský odpor, jsme v podstatě celou dobu jeli na plný plyn, což se podepsalo na technice. Vlivem tepla se nám prohnula příruba turbodmychadla a vypálilo se těsnění mezi hlavou a svodem výfuku,“ popisuje Pokora zásadní událost dne. „Ve vysokých otáčkách to bylo s odřenýma ušima, ale z nuly se auto v měkkém písku skoro nerozjelo.“
„Byla to opět hezká, ale těžká etapa. Jsme rádi, že jsme v cíli,“ pokračuje Aleš Loprais. „Museli jsme přežít a dotáhnout to do cíle. V jednom písečném trychtýři jsme chvilku zůstali, protože se nedařilo vyjet. Nemohli jsme nafouknout turbo a vůbec se odtamtud dostat. S automatickou převodovkou a roztavenými výfukovými svody to byl docela heroický výkon.“