INEOS Grenadier je konečně tady. Je to klasický off-road pro 21. století, který staví na tradičních prvcích, ale zároveň přidává moderní výbavu i jízdní projev. My jsme si jej v krátkosti prohlédli a svezli se s ním.
Jak to začalo?
„V roce 2017 identifikoval zakladatel společnosti INEOS Sir Jim Ratcliffe mezeru na trhu s pracovními terénními vozy v Evropě. Když seděl s přáteli v londýnské hospodě Grenadier, rozhodl se s tím něco udělat. Společně vymysleli plán na vytvoření zcela nového 4×4 vozidla,“ píše se na webu společnosti. Bylo to více než rok po tom, co z výrobní linky sjel poslední původní Land Rover Defender, na který INEOS Grenadier vlastně navazuje.
Už první pohled na karoserii prozrazuje, že se touto britskou klasikou nechal inspirovat. Jen se podívejte na ty tvary. Jenže Grenadier si vzal z Defenderu to dobré, ale zároveň „opravil“ to špatné. Je to moderní auto, v němž se dá sedět pohodlně a navíc má výkonné šestiválcové motory s automatickými převodovkami. Je to jednoduše Defender pro 21. století, ale když dva dělají totéž, není to vždy totéž…
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Vývoj auta se sice o něco protáhl, protože prapůvodně se s dodávkami prvních aut k zákazníkům počítalo už v červenci roku 2022. První auta k nim putují ale teprve teď a my jsme tak měli možnost se s autem krátce seznámit.
Prostorový rám, pohon všech kol a šestiválce
INEOS Grenadier 4×4 je auto, které se na dnešním automobilovém trhu opravdu vymyká. Jeho základem je totiž žebřinový rám podvozku a tuhé hnací nápravy vpředu a vzadu na vinutých pružinách. Žádný vzduchový nebo snad adaptivní podvozek tu nenajdeme, spokojit se musíte s progresivním naladěním pružin. Tohle auto je svou konstrukcí tak trochu ze „staré školy“, ovšem v tom nejlepším slova smyslu.
Standardem je stálý pohon všech kol s mezinápravovou uzávěrkou a redukcí. Přepínání mezi jednotlivými druhy pohonu tady ovšem neprobíhá pomocí tlačítek nebo otočných elektronických ovladačů, ale pěkně “ po chlapácku“ mechanickou pákou. K tomu jsou tu (za příplatek a už elektronicky ovládané) uzávěrky zadního, ale i předního diferenciálu. Protože jde ale zároveň o moderní auto, v terénu mohou řidiči využít i elektronické asistenty v podobě jízdních režimů Off-Road a Wading Mode nebo jízdních asistentů pro jízdu do kopce Uphill Assist nebo z kopce Downhill Assist. Mimochodem, brodivost je až 800 mm a světlá výška je minimálně 258 mm.
O pohon se starají řadové třílitrové šestiválce od BMW, které jsou spojeny výhradně s osmistupňovou automatickou převodovkou ZF. Na výběr je mezi benzinovým motorem (BMW B58) s 210 kW/286 koňmi a 450 Nm nebo naftovým motorem (BMW B57) se 183 kW/249 koňmi a 550 Nm. V obou případech jde o agregáty, které modernímu off-roadu udělují parádní dynamiku, zejména pružnost. Zrychlení z místa na 100 km/h je 8,6 sekundy u benzinového verze, respektive 9,9 sekundy u nafty. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 160 km/h. Jo, a je tu start/stop, ale dá se jednoduše tlačítkem deaktivovat.
Přehledná kabina
Po otevření dveří se ukáže poměrně tvarově jednoduchá kabina. Palubní deska je krátká, tvarovaná pravidelně. Její design je ale velmi zajímavý, protože tak trochu připomíná kokpit letadla. Středovému panelu i střeše dominují ovladače. Každý z nich slouží pouze jedné funkci a jeho funkce je u něj napsána. Ovladače jsou velké, aby se daly ovládat i v rukavicích, a jsou to čistě fyzická a manuální tlačítka.
Žádné dotekové plošky, velké displeje a podobně tu nehledejte. Jediný displej je na vrchu středového panelu a je dotekový. Slouží nejen jako infotainment (umí Apple Carplay i Android Auto, ale přes kabel), ale také jako kaplička přístrojů, protože se na něm ukazuje aktuální rychlost, otáčky, stav palivové nádrže, ale také informace o převodovce a další. Před řidičem je totiž jen malý obdélník, v svítí pouze nejdůležitější ikonky.
Zajímavým detailem je kompas pod displejem, v jehož středu se nachází i (příplatkový) kompas s výškoměrem nebo střešní panel s ikonkou INEOSu Grenadier z čelního pohledu, kde jsou informace o jeho výšce a šířce. Vypíná se tu například i stabilizační systém, ovládají se přední a zadní uzávěrky diferenciálu a podobně.
Za volantem
Krátce jsme se posadili za volant obou motorizací, přičemž tu benzinovou jsme vyzkoušeli i na terénním polygonu společnosti Dajbych 4×4, která prodej off-roadu INEOS Grenadier v ČR zajišťuje. Polygon je vytvořený v lese s ohledem na to, aby schopnosti terénních modelů plzeňského prodejce (kromě sériových aut se totiž zabývá i přestavbami off-roadů na expediční speciály a podobně) zákazníkům dostatečně demonstroval. Obsahuje spoustu poměrně těžkých překážek s ostrými výjezdy i sjezdy, křížením náprav a podobně. Nechybí ani hluboký brod, který byl ale kvůli dlouhotrvajícímu suchu bez vody. Vyzkoušeli jsme si alespoň průjezd řekou, protože přes něj vede příjezdová cesta k polygonu.
V terénních jízdních režimech se mění nastavení auta a rovnou se může vypínat stabilizace (start/stop se vypíná automaticky) tak, aby řidiči auto pomáhalo, nikoliv jej omezovalo. Na řidiči pak bude, zda chce terénem projet sám s čistě mechanickou pomocí auta anebo naopak využije právě například sjíždění z kopců s elektronickou pomocí.
V terénu oceníte dlouhý převod řízení, protože manévrování bude přesnější, naopak jsem tak úplně neocenil benzinový motor. Může to být čistě subjektivní vjem, ale jeho reakce jsou příliš rychlé a intenzivní, což se při nutnosti citlivého projíždění některých nástrah polygonu příliš nehodí. Naftový motor je jemnější, má sice o 100 Nm vyšší točivý moment v nižších otáčkách, ale servíruje jej jemněji.
Na silnici už je to pak o preferencích každého z řidičů, tady jsou oba motory skvělé. U toho benzinového je výrazně lepší dynamika a zvukový projev, auto je s ním překvapivě svižné. A to navzdory svému nepříliš aerodynamickému tvaru i hmotnosti přes 2,6 tuny. Naftová verze je těžší, váží přes 2,7 tuny a celkově je taková „rozvážnější“. Mimochodem, přestože motory i převodovky jsou od BMW, INEOS si na nich prováděl vlastní doladění. Převodovka řadí hladce, při jízdě drží ideální otáčky a motor nijak nepodtáčí.
Na silnici je potřeba si pak zvyknout na specifické řízení. Už jsem zmínil, že má pomalý převod, takže pro zatočení je třeba volantem otočit o poznání více než v běžném SUV, ale také je kolem středové polohy volnější. Stačí ale jen pár minut a nebudete s tím mít žádný problém. Ten ale přijde, pokud opět přesednete do obyčejného SUV, protože tam bude zase převod řízení rychlejší. Pokaždé se tak budete při přesedání mezi běžnými auty a INEOSem muset chviličku adaptovat.
Podvozek je sice čistě mechanický, ale s progresivními pružinami, které v závislosti na svém stlačení mění tuhost. Na silnici je auto překvapivě komfortní a chová se specificky tak, jak se „rámová auta“ chovají. Přestože je INEOS Grenadier s oběma motory vcelku svižné auto, rozhodně vás od volantu k žádnému dovádění ani rychlé jízdě neprovokuje. Při jeho řízení z něj vyzařuje taková příjemná pohoda.
Je praktický?
INEOS v propagačních materiálech tvrdí, že Grenadier 4×4 je „auto pro každý den“. Zvládne nejen běžnou dopravu, ale i zábavu a práci. Vybaven pro to je, vždyť užitečné zatížení bez řidiče je 871 kg a maximální hmotnost přívěsu může být až 3,5 tuny. K tomu připočítejme dynamické zatížení střechy až 150 kg, respektive 420 kg při statickém zatížení, takže střešní stan s několika členy posádky není vůbec žádný problém.
K tomu je tu zavazadlový prostor s křídlovým otevíráním dveří v poměru 30:70, jehož maximální objem je za 3. řadou sedadel 1255 v případě verze Utility Wagon s plechy místo zadních bočních oken, respektive 1152 litrů u kompletně prosklené civilnější verze Station Wagon. Pokud sedadla ve druhé řadě sklopíme, dostaneme se až na dva metry krychlové objemu.
Kdyby to přesto nestačilo, karoserie nabízí několik dalších možností upevnění nákladu. Například na bočních dveřích mohou být lišty s upínacím mechanismem, stejně jako pod zadním bočním sklem. Náklad je možné upevnit také na nosiče zboku ve střeše, případně na zadní žebřík. Možností je tu velká spousta.
Závěr a cena
Nabídka off-roadu INEOS Grenadier je velká. Vybírat lze z několika verzí, aktuálně jsou to „terénní“ Trailmaster Edition, lifestylově orientovaný Fieldmaster Edition a čistě užitková verze Utility Wagon ve dvoumístném nebo pětimístném provedení, která je vedena jako nákladní vůz kategorie N1. Na Festivalu rychlosti v Goodwoodu ve Velké Británii byla před pár dny představena ještě další karosářská verze, kterou je pick-up s prodlouženým rozvorem. Tu ovšem zatím objednat nelze.
Nejlevnější jsou právě verze Utility Wagon, které mají slabší základní výbavu. Jejich cena startuje na 68 185 eur, což je v přepočtu necelých 1,65 milionu korun. Verze Station Wagon Trailmaster Edition i Fieldmaster Edition jsou dražší a jejich cena začíná na 77 680 eur, v přepočtu na 1,87 milionu korun. Jestli chcete benzinový nebo naftový motor bude čistě na vás, oba dva stojí stejně. Skladových aut je v současnosti minimum a pokud si jej objednáte do výroby, dodání slibuje prodejce přibližně za půl až tři čtvrtě roku.