První jízda s novými MINI. To elektrické jezdí líp, od toho benzinového se liší víc než jen pohonem

MINI představuje nové třídveřové modely. Novinky nabízí se spalovacími motory, ale i jako elektromobily. A my jsme se s nimi před pár dny poprvé krátce svezli. Spalovací a elektrické verze se ale liší mnohem víc, než jen samotným pohonem. Jakkoliv na první pohled vypadají podobně, jsou to úplně jiná auta. Vzhled odkazuje na prapůvodní Mini I v nejnovější generaci se MINI designově odkazují na prapůvodní modely Mini z konce padesátých let minulého století. Mají podobný je tvar karoserie a stále kulaté přední světlomety. Zadní světlomety jsou úplně nové, mají odvážný trojúhelníkový tvar a zachovávají si prvky originální britské vlajky. Jejich grafiku svícení můžete ale změnit, stačí si v Menu infotainmentu najít správné podmenu. [irp] Podobnost a inspirace původními Mini je znát i v kabině (ta mimochodem používá opravdu velké množství recyklovaných prvků), kde je stále centrální kruhový přístrojový panel. Dnes už to není rychloměr s ručičkami, ale celé je to digitální. Mimochodem, celý kruh je opravdu dotekový displej, nejde o nějaký designový kryt, který by překrýval klasický obdélníkový displej. Zobrazení je parádní, grafika zábavná a rozlišení prvotřídní. Primárně jde o displej infotainmentu, ale zobrazuje i (přestože opravdu minimum) některé jízdní údaje. Řidič před sebou totiž žádný displej nemá, ale může si připlatit ze head-up displej. Ten tu tvoří vyklápěcí průhledová destička. [gallery columns="2" ids="447700,447701,447702,447703"] Interiér je plný stylových detailů. Jde například o palubní desku a její čalounění nebo osvětlení, které tvoří projektor za displejem, anebo přihrádky, které se otevírají poutky. Nový a "méně nový" Zajímavé je, že elektrické a benzinové MINI jsou úplně jiná auta. I když je budete mít vedle sebe, na první pohled si nemusíte rozdílů všimnout, protože designově jsou si podobná skoro jako vejce vejci. Teprve až pokud budete auta zkoumat důkladněji, všimnete si rozdílů. Elektrické MINI například nemá lemy na blatníkách, má trochu jjiný C-sloupek, ale i přední kapotu, která se neotevírá i s blatníky jako u spalovací verze, ale pouze jako "obyčejné víko" nad motorem. Jiné jsou také vnější kliky. A drobné odlišnosti bychom našli i v interiéru, zejména na dveřích, protože například kliky vypadají jinak a jsou jinde. [irp] Důvod je jednoduchý. Ona to jsou totiž úplně rozdílná auta, která stojí na úplně jiných základech. Zatímco spalovací MINI je "jen" velký facelift toho posledního a vyrábí se ve Velké Británii v Oxfordu, tak to elektrické dostalo úplně novou platformu (přestože elektrické bylo i to předchozí MINI) a vyrábí se v Číně. Od roku 2026 by se ovšem mělo vyrábět také v Oxfordu. Vzhledem k rozdílným platformám obě auta jezdí jinak, pocitově se mi dokonce víc líbilo to elektrické. Působí celkově lepším dojmem, je lépe sladěné a má tišší podvozek. U benzinové verze se totiž od podvozku na větších nerovnostech ozývají rány, to se u elektrické verze nedělo. S oběma auty jsme přitom projeli tutéž trať s rozdílem přibližně půl hodiny. [adrotate banner="20"] MINI Cooper SE Pojďme se tedy nejprve podívat na to elektrické, přičemž jsme se na pár minut posadili za volant výkonnější verze MINI Cooper SE, které bylo navíc vybaveno paketem JohnCooper Works za sto tisíc (nabízí nejen designové vylepšení, ale i rozšířenou komfortní výbavu), který si dnes může zákazník připlatit k jakékoliv verzi, tedy i k té nejzákladnější. [irp] Výkonnější elektrická verze nabízí jeden elektromotor, který pohání přední kola výkonem 160 kW/218 koní a točivý moment vrcholí 330 Nm. Energii si bere z baterií s využitelnou kapacitou 49,2 kWh. Papírově to podle MINI vystačí až na 402 kilometrů a jakmile se baterie vybije, dobíjet se dá výkonem maximálně 95 kW, střídavým proudem (například z wallboxů) to zvládá maximálně 11 kW. [gallery ids="447705,447706,447707,447708,447709,447710,447711,447712,447713,447714,447715,447716"] Elektrické MINI Cooper SE váží 1680 kg, ale jeho dynamika není - i díky přísunu maxima točivého momentu prakticky kdykoliv - vůbec špatná. Potěší navíc i reakce na pohyby plynovým pedálem, které jsou prakticky bez zpoždění, což platí nejen pro jeho sešlápnutí, ale i pro jeho puštění. Tohle auto lze totiž řídit "jedním pedálem", tím plynovým. V režimu jízdy "B" (vybrat jej lze na voliči převodovky) rekuperací zpomaluje opravdu hodně a navíc dokáže i zastavit. [irp] Stejně jako u elektrických bavoráků tady nejsou páčky na volantu, které u jiných elektromobilů slouží k úpravě intenzity rekuperace. Neznamená to ale, že by se intenzita rekuperace dala měnit pouze volbou na převodovce "D" (automatická, resp. adaptivní) a "B" (maximální), ale musíte se ponořit do Menu infotainmentu. Na rozdíl od bavoráků tady ale není páčka "Boost". [adrotate banner="22"] Protože jde o elektromobil, nevydává motor žádný zvuk. Může to tak zůstat a při jízdě uslyšíte jen aerodynamický hluk a odvalování pneumatik anebo si můžete aktivovat některý ze syntetických zvuků. Ty pak reagují na rychlost auta, ale také na intenzitu sešlápnutí plynového pedálu. Takových zvuků je tu několik a dají se před infotainment měnit. Anebo si stačí jen přepnout jízdní režim, protože v těch se také liší. MINI Cooper S Benzinové verze jsou v nabídce dvě a my jsme opět usedli za volant té silnější. Tu pohání dvoulitrový čtyřválec s turbodmychadlem, jehož výkon je 150 kW/204 koní a 300 Nm. I v tomto případě jsou poháněna pouze přední kola, a to prostřednictvím sedmistupňové dvouspojkové převodovky. [irp] Dynamika obou "eSkových" verzí je srovnatelná, elektrické MINI Cooper SE z 0 na stovku zrychlí za 6,7 sekundy, to benzinové to zvládne o desetinu rychleji. To ale platí při absolutním zrychlení z místa, pokud bychom brali pružné zrychlení, elektrická verze té spalovací ujede. Ta totiž bude muset zpravidla navíc ještě podřadit. Svou akceleraci ale benzinové MINI doplní poměrně pěkným zvukem motoru, přestože tady nejsou žádné laděné výfuky. [adinserter block="96"] Benzinová verze jezdí vlastně podobně jako ta předchozí, nečeká tu žádné překvapení. Jde o auto, které má tužší podvozek, je mrštné a má poměrně rychlé řízení. Působí přesto o něco dospěleji a klidněji. Jenže to se může změnit přepnutím do sportovního režimu (v MINI se jmenuje Go-kart). V tom totiž znatelně ožije a přidá i na zvuku. Čas vyrazit na okresky jsme bohužel neměli, ale v hustém městském provozu působilo benzinové MINI zábavně. [gallery ids="447718,447719,447720,447721,447722,447723,447724,447725,447726"] Závěr a cena Po velmi krátkém seznámení s novinkami od MINI se sluší říci, že auta jízdně pocitově dospěla. Každé je úplně jiné, což není vzhledem k rozdílným platformám zase tak zvláštní. To spalovací potěší zvukem motoru a ve verzi MINI Cooper S i velmi slušnou dynamikou, to elektrické odpichem a pružností, ale i tím, že působí "víc sladěné jako celek". Pokud bychom z auta do auta nepřesedli přímo, asi by to ale zase tak poznat nebylo. [adrotate banner="29"] V obou případech dostanete opravdu moderní auto, které tak vypadá nejen zvenku, ale hlavně uvnitř. Digitalizace je tu velké míře, přesto si MINI ponechalo i pár fyzických ovladačů, kterými se například startuje (na středovém tunelu je páčka, kterou se pro nastartování musí otočit), řadí, ovládá hlasitost infotainmentu atd. Většina věcí se přesto ovládá hlavně před centrální kulatý displej. [irp] Základní ceny nastavilo české zastoupení MINI docela slušně. Zatím jsou v nabídce čtyři verze (dvě benzinové a dvě elektrické), ale v průběhu několika měsíců přijdou ještě vrcholné verze John Cooper Works (elektrická i spalovací). Současný pohled do ceníku tak prozradí, že cena nových MINI startuje na 670 800 Kč za základní benzinový tříválec Cooper C, za výkonnější Cooper S připlácíte na minimálně 780 000 Kč. U elektrických verzí je 795 600 Kč za slabší Cooper E, respektive 904 800 Kč za výkonnější Cooper SE. Už základní výbava přitom není vůbec špatná, vždyť zahrnuje například sledování mrtvých úhlů, couvací kameru, přední i zadní parkovací senzory, dvouzónovou automatickou klimatizaci a tak dále.

Diskuze Zruš odpověď