Dříve vysmívaný, dnes sběrateli vyhledávaný. Takový je Velorex, který letos slaví nejen 65 let od uvedení na trh, ale zároveň 50 let od doby, kde se přestal vyrábět.
Bratři Mojmír a František Stránští z České Třebové začali na tomto stroji pracovat už na úplném začátku 40. let minulého století. Poslední kus pak z výrobní linky sjel přesně před 50 lety, v roce 1971.
Velorex je tříkolka, protože jeho základem je vlastně motorka. A motorka byl právě důvod vzniku, protože jízda na motorce v dešti není úplně příjemná ani komfortní záležitost. Vůbec první stroj, který Velorexu tak, jak jej nakonec dnes známe, vznikl v roce 1943, a jmenoval se „Oskar“, což byla slovní hříčka odvozená od sousloví „kára na ose“.
První série tříkolek Oskar tedy vznikla v roce 1945. Základem byl trubkový rám s dvěma koly vepředu a jedním vzadu, do něhož byl vložen motocyklový motor. Používalo se jich několik – zejména 150 ccm Čezeta, 250 ccm Jawa, ale třeba i původně stabilní motor 300 ccm.
Zatímco prapůvodní kusy byly oděny do montérkového plátna, ty modernější už měly typickou koženku. Ta se nakonec stala typickým poznávacím znamením i terči vtipu, že „Velorex neškrábe, ten leští“.
V době (ne)dávno minulé ale nebylo možné samostatně podnikat, takže to bylo pro bratry Stránské náročné. Velorex (tehdy ještě stále Oskar) nebyl klasickým dopravním prostředkem, ale podle nich byl určen pro invalidy. I tak ale museli vstoupit do Velodružstva v Hradci Králové, stalo se tak v roce 1951.
Jenže v roce 1954 se starší František zabil a o rok a půl později byl Mojmír nucen kvůli neshodám s vedením opustit královéhradecké družstvo. Tomu ale výroba tříkolek zůstala a tehdy se zrodilo právě označení Velorex. Tady se tříkolky vyráběly nakonec právě až do listopadu roku 1971. Nakonec bylo vyrobeno asi 15 tisíc kusů.
Také nám jednoho v garáži. Jmenuje se Julča 69 (pojmenování podle první majitelky a roku výroby). Je to úžasné vozítko, každý se za ním ohlédne – prostě československá legenda.