Většina řidičů při jízdě – alespoň tu a tam – poslouchá hudbu. Podle kanadské Newfoundland’s Memorial University se jedná o minimálně 90 procent z nich. Provedené výzkumy prokazují, že poslech hudby může být prospěšný v době, kdy řidiči musí řešit náročnější dopravní situace, kdy je hustý provoz či dokonce dochází k dopravním zácpám. Hudba totiž může snižovat stres, napětí a také pocit nudy. „Poslech hudby také může zlepšovat koncentraci řidičů na řízení a řešení dopravních situací,“ říká Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Některé skladby mohou být pro řidiče velmi nebezpečné
Ovšem zdaleka ne každá skladba přispívá ke zlepšení řidičské kondice. Nejbezpečnější jsou skladby, jejichž tempo odpovídá srdečnímu tepu, tedy 60-80 za minutu. Skladby rychlejší – s rytmem nad 120 za minutu – naopak nutí řidiče, aby jim věnovali pozornost. To ovšem odpoutává jejich pozornost od dění na silnici. Řidiči poslouchající rychlou hudbu mají sklon podhodnocovat rychlost jízdy, a to až o nemalých 45 km/h. Jejich chování pak může snadno být rizikové – jezdí nepřiměřeně rychle, dělají myšky, častěji projíždějí červenou… To vše zvyšuje pravděpodobnost, že způsobí dopravní nehodu. Řidiči poslouchající rychlé skladby mění jízdní pruhy 2x častěji než řidiči poslouchající klidnou hudbu či preferující vypnuté rádio při řízení. Také jezdí o bezmála 10 km/h rychleji. „Rychlá hudba může zvýšit tempo konání za volantem, současně však zvyšuje pravděpodobnost chybového jednání,“ varuje Budský.
Nebezpečný pro řidiče může být poslech jeho oblíbeného hudebního žánru. Rád se do takové skladby zaposlouchá, což ovšem odpoutává jeho pozornost od dění na silnici, což může snadno vyústit do nebezpečné situace. To mj. prokazují výsledky průzkumu izraelské Ben-Gurion University. Testovaní řidiči řídili svůj vůz pod dohledem zkušených instruktorů, přičemž poslouchali svou oblíbenou hudbu. Celých 98 procent z nich se dopustilo řidičských chyb, v 17 případech dokonce museli instruktoři zasáhnout do řízení. Druhá skupina řidičů poslouchala „řidičsky bezpečnou“ hudbu (soft rock či lehký jazz), řidičská pochybení byla deklarována u 77 procent z nich, přičemž ani jednou nemusel být proveden zásah do řízení.
Potenciálně nebezpečné hudební žánry
Různé žánry působí na muže a ženy odlišně. Nebezpečný je hip-hop, u obou pohlaví jednoznačně zvyšuje úroveň agresivity. Citlivěji na něj reagují ženy, které ve srovnání s mužskými protějšky při jeho poslechu častěji prudce brzdí či akcelerují. Ženy ve srovnání s muži jezdí rychleji při poslechu taneční hudby, naopak muži oproti ženám významněji zrychlují při poslechu heavy metalu. Ostatně poslech heavy metalu obecně zvyšuje pravděpodobnost bezohledného chování za volantem, stejně je tomu i při poslechu hard rocku. Zajímavé je zjištění, že při poslechu vážné hudby projevují obě pohlaví sklon k nevyzpytatelnému chování za volantem. Techno je nebezpečné hlavně pro mladé řidiče, zvyšuje úroveň jejich agresivity.
Bez nebezpečí není ani poslech hlasité hudby
Negativní vliv má také poslech hlasité hudby. V takovém případě se reakční doba řidiče prodlužuje o celou pětinu. Referenční hranicí pro definici hlučného poslechu je 95 decibelů, což odpovídá hluku výkonnější sekačky na trávu. Velký problém s poslechem hlasité hudby mívají mladí začínající řidiči, a to až 93 procent z nich. „Do poslechu oblíbené skladby se může řidič snadno zaposlouchat, což odpoutává jeho pozornost od dění na silnici. Pokud navíc preferuje hlasitý poslech, může snadno přeslechnout výstražnou policejní sirénu či klakson jiného řidiče varující před nebezpečím,“ upozorňuje Roman Budský. Průzkum prokázal, že poslech tiché hudby na úrovni cca 55 decibelů zlepšuje bezpečnost jeho jízdy – ve srovnání s hlasitým poslechem na úrovni cca 85 decibelů, ale také ve srovnání s tím, že řidič žádnou hudbu neposlouchá. Hlavně tichý poslech rockových skladeb může zkracovat reakční dobu řidičů.
„Hudba u každého z nás může spontánně evokovat různé emoce. To může mít vliv i na vyhodnocování chování ostatních účastníků silničního provozu. Při poslechu příjemné muziky řidiči na chování ostatních nahlížejí optimističtější optikou než naopak při poslechu hudby smutné, nepříjemné,“ uzavírá Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Na závěr přehled toho, které skladby jsou při řízení považovány za nejbezpečnější a které naopak za nejnebezpečnější. Tak například podle britské finanční společnosti Moneybarn se jedná o následující:
Top 5 nejbezpečnějších skladeb pro řidiče:
https://www.youtube.com/watch?v=6hBLHkmBKDg