Vánoční svátky se již kvapem blíží a s nimi i čas spojený s příjemnými záležitostmi, jako je odpočinek, klid a pohoda u rodinného krbu a v neposlední řadě také spousta dobrého jídla a pití. Během těchto svátečních dnů si tak mnozí neodpustí alkohol, což může být později rizikové zejména pro řidiče. Česká republika je totiž jednou z mála zemí, kde platí nulová tolerance řízení pod vlivem alkoholu. Jak tedy před řízením vozidla spolehlivě zjistit, že vám v krvi nezůstal žádný zbytkový alkohol? Ideálním řešením pro kontrolu zbytkového alkoholu v dechu je alkoholtester, kterým si ještě před jízdou výsledek naměříte i bez asistence policie. S kvalitním a spolehlivým digitálním alkoholtesterem totiž bez obav posoudíte, zda si můžete sednout za volant.
Jak to funguje?
Myslete na to, že rozdíly v odbourávání alkoholu mohou být obrovské. Na každého totiž alkohol působí jinak. Rozhodně však nespoléhejte na babské rady. Odbourávání alkoholu vám totiž žádný prostředek neurychlí. Poctivý domácí vývar, zvýšené množství tekutin, káva či jiné „osvědčené“ recepty vám možná udělají lépe, nijak vám ale nesníží hadinu alkoholu. Pouze vám pomohou doplnit potřebné látky, které tělo kvůli zpracování alkoholu spotřebuje rychleji.
Rozhodující není v tomto případě ani váha nebo to, zda jste muž nebo žena. Důležité je množství enzymu, který v našem těle alkohol zpracovává. Toto množství má každý z nás jiné, a proto nelze univerzálně říci, kdy je člověk schopen usednout za volant bez nulové hodnoty alkoholu v dechu. Právě pro tyto případy existují alkoholtestery, které spolehlivě určí, zda již můžete vyrazit brázdit silnice či nikoliv. Hladký průběh silniční kontroly je jedna věc, bezpečnost je však věc druhá.
Samotné alkoholtestery můžeme rozdělit do dvou základních skupin; na polovodičové a elektrochemické. Alkoholtestery s polovodičovým senzorem bývají levnější, neboť jejich technologie vykazuje určité nedostatky. Jak tento typ funguje? Čidlo se při provádění testu zahřeje na teplotu kolem 300 °C a vydechnutý vzduch s alkoholem se mění na elektrické napětí. Přístroj z něj poté vyhodnotí množství alkoholu v dechu a výsledek zobrazí na displeji. Měření je však zapotřebí brát s rezervou, protože naměřená hodnota závisí například na síle dechu, přítomnosti cigaretového kouře, žvýkačky či zubní pasty. Po ranním čištění zubů tedy s měřením chvíli počkejte. Spolehlivost alkoholtesteru se také úměrně snižuje počtu použití. Pro osobní účely a měření spíše orientačního typu ale tento typ určitě postačí, disponuje přesností 10 % v hodnotách do 0,1 % promile.
Alkoholtestery s elektrochemickým senzorem, které používají tzv. palivový článek, můžeme označit za zařízení modernější a přesnější, cenově však nejsou o moc dražší. Tato zařízení fungují tak, že do svého čidla pomocí pumpy nasají přesný objem vydechnutého vzduchu a článek začne spalovat alkohol, ze kterého (bez zahřívání) vyrobí elektrický proud. Podle množství proudu se určí hladina alkoholu v dechu. Tento typ měření alkoholtesteru není ovlivněn silou dechu ani cizími látkami, přesnost měření je tudíž výrazně vyšší. Elektrochemické alkoholtestery se doporučují pro častější použití a zvládnou i profesionální zátěž v řádech tisíců měření s přesností 5 %.
Kvalita versus cena
Jak tedy rozpoznat kvalitní alkohol tester, kterému můžete důvěřovat? Klíčový je rozsah měření a kalibrovatelnost, případně také spolehlivost, stabilita, přesnost či další parametry. Kvalitní alkoholtester disponuje velkým rozsahem měření minimálně v rozmezí 0,0-4,0 promile. Pouze pokud vám detektor zvládne naměřit alkohol v rozmezí 0,1-0,2, máte jistotu, že můžete bez obav usednout za volant.
Displej většinou zobrazuje naměřenou hodnotu alkoholu v dechu i dopočítanou hladinu alkoholu v krvi. Co se týče kalibrace, neboli přesného seřízení, bez této možnosti vám bude alkohol tester k ničemu. Pokud tedy chcete, aby vám přístroj sloužil dlouho a dobře, musíte jej kalibrovat pravidelně podle pokynů.
Rychlost / čas měření je kupodivu důležitá jen z praktického hlediska, protože většina uživatelů chce výsledek znát okamžitě. Rychlostí měření se myslí doba mezi ukončeným měřením a zobrazením naměřeného výsledku. Uvádí se v sekundách a obvykle dosahuje hodnot 5 až 60 sekund. Do času měření lze zahrnout i čas přípravy k měření (cca 15 až 35 sekund), což je časový úsek mezi zapnutím přístroje až po použití, a dobu regenerace (cca 15 až 30 sekund), to je časový interval, který je potřeba dodržet mezi jednotlivými měřeními.
