Adaptivní tempomat si řada řidičů rychle oblíbila. Umí držet nastavenou rychlost, hlídá odstup od auta před vámi a průběžně přizpůsobuje tempo jízdy. Na dlouhých trasách dokáže ulevit od neustálých drobných zásahů do plynu a brzd, a tím snížit únavu. Právě při dálničních přesunech je to pro mnoho lidí jedna z nejpříjemnějších výbav.
Přečtěte si také:
O to překvapivěji pak působí, když zaměstnavatel v interních pravidlech adaptivní tempomat omezí, nebo rovnou zakáže. Někde platí zákaz jen pro jízdu po městě, jinde bez výjimek pro každou služební cestu. Nejde přitom o módní výstřelek, ale o kombinaci bezpečnostních a provozních zkušeností, které se ve firemních flotilách sbírají dlouhodobě.
Proč firmy adaptivní tempomat omezují nebo zakazují
Správci vozových parků sledují jízdní návyky řidičů a snaží se držet pod kontrolou dvě věci: riziko nehod a celkové náklady. Ve firemním provozu se navíc jezdí jinak než v soukromí. Trasy bývají pestřejší, často pod časovým tlakem, a řidiči se pohybují v prostředí, kde se situace mění rychleji, než by si člověk přál.
Nejčastěji zmiňovaným problémem je ztráta pozornosti. Adaptivní tempomat sice sleduje provoz, ale není náhradou aktivního řízení. Některé firmy si všimly, že část řidičů začne časem spoléhat na to, že „to systém ohlídá“. V praxi se pak objevují opožděné reakce, a ve výjimečných případech i mikrospánek, typicky na dlouhých monotónních úsecích. Jakmile většinu rutiny převezme technika, roste riziko, že člověk přestane dění před sebou vnímat s potřebnou intenzitou.
Tempomat už dnes není jen „udržovač rychlosti“. Umí toho mnohem víc
Druhý okruh důvodů souvisí s limity systému, které se naplno projeví hlavně ve městě. V hustém provozu se střídají rozjezdy a brzdění, do toho chodci, cyklisté, auta odbočující napříč jízdním pruhem a řada nečekaných situací. Tempomat na takovou směs podnětů nemusí reagovat vždy stejně pohotově, jak by si řidič představoval. A v městském provozu někdy rozhoduje jediná sekunda.
Firmy také upozorňují na scénáře, kdy může adaptivní tempomat zareagovat nevhodně v koloně, například zrychlit v nevhodný okamžik nebo naopak reagovat pozdě. Problémem umí být i omezená schopnost rozlišit některé překážky, typicky stojící vozidla, úzké objekty jako motocykl nebo jízdní kolo, případně překážky, které jsou mimo střed jízdního pruhu.
A pak je tu „špatné počasí a špinavá realita“. Déšť, sníh, námraza nebo znečištěné senzory mohou zhoršit měření odstupu. Pokud systém odhadne vzdálenost chybně, může to ve výsledku znamenat nepříjemné brzdění, nebo naopak menší rezervu, než řidič očekává.
Nejde jen o bezpečnost: telemetrie, plynulost a náklady
Ve flotilách se dnes běžně využívají telematické jednotky, které dokážou ukázat, jak se auta skutečně používají. A právě tady některé firmy narážejí na další efekt: v promíchané dopravě mívají řidiči s adaptivním tempomatem častěji prudká brzdění a horší plynulost jízdy. Navenek to může působit jako drobnost, jenže v součtu se to promítá do spotřeby i servisu.
Časté zrychlování a brzdění bývá energeticky náročnější, takže v určitých podmínkách může spotřeba paliva vzrůst. A pokud systém opakovaně „dohání“ odstup a pak zase brzdí, mohou se rychleji opotřebovávat brzdy. Z pohledu firmy pak tempomat nepřináší očekávanou úsporu, ale naopak navyšuje náklady.
Proto některé společnosti volí jednoduché pravidlo bez výjimek. Ne proto, že by tempomat považovaly za špatný v principu, ale protože chtějí předejít nejasnostem, dohadům a výmluvám ve chvíli, kdy dojde k nehodě. V takové situaci pak těžko obstojí argument, že řidič „jel přece bezpečně“, pokud interní směrnice používání funkce zakazuje.
Přečtěte si také:
Jak to firmy řeší prakticky? Někde funkci úplně deaktivují přes diagnostiku, jinde ji povolují jen za jasně definovaných podmínek, například při delších přesunech mimo město nebo na dálnici. Součástí bývají školení defenzivní jízdy a důraz na to, aby si řidič odstup a tempo aktivně hlídal sám.
Adaptivní tempomat tak zůstává výborným asistentem, jen se nehodí do každé situace a ne do každé firemní kultury. Otázka, zda plošný zákaz skutečně dlouhodobě zvyšuje bezpečnost, by si zasloužila opřít o statistiky. Z pohledu správců flotil je ale motivace zřejmá: méně rizikových momentů, více pozornosti za volantem a méně prostoru pro nesprávné používání asistenčních systémů.
💸 Ceny pojištění rostou!
Zajistěte si nejlevnější autopojištění, než zase zdraží.
📊 Porovnat a ušetřitZabere to jen 2 minuty • Výsledek hned